Aktualizováno Spotřebitelské ceny se v eurozóně za březen zvýšily o 0,9 procenta po 0,3procentním růstu v únoru. Meziroční inflace zpomalila na 0,5 procenta, což je v souladu s předběžným údajem i s očekáváními. V únoru byla inflace 0,7procentní. Mírné revize dolů se ale dočkala jádrová inflace. Ta podle nových údajů dosahovala v březnu 0,7 procenta, zatímco předběžné číslo bylo 0,8 procenta.
V meziročním pohledu na celkový index působí směrem dolů hlavně energie, jejichž ceny jsou o 2,1 procenta níž. Opačný vliv mají potraviny, jejichž ceny rostou rychleji než u ostatního zboží. V březnu potraviny meziročně zdražily o procento, což je ale oproti minulým měsícům zpomalení. Ceny služeb se posunuly vzhůru o 1,1 procenta. Stále pouze velmi mírný růst pak sledujeme na cenách průmyslového zboží a to 0,2 procenta.
Regionálně vzato ceny v eurozóně rostou hlavně díky vývoji v Německu. Tam je inflace jednoprocentní. Směrem vzhůru působí také 0,7procentní inflace ve Francii. Vliv dalších zemí už je výrazně menší. Nejvyšší míru inflace registruje Rakousko, 1,4 procenta, následují Malta a Finsko. Na druhém konci vykazují nadále deflaci Řecko s Kyprem, které ale s poklesem cen doplňuje Portugalsko, Slovensko a nově i Španělsko.
Data i přes drobné úpravy oproti předběžným výsledkům nemají na eurodolar vliv. Vývoj inflace je argumentem ve prospěch volnější měnové politiky. ECB ale březnová data (předběžná) při posledním rozhodování už měla a žádná akce nepřišla. Jedním z důvodů poklesu inflace může být načasování Velikonoc, které na rozdíl od loňska tento rok připadají na duben. Právě následující dubnová inflační data by tak měla být vyšší, když je podpoří efekt nízké srovnávací základny. Na příštím jednání tedy inflace zřejmě nebude pro centrální banku impulsem k uvolnění měnové politiky. Případná akce je pravděpodobnější až na červnovém zasedání, kdy bude mít ECB navíc k dispozici novou prognózu. Jestli by něco mělo přimět banku k akci už v květnu, byl by to spíše nepříznivý vývoj eura.