Více než šest desetiletí spoléhá Česká republika na ropu přiváděnou ropovodem Družba, což z ní učinilo de facto ekonomicky závislou na dodávkách z bývalého SSSR. Tento ropovod, nejdelší svého druhu na světě, stále zásobuje ropou osm států.
Navzdory historickému významu Družby se Česká republika už v devadesátých letech minulého století rozhodla diverzifikovat své zdroje energie tím, že podpořila výstavbu ropovodu IKL z německého Bavorska.
Zdroj: MERO
Tento krok měl zemi učinit méně závislou na ruské ropě a politickém vlivu Moskvy. Ropovod IKL, spuštěný v roce 1996, se v roce 2023 podílel na 42 % celkového objemu přepravované ropy do ČR. S přepravní kapacitou 11 milionů tun ročně významně převyšuje roční spotřebu České republiky, která je v objemu 7,1 milionu tun.
Díky krokům české společnosti MERO ČR, a.s., která spadá pod Ministerstvo Financí a v ČR provozuje ropovodnou infrastrukturu, by měl podíl ropy z IKL již v roce 2025 stoupnout na 100 % a nahradit tak kompletně ropu z Ruska.
EU, reagující na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, zavedla embarga na dovoz ruské ropy, což vedlo k iniciativě TAL-PLUS. Cílem bylo zajistit energetickou nezávislost na Rusku prostřednictvím navýšení kapacity a modernizace evropského ropovodu TAL, projektu, jehož hlavním realizátorem byla právě společnost MERO ČR, a.s., vlastnící 5 % konsorcia TAL. Schválení vládou v listopadu 2022 s předpokládanou realizací 25 měsíců naznačuje, že už koncem roku 2024 by mělo dojít k finálnímu rozšíření kapacity TAL a ukončení závislosti na ropovodu Družba.
Přestože náklady na projekt dosahují 1,3 až 1,6 miliardy korun, a jsou zpočátku plně hrazeny společností MERO ČR, a.s., očekává se, že návratnost investice bude pouhé dva roky. Ropovod IKL bude moct díky navýšení kapacity TAL dopravit do Česka až 8 milionů tun ropy ročně, což kompletně pokryje spotřebu Česka.
Zdroj: MERO
Iniciativa ukazuje nejen ekonomické výhody diverzifikace zdrojů, ale především zdůrazňuje strategický krok České republiky směrem k energetické nezávislosti a odvrácení se od politické roviny obchodování s Ruskem, jak ukázala například historie s NATO radarem v Česku v roce 2008. Například a nejen tehdy Rusové naschvál vypínali proudění ruské ropy na české území, aby zabránili tomuto projektu. Posun je pro Česko nejen ekonomicky výhodný, ale také geopoliticky zásadní pro budoucí postavení České republiky na mezinárodní scéně.