Vybraná skupina podílových fondů svoji investiční strategii zaměřuje na investice do akcií s vysokým dividendovým výnosem. Jedním z hlavních kritérií výběru akcií na trhu je vyšší poměr dividendy k ceně akcie na trhu. Může být taková strategie vůbec úspěšná nebo spíše patří do skanzenu investičních přístupů doby kamenné?
Americká finanční skupina S&P dlouhodobě sleduje skupinu 59 akcií, která pravidelně již 25 let vyplácí dividendy. Pracovně si ji nazvala „dividendoví aristokraté“. Za posledních 15 let tato pozorně sledovaná dividendová skupina překonala svým průměrným výnosem 13% ročně ostatní akcie v širokém americkém indexu akcií S&P500 o 2% v každém roce. A abychom moderní investiční teorii postavili úplně na hlavu, mělo toto portfolio dividendových aristokratů (alespoň ve sledovaném období) nižší riziko než zbylý trh měřený zmíněným indexem.
Podobně ukazuje dlouhodobá historie finančních trhů, že „dividendové akcie“ mají pro investory nezanedbatelný význam. Jestliže průměrný roční výnos amerických akcí v indexu S&P500 za 70 let dosáhl 10,3%, potom plných 4,3 procenta ročního růstu připadá na dividendy. Dividendy se tak dlouhodobě na růstu akcií podílely více než 40 procenty!
Dividendové akcie v průběhu rostoucích akciových trhů v 90. letech nepřitahovaly příliš pozornost. Na přelomu tisíciletí byly hitem firmy, jejichž ceny akcií na burze obdivuhodně rostly. Investoři se na burze hnali za růstovými technologickými a telekomunikačními tituly, které dramaticky, až do korekce v roce 2000, rostly o desítky ba i stovky procent ročně. Řada z těchto firem dnes již neexistuje - jako např. technologické internetové společnosti vybudované na budoucích očekáváních vysokých zisků, které však neprokázaly schopnost vytvářet zdravé hotovostní toky. Výplata dividend investory jakoby nezajímala. V řadě společností navíc růst výplaty dividend postupně zaostal s ohledem za zvyšujícími se kurzy akcií. Dnes např. společnosti v indexu akcií S&P500 v průměru vyplácejí jen asi 1/3 svých zisků formou dividend nebo zpětných odkupů akcií. To je podstatně méně, než v několika poválečných desetiletích, kdy vyplácely zhruba 50 až 60 procent.
Oblíbené klišé mezi investory je, že společnosti, které vyplácejí vysoké dividendy, jsou ty, které „nemají na práci nic lepšího, než co udělat s hotovostí.“ Studie publikovaná v roce 2003 ve Financial Analysts Journal na americkém trhu mezi roky 1946-2001 však ukázala další paradox: Že totiž právě akcie společností s vysokým dividendovým výplatním poměrem byly následně ty, které zaznamenaly v průměru nejvyšší růst firemních zisků v dalších 10 letech. Výrazně tak předstihly svůj protějšek - růstové akcie. Výplata části zisku formou dividend totiž podle studie slouží jako určitá „pojistka“ proti neefektivnímu využívání dostupného firemního kapitálu. Pravidelně vyplácené dividendy zpravidla svědčí o zdraví akciové společnosti. Jejich růst je považován za významný indikátor důvěry managementu v budoucí prosperitu firmy.
Jak fungují dividendové fondy?
Tyto fondy investují především do akcií společností, které pravidelně vyplácejí nejlépe vyšší dividendy v poměru ke kurzu akcie, v dnešní situaci např. nad 3%. Menší část portfolia mohou investovat do obligací nebo jiných cenných papírů s pravidelnou hotovostní výplatou.
Dividendy, které fond obdrží ze svých akcií, zpravidla ihned znovu reinvestuje. V portfoliu dividendových fondů jsou nejčastěji zastoupeny akcie ze sektorů s nadprůměrným dividendovým výnosem – jde o sektory financí, pojišťovnictví, nemovitostí, dopravy, telekomunikací, utilit a energetického průmyslu.
V roce 1999, paradoxně v době vrcholící internetové horečky, vznikl v Evropě první podílový fond založený na strategii vybírání akcií do portfolia podle výše výplaty dividend. Úspěšnou strategii rychle okopírovala řada společností. V roce 2006 takových fondů v Evropě i celosvětově existovalo již několik desítek. Dividendové fondy založily velké investiční skupiny jako např. ABN AMRO, Cohen & Steers, , Fidelity, Investment Management, Parvest nebo Vanguard.
Dividendy podílovému fondu zajišťují stálý přísun hotovosti. Fond získává peníze, aniž by musel ze své investice vystupovat. Dividendy zajišťují fondu příjem, a tedy i výnos i v době poklesu či stagnace trhů. Objem těchto peněz je přitom dán jen úspěšností firmy a její dividendovou strategií. Fond proto méně podléhá aktuální náladě na trhu, ovládající ceny akcií směrem nahoru i dolů.
Miloš Filip, CFA
Investment Management
Do uvedených fondů můžete investovat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry Patria Direct ZDE. Pokud nejste klienty Patria Direct, můžete se zaregistrovat ZDE.