Obecně se tvrdí, že 3D tiskárny zkrátí dodavatelské řetězce a sníží objem světového obchodu. Caroline Freund, Alen Mulabdic a Michele Ruta prezentují na stránkách VoxEU výsledky své studie. Ta se zaměřuje na přirozený experiment, který v této oblasti proběhl. Týká se výroby pomůcek pro osoby se sluchovým postižením, kde rozšíření 3D tiskáren vyvolalo hluboké změny a ukazuje, co by se mohlo díky němu stát i v jiných odvětvích.
S pomocí 3D tiskáren by firmy a možná i jednotlivci mohli v budoucnu tvořit ve velkém třídimenzionální objekty a nepotřebovali by je kupovat a dovážet odjinud. Podle jedné studie by díky tomu mohlo být do roku 2040 eliminováno až 40 % světového obchodu. Jiné studie hovoří o menších, ale stále významných číslech. Jenže jak poukazuje Caroline Freund, v historii vedlo zlepšení výrobních procesů také k poklesu nákladů, ale mezinárodní obchod pak rostlnamísto toho, aby klesal.
Nejlepším příkladem takového procesu je průmyslová revoluce. I během ní došlo k prudkému růstu produktivity díky změnám v managementu a ve výrobě. Podobné to bylo s digitální revolucí z devadesátých let. Co tedy ukazuje vývoj ve výrobě potřeb pro sluchově postižené? Toto odvětví již od poloviny minulého desetiletí masově využívá 3D tisk. A „důkazy naznačují, že firmy a země se budou dále specializovat a 3D tiskárny budou obchod stimulovat namísto toho, aby jej brzdily“.
Ekonomka tvrdí, že 3D tisk změnil výrobu zmíněných pomůcek během velmi krátké doby. Trvalo asi 500 dní, než firmy přešly na výrobu pomocí této nové technologie a dnes se již používá v 10 % případů. Pohled na data týkající se obchodu pak ukazuje, že u těchto pomůcek vzrostl jeho objem více než u porovnatelného zboží a také u technologických výrobků.
Výsledky nové studie rovněž ukazují, že 3D tiskárny zvyšují sílu komparativní výhody. Nejvíce z této technologie těží vyspělé země. 3D tisk pak celkově vede k poklesu výrobních nákladů a růstu kvality. Studie poukazuje i na to, že sektor pomůcek pro osoby se sluchovým postižením je náročný na investice do technologií a výrobních zařízení. K tomu je třeba „vysoce specializovaných vstupů a služeb“. Země, které zde měly silnou výchozí pozici (Dánsko, Švýcarsko či Singapur), si tak udržely svou exportní pozici. Na druhou stranu ale nedošlo ke zvýšení exportní koncentrace.
Studie tedy naznačuje, že 3D tisk nepovede k tomu, že se výroba přesune blíže ke spotřebiteli. Takový vývoj by mohl vést k omezení rozvoje probíhajícího prostřednictvím mezinárodní obchodní integrace. Ukazuje se ale, že 3D tisk je pro mezinárodní obchod pozitivem, a ne jeho brzdou.
Zdroj: VoxEU