Růst českého hospodářství sice posílí poptávku po elektřině, ale rozhodně nijak výrazně nesníží náklady na výstavbu nových energetických zařízení, zvláště, budou-li jaderná. Ale ani kvůli vysokým nákladům na jaderné elektrárny zatím ČEZ podle Martina Nováka, CFO Skupiny ČEZ, neuvažuje o nějakém spojení s jinou, konkurenční energetickou společností.

Patria Online: Ze zveřejněných výsledků hospodaření za 3. čtvrtletí 2016 vyplývá, že letos došlo dvakrát k úpravě EBITDA, ale ne k úpravě čistého zisku. Jakými mechanismy proto dojde k jeho naplnění?

Máte pravdu v tom, že EBITDA vždycky ovlivňuje čistý zisk, protože je nad čistým ziskem a čistý zisk reflektuje to, co se děje v provozní části firmy. Mezi EBITDOU a čistým ziskem je ovšem spousta položek, které se hýbou nezávisle na provozní výkonnosti firmy. Jsou tam kurzové rozdíly, zisky/ztráty, samozřejmě odpisy, úrokové náklady a výnosy, jsou tam všechny ostatní náklady a výnosy, všechno, co vás napadne, co nesouvisí s provozem firmy. Když se díváme na tyto položky, tak nám vychází, že i přesto, že EBITDA mírně klesá oproti tomu, co jsme předpokládali, tak čistý zisk by mohl zůstat na této úrovni.

Patria Online: Mohl byste to uvést na příkladu?

Dobrým příkladem je to, že v Turecku, které se neúčtuje v provozním zisku, ale v tom čistém, protože tam nemáme plnou kontrolu nad předmětnou společností, se v těch prvních měsících relativně dařilo. Podpořil nás i kurz turecké liry. To samozřejmě neznamená, že když vývoj nabere obrácený směr, že se to neprojeví na čistém zisku. Právě naopak. Takže to jsou ty faktory, které ne vždy nutně znamenají, že každý pokles EBITDA je zároveň poklesem čistého zisku.

Patria Online: V roce 2017 by ČNB měla přestat intervenovat proti koruně. Máte prognózu ohledně možných dopadů na hospodaření ČEZ?

Prognóza se nezveřejňuje, nicméně se dá spočítat z našich čísel, takže ten, kdo se tomu analyticky věnuje, tak si samozřejmě lehce spočítá, jaký vliv má pokles jedné koruny na naše výsledky. A je to velmi podobný vliv, jako je změna cen elektřiny. To znamená, že je to vliv relativně významný, protože přinejmenším polovina našich tržeb je přímo v eurech a druhá polovina tržeb je sice v jiných měnách, ale nakonec je to navázáno na euro, protože komodita, která se prodává, se pochopitelně v eurech kotuje.

Skupina ČEZ se proti takovýmto situacím zajišťuje. Když se investoři podívají na jeden slide prezentovaný na tiskové konferenci k hospodářským výsledkům, který se věnuje zajištění prodejů elektřiny na až pět let dopředu, tam ukazujeme takový standardní graf, kde investoři vidí, kolik elektřiny je zajištěno a za jaké ceny. Vedle něj, často bez povšimnutí - protože všichni skončí u cen elektřiny, to je všechny nejvíc zajímá – je šipka, která pro daný rok ukazuje úroveň zajištění kurzu. Sloupečky tedy ukazují úroveň zajištění cen elektřiny a šipky ukazují úroveň zajištění kurzu.

Kurz koruny je pro nás tedy stejně důležitý jako cena elektřiny, takže se tomu opravdu věnujeme. Hedging u nás je relativně jednoduchý a je dán tím, že my se snažíme - a díky naší velikosti ani nejsme schopni se moc pohybovat na jiných trzích, než eurových nebo dolarových – půjčovat si na financování našeho capexu, například rozvojového programu, primárně na eurobondových trzích. Naše dluhová služba je v eurech, úroky platíme v eurech, splátky platíme v eurech a proti tomu máme postavené příjmy. A samozřejmě, to je důležitý faktor, všichni naši dodavatelé z eurozóny, například dodavatelé technologií, nám posílají faktury v eurech, protože je to pro ně výhodnější, a pro nás taky. Takže přirozené zajištění tvoří 90 procent celého zajištění.

Patria Online: Kde firmě hrozí rizika ze zastavení intervencí vůči koruně?

Reálná hrozba pro nás z toho je relativně velmi malá. A i tu zajišťujeme prostřednictvím standardních forwardových nástrojů nebo operací na finančním trhu, ostatně tak jako to mohou udělat všechny firmy. Zajišťujeme se pomocí standardních finančních nástrojů.

Co se stane, až centrální banka ukončí intervence, nikdo neví. Všichni spekulují na to, že koruna razantně posílí. To se možná stane, ale jde o to, na jak dlouho. Jde o velmi podobný efekt, jako jsme viděli u amerických prezidentských voleb. Finanční trhy se prudce propadly a druhý den zase prudce vystartovaly nahoru. To je prostě věc, která se dá velmi těžko předvídat.

Ne z toho krátkodobého hlediska, ale z toho dlouhodobého určitě. Nás nezajímá, co se stane ten den, to je úplně jedno. Nás zajímá, co se stane v horizontu pěti let, a proto se zajišťujeme tak, aby nás nepostihlo to relativně pravděpodobné posilování koruny v horizontu pěti let, protože ekonomika odpovídá svou produktivitou spíše silnější koruně než té slabší.

Patria Online: Do výsledků hospodaření se zatím nijak nepromítl nárůst odpisů a tím pokles kapitalizovaných úroků, který souvisí s dokončením a zprovozněním elektrárny Prunéřov. Dá se čekat tato věc ve čtvrtém čtvrtletí?

To máte pravdu. Počítáme s tím, že zvýšené odpisy uvidíme ve výkazech ve čtvrtém čtvrtletí. A ty se budou týkat kapitalizace Prunéřova II, jeho uvedení do provozu. Vždycky zkrátka čekáme na poslední fakturu, která dorazí a teprve potom se rozebíhá odepisování.

Patria Online: Jak velké by odpisy v souvislosti s Prunéřovem ve čtvrtém kvartálu mohly být?

Jde asi o zhruba miliardu korun navíc.

Patria Online: Na hospodaření se letos výrazně podepsaly odstávky jaderných elektráren. Chystáte nějaké změny, které by situaci měly zlepšit, nebo se budeme stále protýkat s provozními problémy jako letos?

Já bych to nenazval provozními problémy. My už teď vlastně těch opravdových provozních problémů máme relativně málo, ale tohle jsou problémy, které jsou plánované. V uvozovkách tedy problémy. Celá problematika souvisí s prodloužením licence na provozování elektrárny Dukovany na další léta. Prvnímu bloku končila licence na konci loňského roku. My jsme pak dostali dočasné prodloužení do jara. Na jaře tohoto roku jsme dostali neomezenou licenci na provozování prvního bloku s tím, že musíme plnit podmínky, aby licence zůstala v platnosti.

Nyní probíhá licencování 2. bloku a příští rok bude probíhat licencování 3. a 4. bloku, kterým končí licence na konci roku 2017. Dvojce končí licence na konci roku 2016.

Tyto procedury se obvykle dělají jednou za deset let, a je s tím poněkud více práce, protože musíte všechno pečlivě zkontrolovat. A samozřejmě do toho přišel problém se svary, na který jsme přišli v létě loňského roku. A to kontrolu ještě zintenzivnilo, protože bezpečnost je samozřejmě na prvním místě.

Patria Online: Jak to tedy bude s odstávkami příští rok?

V Dukovanech určitě pojede intenzivnější kontrola, než by standardně probíhala. Když licencujete blok, jedná se o velmi intenzivní kontrolu, takže bude probíhat ještě příští rok.

Na Temelíně máme zkontrolovány asi dvě třetiny všech svarů. Příští rok se bude dodělávat zbylá třetina. A pak už od roku 2018 nečekáme, že bychom z titulu svarů měli mít jakékoli odstávky. Budeme mít opět jen běžné odstávky na výměnu paliva, prostě technologické odstávky.

Já bych osobně čekal, že příští rok bude výkon pravděpodobně trochu vyšší než teď a v roce 2018 bychom měli najet zase na mnohem vyšší hodnoty, na které jsme byli zvyklí v minulosti.

Patria Online: Během roku jste uvedli, že se chcete věnovat jen těm zahraničním investicím, které přinášejí nějaký efekt a zisk. Dá se považovat za změnu názoru to, že i když balkánské investice nejsou tolik preferovány, získala nedávno bulharská divize od EBRD úvěr?

To vůbec. Právě naopak. To, že jsme získali financování EBRD na naše bulharská aktiva, je důkazem úspěšnosti naší strategie držet dluh na lokálních dceřiných společnostech. Ty navíc začínají žít čím dál víc samostatnějším životem, včetně svého financování. Samozřejmě to všechno zařizujeme odsud, ale zadlužování dcer systematicky probíhá na zahraničním portfoliu. To demonstruje, že jsou životaschopné, že jim někdo půjčí, a je to dokonce bez garance mateřské společnosti.

Stejné kroky se dělaly v Rumunsku a v Polsku. Je to tedy pozitivní směr, ale není to o tom, že bychom tam nějak expandovali. Je to opravdu úvěr na provoz, na investice do obnovy zařízení.

Není to o akvizičním růstu, ale o běžném provozu firem.

Patria Online: Dají se dnes nějakým způsobem rozšířit opatření, která by měla pomoci ke zvýšení provozní marže ČEZu?

U zvýšení provozní marže hodně záleží na tom, o jakém segmentu mluvíme. U distribuce jde o regulovaný byznys, takže tam je to o tom, jaké tarify nastaví regulátor, jaké podmínky rozvoje umožní. V každé zemi je to samozřejmě jiné.

Co se týká obchodního byznysu, tak v případě, že prodáváme komoditu, musíme jít s jejím cenovým vývojem. Vše ovšem záleží na tom, jak dokážeme prodat další služby, které s prodejem dotyčné komodity souvisí.

Úplně nejzajímavější u pohledu provozní marže jsou nejnovější zákaznická řešení. Pro domácnosti a malé firmy to jsou fotovoltaiky na střechu a baterie, jak já říkám – „do garáže“, ale ony mohou být kdekoli jinde. Kolegové mě poučili, že nemusí být v garáži, mohou být v obýváku, když se to někomu líbí. Design je dnes takový, že to opravdu může být výstavní kus techniky. Už to není jenom změť drátů. Teď dodáváme nové baterie od společnosti sonnen, což je německá společnost, v níž ČEZ prostřednictvím fondu Inven Capital drží významný podíl. Design zařízení si určitě nezadá s nejlepšími designerskými díly v oblasti techniky.

A pak to jsou nové služby pro korporátní zákazníky. To znamená outsourcování jejich energetického hospodářství apod.

Provozní marže jako taková, ta největší marže, je určována rozdílem mezi prodejní cenou elektřiny na burze, kde prodáme půlku naší produkce, a náklady, které jsou dány trhem. A s tím nikdo nic nenadělá. Náklady můžeme tlačit dolů. Má to ale svá omezení, uhlí vždy něco stát bude a jaderné palivo taky. Ale prodejní cena je vždy tažená trhem, a ten je velmi volatilní, jak vidíme v tomto roce. To je jako na klouzačce. Z 30 na 20, potom z 20 na 35, takže posuny mohou být veliké.

Patria Online: Když mluvíme o ceně elektřiny, jaký čekáte vývoj do konce letošního roku a výhled na příští rok, dva?

Do konce letošního roku jsou nyní ceny kolem 33 eur na příští rok a kolem 28 eur na rok 2018, 2019. Tady bohužel vidíme opravdu trend, že trh nevěří tomu, že zvýšené ceny roku 2017 by měly vydržet i v následujících letech. V roce 2017 se totiž pravděpodobně schází několik faktorů. Jsou to odstávky na francouzských jaderných elektrárnách, takže relativně velký výpadek produkce v našem prostoru, kombinovaný se zdražením uhlí, které souvisí spíše se zimou a s opatřením v Číně na omezení těžby uhlí. To samozřejmě zvedlo ceny nahoru, ale právě jen na rok 2017.

Je proto těžké říct, co bude do konce roku. Ale když si tuto otázku někdo položí, tak je nejlepší podívat se na PXE.cz a vidí, jak to všichni hráči na trhu v tento okamžik hodnotí, a za kolik se elektřina reálně obchoduje, a to je někde kolem 33 eur.

Patria Online: ČEZ příznivě kvitoval růst českého hospodářství. Jakým způsobem se to podepíše na hospodaření společnosti, a případně na výši dividendy?

To, že české hospodářství roste o nízké jednotky procent, tak jako všechna hospodářství v našem nejbližším okolí, je samozřejmě dobře, protože vidíme růst poptávky po elektřině. Jde však o růst velmi malý, protože růst hospodářství jde ruku v ruce s růstem energetických úspor, s efektivnějšími technologiemi, takže spotřeba elektřiny je relativně pořád stabilní.

Na nás opravdu působí úplně jiné faktory než na zbytek hospodářství. Dalo by se tak trochu říci, že hospodářství roste i díky nízkým cenám energií.

Takže my jsme spíš součástí hry komoditní celoevropského trhu, hlavně v německém teritoriu. Samozřejmě když roste hospodářství, tak nám se otevírá prostor pro nové produkty a služby, které by normálně firmy nevyhledávaly, protože by šetřily, byly by v nějakém útlumu, snažily se přežít.

V momentě, kdy expandují, mají čas, prostor, peníze, aby začaly investovat třeba do šíření výrobních kapacit, do nových technologií, které jim nabízíme, začaly víc outsourcovat svá energetická hospodářství. Všechno to nám nahrává. U domácností to platí dvojnásob, tam je velký zájem o fotovoltaiky na střechu i o kombinaci s bateriovým systémem. To je jednoznačně funkce toho, že ekonomice se daří a lidé mají prostředky na to, aby si tohle mohli dovolit.“

Patria Online: Jak dále budete rozvíjet segment alternativních služeb?

Děláme všechno pro to, abychom v tomhle sektoru byli největší. Jde o kombinaci toho, že jsme schopni poskytnout řešení na klíč od projektu přes realizaci po garanci toho, že systém bude fungovat. A samozřejmě servis po desítky let, pokud ta technologie má takovou živostnost - tyto prvky nás na trhu mohou hodně diferencovat od ostatních a pomoci tak uspět právě v alternativních produktech.

Patria Online: Mění se přístup ČEZu ke ztrátám z neplacení elektřiny? Bude pokračovat trend posilování divize, která kontroluje černé odběry elektřiny a vymáhá nesplacené faktury?

Do celé naší společnosti nastoupilo meziročně cca 900 lidí. Ale růst je primárně tažen akvizicí nových firem, tedy firem, které jsou aktivní na poli alternativních energií. Jsou to firmy, které montují střešní solární panely, které se starají o vzduchotechniky a klimatizace. Růst lidí je tedy spíše v akviziční činnosti. Rozhodně nejde o nárůst lidí v oblasti vymáhání pohledávek nebo řešení černých odběrů.

K čemu dochází, je transfer zaměstnanců z jedné firmy do druhé. Takže možná to opticky budí dojem, že lidé narostli, jenže jejich počet se zase v druhé firmě snížil. Probíhá projekt redesignu v segmentu distribuce, kde se přesouvá velká část aktivit z ČEZ Distribuční služby do ČEZ Distribuce napřímo. Proto v ČEZ Distribuce narůstá počet zaměstnanců, ale on stejně klesá v ČEZ Distribuční služby. Na globálních číslech je nicméně nárůst dán jednoznačně v oblasti akvizice nových firem, abychom mohli poskytovat nové produkty.

Patria Online: Chystáte nějakou zajímavou investici, jako byla nedávno investice do německé společnosti na baterie?

Díváme se na to konstantně. Máme fond Inven Capital, který se primárně dívá na nové technologie tohoto typu. Už má dnes tři investice. Chová se jako venture kapitálový fond. Jeho kupní síla je v řádu miliard korun a má za cíl vyhledávat příležitosti, které jsou samy o sobě růstovými příležitostmi, to znamená, že investice by se měla sama o sobě zhodnotit. Měly by to být investice do energetiky, a ideálně takové, abychom byli schopni transferovat produkt firem sem k nám.

Příkladem takové investice je německá společnost sonnen. Je to lídr na trhu bateriových a solárních systémů. Má stovky instalací měsíčně pro své zákazníky hlavně doma v Německu, ale samozřejmě i v jiných zemích Evropy, ve Spojených státech. Expandují zkrátka do celého světa.

Firma sama o sobě musí mít růstový příběh, který nám zhodnotí peníze. Ideální stav je, že produkt, který dělají, jsme schopni distribuovat tady, což přesně děláme. To jsou baterie Sonnen, které se objevují teď v českých domácnostech a jsou propojeny s jejich solárními systémy.

My na tom vyděláváme dvakrát, jednak na zhodnocení investice, a jednak taky na tom, že jsme exkluzivním distributorem takových systémů v našem východoevropském teritoriu. Samozřejmě, že vždycky začínáme v České republice, kde je základna největší. Je to nejjednodušší.

Další investice je investice do firmy Sunfire, která vyrábí palivové články, to je relativně převratná technologie.

A konečně poslední akvizice, kterou jsme zatím udělali přes Inven Capital, je firma Tado, která vyrábí chytré termostaty schopné komunikovat nejen s vámi, ale také třeba s vaším kotlem. Toto zařízení přesně ví, kdy bude potřeba zavolat nějakého opraváře, ještě než se rozbije. Ne až se rozbije, to je jednoduché, tam se vám rozsvítí červené světýlko, ale to je pozdě. Vy potřebujete vědět dopředu, že se něco děje a že jsou nějaké provozní parametry, které indikují, že v budoucnu se něco může stát.

Pak chytrý termostat samozřejmě dělá to, že pokud se na něj napojí všichni členové rodiny, on přesně ví, že nejste doma, sám se vypne, ale také ví, že se blížíte domů, a zase zapne topení podle rychlosti vašeho pohybu. Kouzlo je v tom, že zapne topení v přesně takovém předstihu, aby v okamžiku vašeho příjezdu domů panovala v domě vaše oblíbená teplota.

Patria Online: Jak vůbec funguje Inven Capital?

Inven Capital prosívá stovky investičních příležitostí ročně. Přitom jde o relativně malý tým. Za rok se podaří dotáhnout do zdárného konce obvykle několik investic. To znamená, že se opravdu musí dívat na všechno možné. Jsou ale v Evropě už tak zavedení, že nemusejí běhat za možnými cíli, ale cíle chodí za nimi. To považuji za velký úspěch.

Patria Online: Řekl jste, že ČEZ rozhodně nebude, jak je jeho standardní politikou, komentovat výši dividendy. Dá se toto prohlášení považovat za to, že se třeba něco chystá v dividendové politice?

Já si myslím, že z toho prohlášení je všechno jasné. Více říci v tuto chvíli nelze.

Patria Online: V poslední době se mluví intenzivněji o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Vadilo by ČEZ, pokud by se do tendru přihlásily nějaké čínské společnosti?

Nejsem technický expert na jadernou energetiku. Ale je to tak, že jsme vyčlenili projekt budoucích Dukovan, ale i budoucího Temelína, do dvou nezávislých společností, které jsou námi stoprocentně vlastněné. Tato struktura umožňuje například majetkový vstup nějakého investora, buď dodavatele technologie, nebo někoho úplně jiného, případně převzetí celého projektu státem.

Pro stát to je samozřejmě také jednodušší. V momentě, kdy by třeba musel poskytnout garance, jako je to dnes běžné v Británii nebo v jiných zemích, tak bude garantovat jenom předmětnou projektovou společnost, která staví nové jaderné bloky, nikoli ovšem celý ČEZ. Kdyby to vyčleněné nebylo, bylo by nutné poskytnout garanci za celý ČEZ, za všechny úvěry. Zatímco takto se to bude opravdu týkat jenom výstavby.

Dovolte ještě poznámku ke zmíněnému tendru. Podotýkám přitom, že nejsem právník, jen vycházím z našich poznatků z minulého tendru. Předně je třeba říci, že aktuálně žádný tendr neběží, pracujeme na přípravných projektech, na EIA a na dalších náležitostech. Tendr tedy dosud nezačal. V momentě, kdy by začal, tak předpokládám, že reálně se může přihlásit ten, kdo má licenci pro provozování a stavbu jaderných bloků v Evropě.

Při prvním tendru na rozšíření Temelína se účastnily tři společnosti. Dneska jich může být víc. Nevím, jak jsou daleko ostatní firmy v licencování. Vzhledem k tomu, že čas zase za několik let postoupil, tak to tak může být. Podrobnosti znají naši specialisté, kteří se přípravou výstavby nových bloků dlouhodobě zabývají.

Patria Online: Je v ČR reálné, aby se energetické společnosti, byť konkurenční v různých zemích, nějak spojily pro výstavbu jaderných zařízení?

Obvyklé je, že energetické společnosti intenzivně spolupracují. Spousta elektráren má několik investorů, často konkurentů na jiných trzích. Je to zcela normální model investování v dnešním světě. Elektrárny jsou opravdu drahá věc, hlavně ty jaderné. Často v podobných podnicích mají podíl i státy, protože je to i strategická investice. Všechno je možné, ale zatím jsme daleko od takovýchto debat.

Není to zkrátka na pořadu dne. Jsou třeba trhy, například ve Finsku, kde to dobře takovým modelem funguje. Tam se s finskou společností Fortum spojili budoucí odběratelé elektřiny a vytvořili konsorcium. Odběratelé elektřiny budou sice platit náklady, ale na druhé straně budou vydělávat na provozu elektrárny a budou mít jistotu dodávek.

Tento model ve střední Evropě není úplně funkční, protože potřebujete opravdu velké, silné firmy, které vám budou schopny dlouhodobě, po dobu výstavby, dedikovat miliardy korun ročně, desítky miliard do projektu, který naběhne za dlouhou dobu.

Rozhovor vedli: Jana Knechtlová a Pavel Daniel