Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes vyzval Evropskou centrální banku (ECB), aby pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb až do poloviny příštího roku. Ministři financí zemí Evropské unie by pak podle fondu měli podpořit snahu ECB o snížení inflace zpřísněním rozpočtové politiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Šéf evropského odboru MMF Alfred Kammer označil inflaci za největší zdroj obav. "Naše hlavní politické doporučení je porazit inflaci. A to znamená, že musíme použít měnovou politiku. Pro ECB to znamená další zpřísňování měnové politiky, které bude trvat delší dobu, podle našich odhadů do poloviny roku 2024, aby se inflace někdy v roce 2025 dostala na cílovou úroveň," řekl před zasedáním ministrů financí a guvernérů centrálních bank EU ve Stockholmu.
Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu klesla na 6,9 procenta z únorových 8,5 procenta. Zůstala však vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Ta od poloviny loňského roku v rámci boje proti inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 3,5 procenta. Předpokládá se, že k dalšímu zvýšení úroků přikročí příští týden.
Podle Kammera by měli ministři financí EU podpořit snahu ECB o snížení inflace omezením rozpočtových opatření na podporu ekonomiky, která zavedli v době pandemie covidu-19 a ve kterých následně pokračovali v době růstu životních nákladů v důsledku ruského útoku na Ukrajinu.
"Inflaci nemůže vyřešit samotná centrální banka, je zapotřebí pomoc ze strany rozpočtové politiky," uvedl Kammer. Dodal, že v letošním roce nedochází k výraznému snižování rozpočtových deficitů členských zemí EU, protože vlády pokračují v opatřeních, jež mají zmírňovat negativní dopady vysokých cen energie na obyvatele.
MMF proto podle Kammera vzhledem k poklesu cen energie doporučuje tato opatření postupně omezovat. "Pokud (k boji proti inflaci) přispívá rozpočtová politika, znamená to, že zpřísňování měnové politiky nemusí být tak výrazné a že úroky mohou zůstat na nižší úrovni, což znamená menší finanční napětí," upozornil Kammer.