Hledat v komentářích

Investiční doporučení

Výsledky společností - ČR

Výsledky společností - Svět

IPO, M&A

Týdenní přehledy

 

Detail - rozhovor
Miloš Filip pro Patrii Online: Investoři nemusí žít v permanentním strachu z příští krize

Miloš Filip pro Patrii Online: Investoři nemusí žít v permanentním strachu z příští krize

15.09.2016 15:30
Autor: Pavel Daniel

Akcie jsou znovu na letošních maximech a relativní uklidnění emocí po odhlasovaném Brexitu a dlouhodobý faktor nízkých úroků představují podle Miloše Filipa, Partnera Institutu pro finanční poradenství, příznivé prostředí pro jejich valuaci. Neznamená to ovšem, že by se nemusela objevit výrazná krize. "Buďme ale jako investoři realisty," říká Miloš Filip. Zatím se máme podle něj dobře a pozitivní je, že Evropa zatím při řešení posledních krizí ukázala, že nalézt řešení vždycky nějak jde.

Patria Online: ČR zažívá silné růsty HDP, na rozdíl od jižních států Evropy, čím si to vysvětlujete?

Je to velmi smíšené a nevyvážené prostředí: HDP České republiky roste, stejně jako jejích okolních sousedů. Ale jih Evropy hospodářsky nadále kulhá a pocit, že globalizace "zapomněla" na střední třídu nebo strach z migrace stojí za pocity permanentního ohrožení. Byl by ale nyní div, kdyby se teď českému hospodářství, za relativního klidu, v globálním prostředí nulových nebo záporných úrokových sazeb a díky stabilně ukotvenému "proexportnímu" měnovému kurzu ČNB, dařilo nějak výrazně špatně.

Patria Online: Pomáhají nízké úrokové sazby všude a všem?

Konstatování představitelů ECB, že jejich akce se mohou týkat stimulující monetární politiky, ale využít tento čas a udělat si domácí úkoly musí vlády a parlamenty v evropských zemích, je sympatické rozeznání reality. Centrální banka v Evropě snížila svoji sazbu do záporu a napodobila tím akci námořníků z dobrodružných knih, které jsme četli v dětství - velrybářská loď, která musela proplout mezi útesy za rozbouřeného moře, vylila na hladinu ze sudů dlouho střádaný velrybí olej, takže se vlny na chvíli uklidnily, loď získala potřebný čas a podařilo se jí proklouznout. Ale ta loď musí mít kapitána, který má zájem a rozhodnost z nebezpečné situace uniknout.

Patria Online: Máte na mysli evropské vedení?

Ano. Jak je vidět ani finanční krize r. 2009, ba ani výsledek hlasování o Brexitu, nerozhoupal evropské instituce a politiky k tomu, chtít s Evropskou unií dobrovolně něco udělat. Stále jsou s námi těžko řešitelné problémy obecné nízké výkonnosti evropského hospodářství, parametrických rozdílů mezi jižními a severními zeměmi EU nebo ohrožených úvěrů v bilancích evropského finančního sektoru. A recept, který nejpravděpodobněji v září z bratislavského setkání představitelů EU uslyšíme, bude znovu "více Evropy".

Asi nejlépe to nedávno pojmenoval nositel Nobelovy ceny za ekonomii, Joseph Stiglitz, totiž, že eurozóna byla založená na dvou myšlenkách: Za prvé, že přinese větší prosperitu a tento úspěch, že posílí evropskou solidaritu, což za druhé, povede k větší politické integraci. Nic z toho se nestalo. A trend je spíše opačný. Vedle politického to je hlavně velký ekonomický neúspěch. O to vyšší, pokud si uvědomíme, jak moc v hospodářské soutěži se Spojenými státy nebo Asií dostaneme po všech těch odsouhlasených a následně zapomenutých lisabonských strategiích na frak.

Patria Online: Jaká jsou dnešní největší rizika, na která by si investoři měli dávat pozor? Je to rozdělení eurozóny, jak jej doporučuje prof. Stiglitz? 

Rozparcelování eurozóny do menších měnových celků by samozřejmě znamenalo z krátkodobého pohledu na finančních trzích katastrofu. Pravděpodobně by nebylo pro některé státy dobrovolné a předcházelo by mu ale řada politických a ekonomických pnutí, takže investoři by alespoň měli čas se "nějak" připravit. Přijde mi, že se od r. 2009 zaměřujeme na mediálně zajímavá témata typu řecká krize a nevidíme pro ně slona v místnosti. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer to dobře pojmenoval ve svém článku pro Reflex - příkladně Řecko je politický problém pro eurozónu, ale nemá kapacitu ji svým 1,5-2procentním příspěvkem k evropskému HDP ohrozit.

Patria Online: A jak podle Vás vypadá takový slon v místnosti?

Bilance evropských bank a podíl ohrožených aktiv, udržitelné hospodaření pojišťoven v prostředí nulových úrokových sazeb nebo dlouhodobé závazky penzijních fondů vůči klientům - to jsou náměty, které by nás měly mnohem více zajímat a které bychom měli zkoumat. Jde o odborná témata, která se těžko dostávají do novin a jsou špatně uchopitelná novináři i laickou veřejností. Slyšíme o nich teprve tehdy, když ekonomický poradce Allianz, Mohamed El-Erian, přirovná v komentáři na Bloombergu globální penzijní systém k Titaniku.

Nebo když si přečteme, že italský premiér Matteo Renzi pracně shání čerstvý equity kapitál ve výši 5 - 10 mld. EUR pro malý soukromý italský peněžní ústav. Přitom třeba italské banky mají podle odhadů FT ve svých aktivech v průměru 17 % ohrožených úvěrů, v objemu až 360 mld. euro. Pro srovnání, to je procentuální úroveň, kterou dnes uvádí jeden z poskytovatelů spotřebních půjček na rozvíjejícím se trhu v Rusku. Ten ale pracuje s výrazně vyšší rizikovou marží a své ztráty tak dokáže relativně dobře vykrýt.

aa_rozhovor

Patria Online: A jaká jsou ta další rizika?

Tak, jak na jedné straně nízké úrokové sazby přispívají k oživení ekonomických aktivit, složek HDP, na straně druhé působí finančnímu sektoru velké problémy. Pro analytiky a nadšence je to nesmírně zajímavé a poučné, bohužel to je ale nepříliš veselý příběh pro čtvrtletní výkazy finančních institucí. Podle mne třeba job CFO v pojišťovně nebo penzijním fondu nebyl s přituhující evropskou finanční regulací nikdy náročnější než dnes.

Některé obchodní modely prostě za nízkých úrokových sazeb přestávají fungovat. Vždyť některé menší evropské pojišťovny jsou dnes ve srovnání s r. 2007 na polovině nebo i třetině svých dřívějších hospodářských výsledků. Nízké úrokové sazby nedovolí dobře se financovat z úrokového výnosu z portfolia obligací, sestavovat a nabízet profitabilní strukturované investiční produkty. Některé dřívější produkty životního pojištění se staly pohrobky prodejního boomu před r. 2008, a buď zatěžují výsledky pojišťoven, typicky třeba v Japonsku, nebo se z nich stala noční můra právního oddělení - podívejte se v Evropě např. do Holandska…

Patria Online: Zmínil jste penzijní fondy…

Jsou na tom podobně: ve světě musely často opustit myšlenku produktů se sjednanou anuitní výplatou typu defined benefit. Problém mohou mít s hospodařením - ve Spojených státech např. tomto prostředí ale některé americké penzijní fondy stále počítají s očekávaným 7% ročním výnosem z aktiv, aby v budoucnosti vůbec dostály svým závazkům! Nedávno to znovu připomněl třeba Bill Gross, dnes dluhopisový manažer Janus Capital. České penzijní fondy prozatím úspěšně brání "černou nulu" v bývalém třetím penzijním pilíři, ale i ony by podle své nedávné intervence u ČNB mohly mít v budoucnosti problém s hospodařením, hlavně pokud by centrální banka chtěla hlavní úrokovou sazbu posunout ještě víc do záporného pásma.

Patria Online: Jak se může dařit investorům v tomto prostředí?

Institucionální investoři prodlužují duraci svých portfolií, nejčastěji kupují dluhopisy s delšími splatnostmi a obecně jsou tlačeni do rizikovějších aktiv, do kterých by normálně nechodili. Odpověď, jak vydělat na svoje závazky, znovu po letech hledají na mladších trzích a emerging markets, které se stávají modlou pro ekonomický růst starého světa. Čína přestává být lokomotivou importu a její přechod od investic ke spotřebě drhne, takže mezi ekonomickými tygry najdete v nedávném článku v FT o dynamických trzích vedle Vietnamu zmíněnou naši malou ekonomiku, Polsko a Maďarsko. Nízké sazby mají ale i pozitivní vliv - všimněte si, že u nás začaly nakupovat nemovitosti se stabilním výnosem z nájmů jako svoji dlouhodobou investici německé penzijní fondy nebo rakouské pojišťovny.

Patria Online: A co individuální investoři? Ti se na dnešních finančních trzích asi také nenudí…

Kupodivu jsme s akciemi znovu na letošních maximech. Relativní uklidnění emocí po odhlasovaném Brexitu a dlouhodobý faktor nízkých úroků představují příznivé prostředí pro jejich valuaci. Zatím jsou vidět jen občasné dozvuky obav z dostatečné úrovně kapitalizace bank, nízkých cen ropy nebo zvyšování úrokových sazeb Fedem. Minimální úrokové sazby mají ještě jeden zajímavý efekt: Probudily "zlatokopy", kteří pasou po všem, co se kde hýbe: Proto se tady objevují zaručené investice do zlata, diamantů, půdy, nemovitostí, známek, mincí, vín, pohledávek… Co vůbec se ještě vejde pod pojem alternativní investice.

Patria Online: Jaké jsou problémy takových alternativních investic?

Mají své místo ve velkém portfoliu - a nevím, jestli to má být 5 nebo 15 %… Jde ale spíše o to, kdo je nabízí a za jaké ceny. Když pominu známé problémy jako je bid-ask spread, nelikvidita, náklady úschovy, riziko padělků, tak je dobré přemýšlet, zda již nekupujete do rostoucího trendu a tedy příliš draze. Třeba cena zemědělské půdy skočila nahoru dvojciferně druhým rokem po sobě, za rok 2015 o 16,5 %, dobrá otázka ale je to, co stojí za tímto růstem? Není to spíš chamtivost a spekulace nakupujících než fundamentální důvody? Souhlasím s argumentem prodejců, že zemědělskou půdu už nikdy nikdo nevyrobí, ale je to vůbec potřeba? Co třeba rostoucí produktivita zemědělské výroby? Proč by měl někdo kupovat m2 stále dráž relativně k cenám ostatních aktiv a při téměř nulové inflaci? A najdu ještě takového "většího blázna"?

Patria Online: Vraťme se k původní otázce: Je nám tedy dnes souzeno žít ve strachu z příští krize?

Buďme jako investoři realisty. Zatím se máme dobře, ať se jedná o zohlednění očekávaných reálných dopadů Brexitu, možné hrozby obnovení migrační krize nebo třeba nafukování cenových bublin. Pozitivní je, že Evropa se zatím vždy při setkání s nějakým větším problémem vždy nakonec nějak dohodla a "ušmudlala" nějaké kompromisní řešení. Takže nemá cenu se rizik vývoje ve střednědobém výhledu dopředu děsit: Vždyť od r. 2003 jsme v Evropě viděli, že když je vůle, pravidla se dají ohnout, výjimky udělit, sanační fondy zřídit… Maastricht by mohl vyprávět. Možná, že tím čekáme na skutečnou "velkou" krizi, ale i ta někdy přijde a pak zase opadne.

Patria Online: Co by takovou krizi podle Vás mohlo spustit?

Mám-li si zahrát na prognostika, spouštěčem by mohlo být např. několik krizí spojených dohromady, se kterými si už nebude Evropa vědět rady. Jestli by do takového mixu byla zapojena politika, hospodářství, externí šok a v jakém poměru, si netroufám odhadnout. Přijde mi užitečnější zatím raději hledat to, co nás může trochu uspokojit: Poslechněte si třeba motivační přednášku sportovního kouče Mariána Jelínka (trénoval Jardu Jágra) nebo jiné podobné. Hledejme rovnováhu svého ega, emocí a duchovna: práce včetně starostí o peníze, rodinu a přátele, koníčky, sport, a do třetice třeba i nějaký vyšší soulad toho všeho. To mi dává větší smysl než denně sledovat čerstvé zprávy o příchodu další evropské minikrize.

Miloš Filip, CFA. Je Partnerem a spoluautorem finančních publikací Institutu pro finanční poradenství a projektů finančního vzdělávání pro střední školy a vede tréninky pro distribuční sítě bank i pojišťoven. Jako člen představenstva řídil 6 let ve společnosti ING Investment Management obchod, vývoj finančních produktů a marketing v ČR a na Slovensku. Dříve pracoval jako ředitel Hornického penzijního fondu, konzultant managementu ČSOB nebo investiční poradce pro správu majetku ve skupině ABN AMRO Doktorský titul z finanční ekonomie získal na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně.


Čtěte více:

Summary - Hermes, Richemont a Bayer
14.09.2016 17:35
Evropa: Dnešek byl pro výrobce luxusního zboží velice špatným dnem. H...
Rozbřesk – Blíží se konec “zlatých časů” německého bundu?
15.09.2016 9:11
Dluhopisy upadly v posledním týdnu v nemilost. Německý bund za posledn...
Britský maloobchod drží tempo a překonává očekávání
15.09.2016 10:43
Maloobchodní tržby ve Velké Británii za srpen klesly o 0,2 procenta po...

    Offline rozhovory
    Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
    19.02.2024 7:01
    V našem sektoru jsme ESG faktory hodili do jednoho košíku a předstírám...
    Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
    15.12.2023 6:01
    Čerstvě prodiskutován Senátem po listopadovém schválení Sněmovnou je n...
    Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
    09.11.2023 18:50
    Zlepšení výhledu ČEZ pro hospodaření za celý rok 2023 je z našeho pohl...

    Online rozhovory

    Váš názor
    Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.

    Nejčtenější zprávy týdne

    Sledujte nás na sociálních sítích

    Facebook X LinkedIn Instagram Youtube

    Právě diskutujete

    Nejčtenější zprávy dne

    Nejdiskutovanější zprávy týdne

    Analýza dne

    Analytik k ČEZ: Čistý zisk zasáhla daň z nadzisků, výhled nezohledňuje GasNet. Zopakuje se požadavek na 100% dividendu?
    21.03.2024 12:37, aktualizováno: 22.3. 9:59
    ČEZ dnes ráno před otevřením trhu reportoval smíšené výsledk...více