Energetický gigant za druhý kvartál snížil ziskovost meziročně o 16 procent na 10,8 miliardy korun, ale i tak vyplnil očekávání trhu. Vyhlížené zlepšení celoroční prognózy nicméně oznámeno nebylo. Došlo pouze k mírnému navýšení prognózy tuzemské produkce elektřiny za rok 2013. také potvrdil pravděpodobný odsun dokončení tendru na dostavbu Temelínu. Akcie ČEZ v reakci na nové informace na pražské burze rostou až o procento nad 446 Kč.
dnes ráno oznámil, že za tři měsíce do konce června vykázal čistý zisk 10,785 mld. Kč a díky silnějšímu prvnímu kvartálu celkově meziročně navýšil zisk za první pololetí 2013 o 5 procent na 28,6 mld. Kč. Čistý výsledek za druhý kvartál byl v souladu s mediánem odhadů analytiků v průzkumu agentury Reuters na úrovni 10,8 mld. Kč. Lepší byl výsledek na úrovni tržeb, které za kvartál dosáhly 53,126 mld. Kč a předčily tak očekávání trhu na úrovni 51,42 mld. Kč.
ČEZ - výsledky za 2Q13
Tržby | 52 231 | 53 126 | 51 420 | 1,7% |
EBITDA | 22 116 | 20 955 | 20 950 | -5,2% |
EBIT | 15 608 | 13 847 | 13 870 | -11,3% |
Čistý zisk | 12 758 | 10 751 | 10 800 | -15,7% |
* konsensus Reuters (medián odhadů)
Generální ředitel Daniel Beneš po výsledcích uvedl, že se firmě daří čelit nepříznivým trendům v evropské energetice a společnost má stále relativně nízkou míru zadluženosti. Připomněl také, že v reakci na vývoj na evropském trhu a vyšší obchodní rizika byli již konkurenti ČEZ nuceni odepisovat aktiva ve značné výši. „Nám se zatím daří vypořádávat se s nastalou situací hledáním vnitrofiremních úspor, přestože tlak na nás je veliký a situaci nepomáhají ani měnící se regulatorní podmínky v jihovýchodní Evropě,“ dodává Beneš.
"Výsledky ČEZ za 2Q13 jsou jen mírně pod konsensuálním odhadem. Navzdory očekávání i předchozím indikacím, společnost ČEZ ale nezvýšila svoji prognózu čistého zisku o 1,5-2 mld. Kč díky (EK schválenému) prodeji Chvaletic a navíc nově zmínil riziko odpisů aktiv. Naše první hodnocení zprávy je tak mírně negativní," uvedl Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct (celý komentář).
Šéf divize obchodu ČEZ Alan Svoboda následně na tiskové konferenci uvedl, že ČEZ má již ze své produkce elektřiny pro rok 2014 předprodáno 72 procent produkce při průměrné ceně 46 EUR/MWh, 53 procent produkce pro rok 2015 za 42,5 EUR/MWh a 22 procent pro rok 2016 za 41 EUR/MWh. V květnu ČEZ po výsledcích za 1Q13 hovořil o předprodejích 63 procent produkce pro 2014 při ceně zhruba 47,7 EUR/MWh, pro rok 2015 to bylo 39 procent za cca. 45 EUR/MWh a pro rok 2016 potom asi 15 procent produkce při ceně 43 EUR/MWh. Aktuálně se na německém trhu pohybuje cena elektřiny pro rok 2014 na 36,45 EUR/MWh, pro rok 2015 na 35,90 EUR/MWh a pro rok 2016 se elektřina prodává za 35,5 EUR/MWh.
Zlepšení výhledu (zatím) nepřišlo
Ačkoliv analytici povětšinou očekávali, že výsledky za druhý kvartál skupiny s sebou přinesou i druhé letošní navýšení celoročního výhledu, nic takového se nestalo. „Očekávané výsledky za celý rok skupina nemění, ukazatel EBITDA předpokládá ve výši 81,0 mld. Kč a čistý zisk 37,5 mld. Kč,“ uvádí zpráva energetické společnosti. ČEZ však dodal, že mírně navyšuje odhad domácí produkce za rok 2013 na 63,9 TWh proti předchozímu odhadu 63,8 TWh.
Důvodem očekávání navýšení prognózy ziskovosti za rok 2013 je fakt, že na začátku srpna oznámil, že obdržel souhlasné stanovisko Evropské komise pro prodej elektrárny Chvaletice do rukou společnosti Litvínovská uhelná. již v březnu uvedl, že Litvínovská uhelná podala v tendru na prodej Chvaletic nejlepší nabídku. Prodejní cena Chvaletic činí 4,12 mld. Kč a k tomu navíc každoročně získá i 90 procent z tržní ceny povolenek CO2 přidělovaných zdarma elektrárně Chvaletice. Finanční ředitel Martin Novák následně po květnových výsledcích za 1Q13 mluvil o pozitivním dopadu prodeje elektrárny do čistého zisku za rok 2013 těsně nad 2 mld. Kč. V tomto kvartále však nakonec pozitivní dopad transakce ještě započítán nebyl. dnes oznámil, že k dokončení transakce dojde až k 2. září.
„K navýšení celoroční prognózy v důsledku prodeje elektrárny Chvaletice nedošlo kvůli ponechání rezervy na testování aktiv,“ uvedl následně na tiskové konferenci finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Dodal ale, že nyní nic nenasvědčuje tomu, že letos dojde k odpisům v případě plynové elektrárny Počerady.
v prognóze pro rok 2013 představené spolu s výsledky za rok 2012 na konci února původně očekával za letošní rok zisk EBITDA okolo 80 mld. Kč a čistý zisk okolo 37 miliard korun proti loňskému zisku EBITDA 85,5 mld. Kč a čistému zisku 40,2 mld. Kč. Po výrazně lepších výsledcích skupiny za první kvartál ale firma zlepšila výhled pro čistý zisk za rok 2013 ze 37 miliardy korun na 37,5 mld. Kč a pro zisk EBITDA z 80 miliardy korun na 81 mld. Kč. Stalo se tak zejména s ohledem na uzavření dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí pro elektrárnu Počerady.
Meziroční zhoršení celoročních výsledků skupina ČEZ v prezentaci k výsledkům vysvětluje trendem klesajících cen elektřiny, nižším přídělem emisních povolenek pro výrobu, nejistou budoucností systému emisních povolenek EU, zhoršením národních regulatorních podmínek v jihovýchodní Evropě. Pozitivně naopak hodnotí dopady ukončení působení v Albánii, korekční faktory na distribuci v ČR a plnou výrobu větrných farem v Rumunsku a obchodování s povolenkami (CER brána). Nově řadí mezi vybraná rizika predikce opravné položky k dlouhodobým aktivům v důsledku trendu klesajících cen elektřiny, vývoje ekonomiky a regulace energetiky v Evropě.
Konečné rozhodnutí o dostavbě Temelína bude přijato s odkladem
ČEZ dnes také potvrdil, že dříve plánované termíny dokončení tendru na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín splněny nebudou. Detailní jednání s oběma uchazeči se podle mluvčí Barbory Půlpánové konala na konci července a další budou následovat v září a říjnu 2013. Avšak s ohledem na současnou obtížnou situaci v energetice, kdy se nevyplatí stavět nízkoemisní zdroje bez jakékoliv formy podpory, ČEZ potřebuje, aby byly nejprve regulatorní a legislativní podmínky investice konkrétněji definovány.
„Nemůžeme učinit takto strategické rozhodnutí, aniž by bylo v souladu s finálně schválenou státní energetickou koncepcí České republiky a bez toho, aby byly zajištěny základní podmínky návratnosti investice. Z toho vyplývá, že finální rozhodnutí o podpisu kontraktu s dodavatelem bude oproti původnímu termínu přijato s odkladem,“ vysvětlil dnes Martin Novák, místopředseda představenstva a ředitel divize finance.
Předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš následně na tiskové konferenci uvedl, že rozhodnutí o Temelínu bude posunuto v řádu let. "Nelze nyní říci, zda to bude o rok, nebo dva," dodal s tím, že klíčová bude otázka jistoty ziskovosti projektu za stovky miliard korun. Původní harmonogram přitom počítal s rozhodnutím o vítězi tendru na dostavbu elektrárny letos na podzim.
"Státní energetická koncepce se teď nachází v situaci, kdy česká politická scéna diskutuje, jestli se nemění podmínky na trhu," řekl Beneš. Podle něj nové analýzy ukazují, že není úplně jisté, zda spotřeba elektřiny v Česku poroste takovým tempem, jaké koncepce předpokládá. "To může mít samozřejmě dopad na to, jestli bude elektřina z Temelína potřeba v roce 2025 nebo 2027 nebo až někdy kolem roku 2030," dodal generální ředitel ČEZ.
Teprve až koncepci definitivně schválí vláda, bude se podle Beneše ČEZ moct rozhodnout o svém dalším postupu. Šéf největší české energetiky také uvedl, že ČEZ musí dál diskutovat s vládou o možné podpoře pro nízkoemisní zdroje. Jednání o možnosti garantovat pro elektřinu z nových bloků Temelína na určitou dobu provozu pevné výkupní ceny začala už s předchozím kabinetem Petra Nečase, s úřednickou vládou Jiřího Rusnoka nyní pokračují.