Státem podporované mimoevropské firmy budou mít zřejmě složitější cestu k veřejným zakázkám v zemích Evropské unie či k ovládnutí evropské konkurence. Evropská komise dnes představila návrh nových pravidel, která jí umožní podrobně prověřovat a omezovat velké akvizice či účast ve veřejných tendrech. Unijní exekutiva přichází s opatřením zejména kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Aby mohlo nařízení platit, musí je schválit členské státy a Evropský parlament. Číny a některých dalších asijských zemí se týká i další dnešní návrh komise. Týká se dovozu.
EU má již několik desítek let podrobná pravidla regulující státní podporu pro vlastní firmy. Dosud však neřešila tento problém u společností ze třetích zemí. "Chceme, aby všechny firmy, které podnikají v Evropě, ať pocházejí odkudkoli, respektovaly naše pravidla," prohlásila dnes místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, podle níž nová pravidla zajistí spravedlivé podmínky pro firmy z celého světa.
Podle návrhu komise budou mimoevropské firmy povinně hlásit svůj záměr převzít jakoukoli společnost z EU s ročním obratem na unijním trhu nejméně 500 milionů eur (13 miliard Kč), pokud bude státní příspěvek činit nejméně 50 milionů eur. Stejnou povinnost budou mít společnosti v případě, že budou mít zájem o veřejnou zakázku přesahující 250 milionů eur (6,5 miliard Kč). Komise však bude moci zahájit podrobné šetření podle vlastního uvážení i v jiných případech.
Po posouzení bude moci unijní regulátor nařídit firmám nápravu situace, například vrácení části státní pomoci, nebo bude moci operaci zcela zakázat. Podle Vestagerové se bude nařízení týkat bez výjimky firem ve všech odvětvích. Společnostem, které by nová pravidla porušovaly, hrozí pokuta až do výše deseti procent z jejich ročního obratu.
Představitelé komise sice ve vztahu k nařízení přímo nehovoří o Číně, která je po USA druhým největším obchodním partnerem EU, avšak právě sílící globální velmoc v minulosti kvůli státním subvencím pro firmy opakovaně kritizovali.
"EU je nejotevřenější trh na světě. Ale otevřenost je spojena s férovostí," uvedla dnes šéfka EK Ursula von der Leyenová, která loni vyjádřila pochybnosti právě na adresu férovosti konkurence čínských firem.
Komise návrh představila v době, kdy zhoršily vztahy mezi Bruselem a Pekingem sankce, které EU v březnu uvalila na několik čínských představitelů kvůli porušování práv ujgurské menšiny. Peking reagoval odvetnými postihy vůči skupině unijních činitelů. Unie sice v prosinci s Čínou dojednala přelomovou investiční dohodu, na její nutnou ratifikaci členskými státy a Evropským parlamentem však i kvůli tomuto sporu zatím nedošlo.
"Probíhají technické přípravy k ratifikaci. Ale ratifikační proces nelze oddělit od vyvíjející se dynamiky širších vztahů EU s Čínou," řekl dnes novinářům místopředseda komise Valdis Dombrovskis, podle něhož jsou čínské sankce neakceptovatelné.
Dnes navržené nařízení musí získat podporu většiny členských zemí, které jsou však v pohledu na budoucí přístup k čínským firmám rozdělené. Některé země chtějí vůči Pekingu ve shodě se Spojenými státy zaujmout tvrdší postoj, další státy v čele s Německem jsou však s ohledem na obchodní zájmy opatrnější.
Menší závislost na dovozu z Číny
Kromě toho hodlá EU snížit závislost na dovozu některých klíčových materiálů a produktů zejména z Číny a dalších asijských států. Evropská komise dnes v rámci aktualizované průmyslové strategie identifikovala skupinu strategických komodit, v jejichž výrobě by měly být členské státy EU soběstačnější. Patří mezi ně například látky k produkci léků, polovodiče či průmyslově využívané chemikálie.
"Skutečná průmyslová revoluce začíná nyní, pokud nasměrujeme ty správné investice do klíčových technologií," prohlásil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Nová průmyslová strategie je podle něj zároveň šancí podpořit evropské firmy na cestě k ekologicky šetrnému a digitálnímu hospodářství, k čemuž je určen například mimořádný fond postpandemické obnovy.
Pandemie covidu-19 podle Bruselu odhalila rizika spojená s přílišnou závislostí na dovozu léků a dalších zásadních věcí, u nichž v době zavírání hranic hrozil nedostatek. Komise v uplynulých měsících analyzovala na 5200 produktů, které unijní země dovážejí zvláště z asijských států. Celkem 137 z nich patří do strategicky významných odvětví jako je farmaceutický průmysl a EU je na jejich dovozu podle analýzy příliš závislá. Více než polovina dovozu v této skupině míří do EU z Číny, zanedbatelný není ani podíl dalších zemí jako Vietnam či Brazílie.
Zvýšení produkce v Evropě může podle komise mimo jiné přinést nová pracovní místa či obnovit hospodářský růst. Někteří kritici však varují, že vyšší výroba některých látek může přinést novou ekologickou zátěž. Omezování levného dovozu zase podle nich vést ke zdražení výrobků.