Patria Online: Je v naší republice dost tichých bláznů pro váš byznys?

Určitě. Úplně přesná čísla nejsou, ale jen podle povolenek se dá říct, že je u nás 320 až 350 tisíc rybářů. A to jsou v posledních letech stále populárnější soukromé revíry, kde žádnou povolenku nepotřebujete. Takže bych odhadl, že se rybařením baví až na půl milionu lidí. A to je slušný počet.

Patria Online: Koho všeho najdeme mezi rybáři? Jsou tito lidé ochotni utrácet za své nádobíčko?

Hodně populární je rybařenímezi dětmi, existuje celá řada kroužků, pořádají se soutěže. Takže nová enerace roste. Oblibu si ale našlo rybaření i mezi manažery, doktory – prostě mezi lidmi, kteří si chtějí odpočinout od stresu a utečou k vodě. Pak je ovšem i velká skupina lidí, kteří touží chytit trofejní rybu. Za velkou rybu se dneska považuje patnáctikilový úlovek, to je taková hranice úspěchu. A s napětím se čeká, jestli v českých vodách někdo chytí třicetikilového kapra. Pokud jde o rybářské vybavení, je samozřejmě velká skupina rybářů, kteří si roky nekoupí nic. Ale je to i životní styl, objevují se nové trendy lovení, zelenou dostávají nové technologie, jezdí se na výpravy do zahraničí. Takže dneska mohou mít rybáři ve svém vybavení klidně 200 tisíc korun. Chtěl bych ale podotknout, že naše výrobky nejsou rozhodně určeny jen pro rybáře. Ocení je všichni, kteří by neradi promokli nebo se chtějí dobře vyspat v přírodě.

Patria Online: Sami uvádíte ve své výroční zprávě, že na tuzemském trhu se velkoobchodem s rybářskými potřebami zabývá kolem dvaceti firem. V čem jste jiní?

Náš úspěch je podle mě v tom, že velmi dbáme na vývoj a úpravy vlastních produktů. Máme kolem sebe tým designérů a vývojářů, kteří se snaží stále přicházet s něčím novým. Samozřejmě tradiční velké západní značky mají takových expertů mnohem více. My v malých českých podmínkách se to snažíme nahrazovat pílí a pomoci si dobrým poměrem ceny a výkonu. Velmi nám také pomohlo, když jsme v roce 2004 uvedli na trh značku Mivardi. Dodneška si mnozí paradoxně myslí, že jde o zahraniční značku. Ale pravda je taková, že jsme chtěli být vnímáni jako dravci na trhu a tenkrát ve formuli 1 jezdila stáj Minardi, tak jsme jen změnili písmeno.

Patria Online: Říkáte, že hodně dáte na vlastní vývoj a design, vše pak vyrábíte v Asii. Nehrozí, že to někdo velmi rychle okopíruje a vaše investice přijdou vniveč?

To se samozřejmě děje. Stalo se nám, že náš výrobek jeden konkurent okopíroval do posledního zipu. Loučili jsme se a v posledních letech se snažíme chránit spoluprací s kvalitními právníky. Určitá ochrana ale souvisí i s našimi výrobci v Asii. V Číně dnes vyrábí úplně všichni, i tradiční západní značky. Ale není to už o zemi, ale konkrétním výrobci. Nejprestižnější výrobci už mají svoji klientelu a ani neberou nové zákazníky. Fabrika, do které jsme se se svými produkty dostali, má 20 tisíc zaměstnanců. Nejdříve jednáte s mistrem,
pak se dostanete výš, ale trvá roky, než se začnete bavit s ředitelem. Nám se to podařilo a máme zde exkluzivitu, která snižuje riziko okopírování.

Patria Online: Myslíte, že vaše značka má šanci na větší expanzi v zahraničí?

Momentálně prodáváme ve dvanácti evropských zemích. Na Slovensku patříme mezi největší prodejce, máme tam dobrého partnera, který od nás bere zboží po kamionech. Trendem posledních let ale je přímá distribuce. Jednotliví obchodníci si přes online aplikaci objednávají zboží přímo z našeho skladu na Moravě bez dalšího prostředníka. To je vhodné zejména pro okolní země, kam není tak nákladná doprava. Takhle už postupujeme v Polsku nebo Rakousku. Myslím si, že do pěti let takto bude postupovat většina prodejců.
Ale stejně tam musíte mít svého člověka a to je největší problém. Dneska to nejsou finance, ČSOB by nám klidně půjčila dalších sto milionů, ale my potřebujeme kvalitní lidi.

Patria Online: Zmínil jste banku a financování. Jak ale vnímáte jako importéři diskuse o setrvání současného kurzu koruny k euru? Pomáhá vám nějak vaše banka?

Současný kurz nám nijak nepomáhá, ale my platíme v dolarech a máme i poměrně dost tržeb v dolarech, takže částečně využíváme přirozené zajištění kurzu. Zbytek dolarů nakupujeme průběžně, takže nyní od banky zajištění nepotřebujeme. Velmi si ale ceníme celkové spolupráce s bankou. Na rozdíl od předchozí banky se nám nesnaží za každou cenu radit s byznysem, ale naše podnikání nám zjednodušuje. Nejenže máme super úroky u úvěrů, ale hlavně nám věří a podpoří naše plány. Dřív jsme museli všechno dokládat – obchodní plány, smlouvy. Teď je to mnohem snazší. amozřejmě to je i tím, že jsme veškeré platby prováděli na den včas a získali si důvěru jeho i banky.

Patria Online: Jeden z produktů, který v zahraničí nevyrábíte, jsou krmné směsi. Jak velká je to alchymie?

Bez kvalitních krmných kuliček velkou rybu nechytíte. A není to rozhodně jednoduchý proces. My máme třeba nyní k dispozici kuličku s pracovním názvem B17. Já už teď sice mohu říct, že to bude pecka, ale tomu předchází celoroční testování. Máme celý tým testerů, kteří ji mají k dispozici a sdělují nám zkušenosti s ní. Nová směs musí dobře fungovat po celý rok, kdyby to tak nebylo, tak ji hned upravíme.
Dvakrát, klidně třikrát. Pro krmné směsi jsme vyvinuli i vlastní technologii šetrného vaření, kterou nazýváme rapid vaporing technology. Kuličky vaříme v páře po co nejkratší dobu a v nejnižší potřebné
teplotě tak, abychom zachovali maximum účinných látek a zvýšili tak efektivitu nástrah.

Patria Online: Podobně si testujete i výrobky, které vyvíjíte nebo upravujete?

Už jsem mluvil o důležitosti lidí, se kterými spolupracujeme. A snad ještě podstatnější je to u vývoje a designu. Nemůžete si třeba dovolit najmout a zaplatit designéra, který se sám nezabývá chytáním ryb. Jednou jsme to udělali a nestačili jsme se divit, jaké návrhy jsme dostali. Proto je důležité, že všichni ve firmě máme dlouholeté zkušenosti. A je nutné, aby je měli i naši spolupracovníci.

Patria Online: Rybáři jsou podle vás v celé Evropě. Vidíte tedy optimisticky budoucnost firmy?

Tady je obrovský potenciál. Přicházejí k nám mladí šikovní lidé a snažíme se vytvářet i novou komunitu kaprařů. Když vidíme, jaké jsou možnosti v Německu a jiných západoevropských zemích, kde jsme s našimi produkty rozhodně schopni konkurovat, tak můžeme růst nejméně dalších pět až deset let. Prostor je nejen v západní Evropě, ale třeba i v Rusku nebo na Ukrajině, kde jsme měli také plány, ale zatím jsme je odložili. Takže se ani nedivím, že už jsme za poslední tři roky dostali nejméně čtyři nabídky, abychom firmu prodali. My ale peníze nepotřebujeme, i když máme další plány i v jiných oblastech podnikání.