Polská centrální banka dnes stojí na rozcestí - tak dlouho světu tvrdila, že současný rychlý růst cen je jen dočasná záležitost tlačená nabídkovými faktory, až inflace vystoupala na dvacetiletá maxima. Není divu, že v Polsku se skoro šestiprocentní inflace stala politickým fenoménem a v denním tisku probíhají mezi centrálními bankéři (ať již současnými či minulými) ostré názorové přestřelky.
Připomeňme, že většina vedení polské centrální banky v čele s guvernérem Glapinskim se držela mantry, že na současnou inflaci netřeba reagovat a ekonomice je zapotřebí v čase pandemie co nejvíce pomáhat - tj. držet oficiální úrokové sazby na nule, nakupovat polské vládní dluhopisy a udržovat zlotý slabý (například i devizovými intervencemi). Holubičí pozici NBP pak zesiloval guvernér Glapinski tím, že opakoval svůj neformálně daný vpřed hledící názor, že politika centrální banky nebude utažena až do konce mandátu současného Výboru pro měnovou politiku (RPP), který končí v první polovině roku 2022.
Konec pandemie v Evropě však přinesl Polsku vysokou inflaci, která zde udeřila dokonce silněji než jinde. Nejde přitom jen o ceny energií - tzv. jádrová inflace, která nebere v úvahu ceny potravin a energií, dosahuje v současnosti více než 4 %, což je zřetelně více než horní limit tolerančního pásma cíleného NBP (1,5-3,5 %). S takto vysokou inflací se nynější holubičí postoj NBP stává neudržitelný.
Vedení NBP bude tedy muset udělat obrat o 180 stupňů a půjde o to, jak rychle se tak stane. Na zvyšování oficiálních úrokových sazeb v Polsku bylo již včera pozdě, a tak by bylo ideální, kdyby RPP zvedl úroky již dnes. Takto rychle s ohledem na dříve dané "sliby" guvernéra Glapinského to však v NBP asi nepůjde. Asi nejpravděpodobnější scénář je ten, že NBP ve svém komentáři k dnešnímu rozhodnutí bude avizovat přitvrzení měnové politiky na listopadovém zasedání, kdy bude zveřejněna nová inflační prognóza. Z komentáře by zároveň asi měla zmizet větička o tom, že NBP je připravena uvolnit měnovou politiku i skrze intervence proti zlotému.
K výše uvedenému je nutné dodat jedno varování: ve hře jsou i dva jiné scénáře - kromě toho jestřábího (zvýšení sazeb již dnes) je ve hře i varianta, že NBP nezmění na svém hodnocení ekonomiky téměř nic. Obětí takového ultra-holubičího rozhodnutí by nepochybně byl zlotý s tím, že NBP by v následujících měsících musela přijít s daleko agresivnějším utažením měnové politiky, jež by centrální bance vrátilo ztracenou anti-inflační kredibilitu.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží dál v blízkosti 25,30 EUR/CZK a pro nejbližší seance pro ni bude určující kromě nejistoty před blížícími se volbami především velmi volatilní nálada na globálních trzích. Výrazný růst cen komodit (a globálních inflačních tlaků) sice není pro celý region nijak pozitivní zprávou, na druhou stranu ČNB na posledním zasedání jasně ukázala, že inflaci bere vážně.
Zahraniční forex
Zatímco ceny ropy a plynu stoupají dále, tak výnosy amerických dluhopisů chytily druhý dech, což je výsledek mimo jiné i (stále) velmi dobré podnikatelské nálady v amerických službách. Index ISM se poněkud překvapivě posunul v září vzhůru (byť díky rostoucím cenám), což mělo na dolar pozitivní vliv.
Eurodolar však dnes bude muset sledovat tzv. ADP report, který hodně napoví, jak by mohla vypadat oficiální zářijová data z amerického trhu práce (na pořadu dne v pátek). Ta definitivně rozhodnou o tom, zdali Fed spustí útlum měnové expanze již v listopadu.
Polský zlotý musí být dnes maximálně ve střehu, neboť zasedá NBP a bude řešit, jak se postavit k inflaci, která je v Polsku nejvyšší za 20 let. Až dosud ji přitom NBP ignorovala a preferovala slabý zlotý (více viz úvodník).