Německo, Francie, Řecko, ale také Slovensko nebo Rakousko jsou mezi zeměmi, kterým po dnešním rozhodnutí ministrů financí eurozóny již nic nebrání v zavedení daně z finančních transakcí. Rozhodnutí evropských politických špiček nakonec zůstalo jen napůl cesty proti návrhu Evropské komise počítajícího s celoevropskou platností nové daně, proti které se postavila například Velká Británie a Česká republika. EK nyní připraví nový a konkrétnější návrh a k zavedení daně může dojít již od začátku příštího roku.
Irský ministr financí Michael Noonan ještě před dnešním jednáním s jeho evropskými protějšky uvedl, že lze očekávat, že jedenáctka zemí Evropské unie dostane dnes zelenou k zavedení nového zdanění finančních transakcí. Agentura Reuters potom s odvoláním na své zdroje z jednání uvedla, že návrh prošel díky hlasům většiny ministrů financí EU. Hlasování se prý zdrželi zástupci Velké Británie, Lucemburska, České republiky a Malty.
Evropská komise ve svém prvotním návrhu na zavedení daně z transakcí s dluhopisy a akciemi počítala se zapojením všech členských zemí EU. Navrhovala přitom sazbu daně na úrovni 0,1 procenta a u derivátů 0,01 procenta a od nového zdanění si slibovala desítky miliardy eur do rozpočtu. Kvůli odporu Británie, České republiky i dalších zemí, které se obávaly možného odlivu finančních operací z EU či přenesení nákladů na daň na spotřebitele, plán zavést daň v celé EU neuspěl.
Tváří v tvář neústupné politické opozici se část států rozhodla vydat cestou takzvané posílené spolupráce. To je nástroj umožňující skupině nejméně devíti zemí EU postupovat společně v oblastech, kde to není možné v celé "sedmadvacítce", pokud věc schválí zástupci členských zemí kvalifikovanou většinou EU.
Českou republiku na dnešním jednání v Bruselu zastupuje ministr financí Miroslav Kalousek. Ten se již dříve nechal slyšet, že ČR sice daň z finančních transakcí zavést nechce, ale zároveň nebude ani blokovat zesílenou spolupráci zemí, které ji přijmout chtějí. Tomu odpovídá jeho dnešní údajné zdržení se hlasování o celé věci.
"Jsou země, které ji nezavedou nikdy. Česká republika jasně řekla, že daň z finančních transakcí chápe jako protirůstový impulz, jako nástroj, který by brzdil ekonomiku, který by přenesl tuto daň na cenu produktů, na konečné spotřebitele, na ty, kteří chtějí investovat," vysvětlil dnes postoj ČR ministr financí Miroslav Kalousek. "Nejsme v tom zcela osamoceni," zdůraznil k české opozici vůči návrhu s tím, že kritické je třeba i Švédsko, Británie i další země.
Po dnešním odhlasování návrhu může tedy dojít k zavedení daně z finančních transakcí v zemích, které se tak rozhodly. Jedná se o Německo, Francii, Belgii, Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko, Rakousko, Slovensko, Estonsko a Slovinsko. Další země EU mají nadále otevřenou možnost připojit se k této jedenáctce zemí a nový typ zdanění také zavést později.
Evropská komise může nyní připravit nový návrh na podobu a provedení daně z finančních transakcí. Dle expertů lze očekávat, že se nebude příliš lišit od toho původního. "Bude-li mezi zapojenými členskými zeměmi politická vůle k rychlému jednání, pak existuje možnost, že by mohla (daň) vstoupit v platnost od 1. ledna 2014," řekl dnes agentuře Reuters Algirdas Semeta, evropský komisař pro daňové otázky.
O návrhu EK se následně opět budou bavit ministři financí i Evropský parlament. Dořešit se bude muset například otázka toho, kam by vybrané peníze šly. Česká republika podle Miroslava Kalouska bude chtít slyšet odpovědi na to, jaké dopady by zavedení daně v části unie mohlo mít na neúčastnící se státy.
Více času pro Portugalsko a Irsko?
Dalším nečekaným vyústěním dnešního setkání ministrů financí zemí Evropské unie v Bruselu je jejich naznačená ochota k ústupkům v rámci dříve navrženého plánu splátek mezinárodní finanční pomoci, která byla poskytnuta Irsku a Portugalsku. Ta přichází poté, co mezinárodní věřitelé loni nakonec ustoupili požadavkům Řecka na zmírnění podmínek finanční pomoci.
Irský ministr financí Michael Noonan se již dnes v noci po jednání ministrů financí eurozóny nechal slyšet, že se účastníci setkání rozhodli zvážit možnost prodloužení splatnosti finanční pomoci pro Irsko a Portugalsko.
„Prodloužení splatností za nízkých úrokových sazeb může navýšit stabilitu dluhu Irska díky nižším nákladům na dluhovou službu. To dále zvýší ochotu finančních trhů půjčovat nám za takto nízkých úrokových sazeb,“ vysvětlil dnes irský ministr financí Noonan při příjezdu do Bruselu.
Eurokomisař Oli Rehn potom za Evropskou komisi dnes vyjádřil „pozitivní“ postoj vůči prodloužení splatnosti záchranných půjček oběma zemím a dodal, že celou věcí se bude více zabývat až další setkání ministrů financí Evropské unie. Další summit EU je přitom naplánovaný až na březen.
Rehn, který je eurokomisařem pro hospodářské a měnové záležitosti, při dnešním projevu před novináři vyjádřil přesvědčení, že se Irsku i Portugalsku již letos podaří úspěšný úplný návrat na finanční trhy.
(Zdroj: The Telegraph, Bloomberg, ČTK, Reuters, EurActiv)