Zavedení bankovní daně je pro ministry hnutí ANO nadále nepřijatelné. Na dotaz ČTK to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). O možném vytvoření daně pro banky hovořil v úterý předseda ČSSD Jan Hamáček v souvislosti s návrhem na zrušení superhrubé mzdy. Návrh ale sociální demokracie už v minulosti neprosadila kvůli nesouhlasu svých koaličních partnerů.
Ministryně financí Alena Schillerová zdůraznila, že programové prohlášení vlády se zavedením bankovní daně nepočítá. "ČR má už nyní velmi zdravý bankovní sektor, který v současné krizi pomáhá udržet likviditu českých firem. Už dnes banky každoročně odvádějí na korporátní dani přibližně 16 miliard, což není málo," doplnila.
Ministryně varovala i před dopady možného zdanění bank na spotřebitele i firmy. "Zkušenosti ze zahraničí jasně naznačují, že banky by v případě vyššího zdanění zisků mohly zvednout své poplatky či sazby svých produktů a omezit investice. Tím by se znatelně ztížil přístup nejen k hypotékám, ale i k tolik potřebným úvěrům pro firmy," uvedla. Upozornila i na možný přesun části bankovních aktivit do zahraničí, což by mělo negativní dopad na pracovní místa.
"Založili jsme Národní rozvojový fond, který nám umožní ze zdrojů bank financovat rozvoj infrastruktury a další zajímavé investice. Je to daleko efektivnější cesta, odpovídající moderním finančním nástrojům, než násilné zdanění," uvedl Havlíček.
Na vzniku Národního rozvojového fondu se loni v září dohodli zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank - ČSOB, , České spořitelny a UniCredit Bank. Příprava fondu je podle Českomoravské záruční a rozvojové banky, která ho zakládá, zhruba v polovině, licenci by mohl získat v posledním čtvrtletí letošního roku.
Zřízení fondu navrhl loni premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD. Podle Havlíčka jde o klasický princip investičního fondu. Neobvyklý je jen v tom, že se na něm podílí vláda. Fond by se měl zaměřit na rizikovější podíly financování. Fungovat by měl na principu návratnosti investovaných prostředků shromaždovaných od soukromých investorů. do něj vloží sedm miliard korun.
Hamáček v úterý uvedl, že ČSSD chce stejně jako ANO zrušit superhrubou mzdu, současně se ale musí vyřešit příjmová strana rozpočtu. Za možný zdroj příjmů, které pokryjí výpadek způsobený zrušením superhrubé mzdy, označil sektorovou daň pro banky, kterou ČSSD navrhovala už dříve. Podle představ sociálních demokratů by daň měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a podle odhadů ČSSD by přinesla do rozpočtu až 14 miliard korun ročně.