Aktualizováno Premiér české vlády a šéf ODS Petr Nečas představil záměr občanských demokratů v průběhu letošního roku právně zakotvit nejvyšší přípustné zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu a také limit strukturální části rozpočtového schodku.
Podle záměru, který Nečas představil, bude ODS chtít do Ústavy České republiky zakotvit, že při dosažení 44,99 procenta vydaného dluhu vůči HDP České republiky dojde na aktivaci dluhové brzdy. ODS také chce zakotvit nejvýše 1% limit pro strukturální fiskální schodek vůči HDP.
„Selhání při dodržování těchto limitů může znamenat ohrožení ratingu České republiky,“ uvedl Nečas.
ODS i proto chce prosadit, aby vymáhání pravidel ustanovených ve finanční ústavě bylo zajištěno i možným snížením platů zodpovědných ústavních činitelů o 20 procent. Součástí finanční ústavy by měla být právě i dluhová brzda, pravidla pro rozpočtové výdaje a vyrovnané hospodaření krajů a měst nebo vznik Národní rozpočtové rady.
Finanční ústavu chce podle Nečase ODS prosadit do konce letošního roku. "Její neschválení by byl natolik negativní signál, že její nepřijetí by mohlo mít i významné makroekonomické a rozpočtové dopady. To by mohlo vést až ke snížení ratingu. Nedokážu si představit, že by demokratické strany nepřijaly tuto ústavu," uvedl Nečas.
Jako jedno z maastrichtských kritérií je nyní stanovena hranice 60 procent. V roce 2010 byl veřejný dluh ČR 37,6 procenta HDP, loni pak stoupl podle předběžných údajů nad 40 procent.
Výdajové pravidlo navrhované ODS by pak mělo regulovat strukturální deficit v běžném roce pod jedním procentem HDP. "Mimochodem toto pravidlo je zavedeno i ve fiskálním paktu EU," upozornil Nečas. Je třeba toto pravidlo podle něj rozšířit i na rozpočty krajů a obcí. "Nemůže nastat situace, že by stát šetřil a obce a kraje by se zadlužovaly," dodal. Připomeňme v této souvislosti například situaci španělské centrální vlády versus jednotlivých regionů.
Nezávislá rozpočtová rada by měla působit v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Vyjadřovat by se měla k legislativním návrhům a jejich rozpočtovým dopadům.
Stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka svým sdělením udivil, i když v zásadě se záměrem souhlasí. Premiér se totiž podle Mládka tváří, jakoby neexistovala pracovní skupina složená ze zástupců parlamentních stran, kteří diskutují o přípravě finanční ústavy. Skupina se už sešla třikrát a na základě výsledků jejích jednání vypracuje ministerstvo financí návrh. "Premiér chce zřejmě převzít iniciativu ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který má návrh předložit do vlády," dodal Mládek.
ČSSD podle Mládka přijetí finanční ústavy "v zásadě podporuje", protože tuto iniciativu považuje za součást evropského směřování ČR a ústava bude odpovídat evropské smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, kterou ČSSD podporuje.
Představitelé 25 zemí Evropské unie 2. března na summitu v Bruselu podepsali nový pakt rozpočtové kázně. Jako jediné dvě země EU se k němu odmítly připojit Česká republika a Británie. Smlouva má vést k tomu, že země zakotví do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech. Povede i k důslednému trestání států porušujících rozpočtová kritéria. Na paktu se většina členů EU shodla v reakci na dluhovou krizi a ve snaze předcházet jejímu opakování v budoucnosti.
Premiéru Petru Nečasovi, kterého k podepsání paktu tlačily nejen opoziční ČSSD, ale i koaliční TOP 09, se nelíbí třeba nedostatečná účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem. Pakt podle něj také málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)