Odvětví ESG se „příliš silně“ soustředilo na uvalování všech fosilních paliv na černou listinu a zhoršilo tím energetickou krizi, kterou nelze řešit bez zemního plynu, píše ve své analýze vedoucí výzkumník u Michele Della Vigna. Podle něj energetické strategie, jež upřednostňují mnozí ESG investoři, mohly přispět k nedostatku praktických alternativ k uhlí. Tím, že se neinvestovalo do zemního plynu, došlo k vytvoření mezery na energetických trzích, kterou nyní zaplňují nejšpinavější fosilní paliva.
„Když jsem před několika lety mluvil s ESG investory, soustředili se příliš na to, do čeho neinvestovat. Žádná ropa, žádný plyn, žádné uhlí. A to vedlo k poklesu investic,“ řekl v rozhovoru. „Jsem hluboce zklamaný, že spotřebováváme více uhlí. Je to přímý důsledek nedostatečných investic do zemního plynu."
Zmíněná analýza přispívá k vášnivé debatě o úloze ESG investic, kterou rozvířilo i kontroverzní rozhodnutí EU povolit ve svém souboru ESG pravidel také plyn a jadernou energii. Mezitím válka na Ukrajině zhoršuje krizi dodávek a vlády upřednostňují energetickou bezpečnost nad klimatickými cíli i přes jasné důkazy o stále nebezpečnějším přehřívání planety.
Tento nový světový řád již vedl k velkému oživení investic do fosilních paliv. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že letošní celosvětová poptávka po uhlí, které vypouští zhruba dvakrát více oxidu uhličitého než zemní plyn, bude odpovídat historickému maximu z roku 2013, přibližně 8 miliard metrických tun, a dále poroste i v roce 2023. Kapitálové toky do těžby ropy a zemního plynu za prvních šest měsíců letošního roku vzrostly o přibližně 15 % na 450 miliard dolarů, což je podle Goldmanů první nárůst od roku 2015.
„Pokud bychom dříve přijali zemní plyn jako palivo k zelenému přechodu, pak bychom letos mohli vyrobit více LNG, které lze mimochodem vyprodukovat s nižšími emisemi uhlíku díky novým dostupným technologiím, jako je elektrifikace a zachycování uhlíku,“ doplnil Della Vigna. "Mohli jsme se vyhnout spalování více uhlí."
Investice do obnovitelné energie nyní převyšují investice do ropy a zemního plynu, ukazují čísla Goldmanů. V první polovině tohoto roku bylo napumpováno do čisté energie 500 miliard dolarů, což je až o pětinu více než v předchozím roce, ale stále to není ani zdaleka dost na pokrytí poptávky. Rostoucí ceny energií způsobují jednu z nejhorších inflací za poslední desetiletí a poprvé za generaci zažívá rostoucí počet západních Evropanů potravinovou chudobu.
„Největší změnu, kterou jsem letos viděl, je to, že se nyní zaměřujeme na dvojí výzvu: dekarbonizaci a dostupnou energii pro širší veřejnost, poté, co jsme se v posledních 5 letech zaměřovali až příliš úzce na snižování uhlíku,“ uvedl Della Vigna. "Investice do energie, po tolika letech poklesu, se tak konečně opět začínají vracet k růstu."
Mezitím vědci vysílají čím dál hrozivější varování, že čas na odvrácení klimatické katastrofy se krátí. V dubnu Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu odhadl, že planeta směřuje ke zvýšení teploty, která může být dvojnásobkem stanoveného limitu v pařížské klimatické dohodě. A v projevu z minulého měsíce, naříkal generální tajemník OSN Antonio Guterres nad neutuchající „závislostí lidstva na fosilních palivech“ a varoval, že svět nyní riskuje „kolektivní sebevraždu“, pokud nedojde ke koordinovanému boji proti změně klimatu.
Della Vigna neočekává pokles investic do obnovitelných zdrojů, i když se více utratí za ropu a plyn. Odhaduje, že dodatečné náklady kapitálu na energie s vysokým obsahem uhlíku vzrostly za poslední půl desetiletí na 15 procentních bodů. „Vyšší ceny uhlovodíků a růst kapitálových nákladů urychlují tempo rozvoje obnovitelné energie,“ řekl. „Ale na druhou stranu jsme viděli, jak lidé dávají více peněz do ropy a plynu. Důvod, proč je to důležité, je ten, že i když chceme čistší energii, stále potřebujeme ropu a plyn jako zálohu, zejména během sezónní poptávky." A podle odhadů Goldmanů bude Evropa spoléhat na zemní plyn ještě další dvě desetiletí.
Zdroj: Bloomberg