Hledat v komentářích

Investiční doporučení

Výsledky společností - ČR

Výsledky společností - Svět

IPO, M&A

Týdenní přehledy

 

Detail - rozhovor
Jak dopadne ruská invaze na českou ekonomiku očima hlavního ekonoma Patrie Jana Bureše?

Jak dopadne ruská invaze na českou ekonomiku očima hlavního ekonoma Patrie Jana Bureše?

01.03.2022 21:03
Autor: Redakce

Ruská invaze na Ukrajinu bude spojena s negativními ekonomickými důsledky především pro ukrajinskou a ruskou ekonomiku, ale nezůstane bez následků ani pro vyspělý Západ včetně Česka. Na českou ekonomiku dopadne konflikt především skrze čtyři kanály, skrze které lze očekávat významný střednědobý hospodářský dopad. Jeden z nich představují i drahé energie, které přilijí oheň do současných inflačních tlaků, říká pro Patria.cz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Patria.cz: Honzo, jak silné dopady rusko-ukrajinského konfliktu na českou ekonomiku očekáváš?

Ruská invaze na Ukrajinu bude spojena s negativními ekonomickými důsledky především pro ukrajinskou a ruskou ekonomiku, ale nezůstane bez následků ani pro vyspělý Západ, včetně Česka. Pokud jde o absolutní výši škod způsobených konfliktem, ta bude víceméně odpovídat rozsahu a ničivé síle probíhajících válečných operací. Jaká bude míra další eskalace konfliktu nelze přitom v tuto chvíli předvídat.

Patria.cz: Jakými cestami bude válečný konflikt a jeho důsledky českou ekonomiku zasahovat? 

Odhlédneme-li od předpokládané migrační vlny, tak bude mít rusko-ukrajinský konflikt na českou ekonomiku střednědobě významný hospodářský dopad prostřednictvím především čtyř kanálů. Prvním z nich je přímý obchod, pokud by byla zavedena obchodní omezení. Druhým je nepřímý kanál prostřednictvím pokračující energetické krize, tedy zvýšení cen plynu a ropy a potenciální přídělový systém na tyto zdroje. Za třetí jsou to negativní poptávkové šoky plynoucí například z dopadu prudce zvýšených cen energií na disponibilní příjmy spotřebitelů. A patří sem také ekonomické napětí, pramenící z nejistoty ohledně podoby sankcí a bezpečnostní situace v Evropě. S tím souvisí stahování kapitálu z rizikových oblastí, což poškodí rozvíjející se trhy.

Patria.cz: Jak silný dopad podle Tebe představuje zmrazení či propad obchodu s Ruskem?

Celková přímá obchodní expozice Evropy vůči regionu Rusko/Ukrajina zůstává omezená. A česká exportní expozice od roku 2014 trvale klesá, v současné době tvoří vývoz do Ruska méně než 2 % celkového českého vývozu.

 

01

Vývoz do Ruska má navíc nízkou přidanou hodnotu, v důsledku čehož by ani prudký pokles ruské poptávky, například o polovinu, neměl mít podle našich simulací zásadní dopad na český HDP. Jde o 0,2 až 0,3 procentního bodu. Z klíčových sektorů by bylo výpadkem ruské poptávky nejvíce zasaženo strojírenství.

02

Patria.cz: Zásadnějším kanálem rozhodně budou drahé energie.


Ano, dovoz energií z Ruska je pro evropské ekonomiky zdaleka nejcitlivějším místem a pro Česko to platí dvojnásob. Česko dováží z Ruska 100 % svého plynu a zhruba třetinu ropy. Délka konfliktu a role, jakou v něm sehrají dodávky energií, budou klíčové pro sílu dopadu dalšího šoku do již dnes vysoké inflace. Budoucí vývoj přitom v tuto chvíli prakticky nejde odhadnout.

V našem alternativním scénáři, kdy by ceny energií a pohonných hmot vzrostly o dalších 30 %, by byla inflace letos vyšší o další 3 - 4 procentní body. Takový inflační šok by v dnešní době domácnosti zvláště zabolel.

Je důležité vzít v potaz, že válečný konflikt přichází po masivní covidové inflační vlně. Právě ta již značnou část českých domácností tvrdě zasáhla a další zdražování energií, pohonných hmot a potravin může znovu výrazně snížit jejich kupní sílu. To platí zejména pro nižší příjmové skupiny, které již před pandemií přes 90 % svých příjmů spotřebovávaly.

Pokud tedy na novou inflaci stát nezareaguje vyššími rozpočtovými výdaji, které by ovšem zároveň byly také pro-inflační, budou tito lidé jednoduše utrácet méně.

Odhadujeme, že pokud by letošní inflace v důsledku konfliktu byla vyšší o 3 procentní body, znamenalo by to pro ekonomiku ztrátu na HDP 1 - 1,5 %.

03

Pro finální dopad do české ekonomiky je do značné míry klíčová povaha konfliktu, podoba sankcí a délka jejich trvání. Poslední série sankcí, která vyloučí značnou část ruského finančního systému ze SWIFTu a výrazně omezí schopnost Ruska nakládat s devizovými rezervami, může mít na Rusko zdrcující dopad. Současně ale může omezit možnost plateb za energie a udržet ceny energií v Evropě, včetně Česka, vysoko delší dobu a s negativními dopady na růst, jak jsem již zmínil.

Patria.cz: Politická rizika a očekávané vyšší ceny energií jsou jasnými faktory pro měnovou politiku. Čeká nás utažení měnových podmínek?

Vysoké geopolitické napětí v těsném sousedství EU, navíc pravděpodobně v celé Evropě, udrží výše rizikové prémie a přitvrdí finanční podmínky. To může celkově oslabit evropskou poptávku. Na druhou stranu se zdá, minimálně podle prvních reakcí, že dopad konfliktu na finanční podmínky v Evropě není dramatický. ECB a jiné centrální banky jsou navíc připraveny v případě potřeby pomoci.

I v Česku sice vidíme zvyšování rizikové prémie u českého vládního dluhu, z historického pohledu však nejde o nic dramatického. Navíc odolnost českých aktiv může být podpořena relativně konzervativní rozpočtovou politikou nového ministerstva financí i měnovou politikou ČNB. I proto zatím nečekáme z tohoto titulu výrazné dopady do našich výhledů – spotřebu domácností a investice zasáhne podle našeho názoru o poznání výrazněji vyšší inflace než nedostupné financování.

04


Patria.cz: Co konkrétně můžeme v souvislosti nového napětí a jeho dopadů očekávat od České národní banky a na české koruně? 

Nejistota, které bude čelit ČNB v nejbližších měsících, je výrazná. Je jasné, že „ruská invaze“ povede k vyšší inflaci a pomalejšímu růstu, což představuje další stagflační šok. Není ovšem jasné, jak výrazný tento šok ve finále bude. Otevřenou otázkou také zůstává, jak moc v důsledku dalšího nárůstu cen, a zejména energií, domácnosti omezí své výdaje.

Očekáváme proto, že Česká národní banka bude v reakci na „ruskou invazi“ opatrnější a daleko citlivější na nově příchozí data. Po „kosmetickém“ zvýšení úrokových sazeb o 25 bps v březnu počítáme s tím, že s dalšími kroky bude ČNB vyčkávat. Další růst sazeb nad 5 % by přišel pouze v případě, že ČNB uvidí v nově příchozích číslech velmi „odolné“ spotřební výdaje domácností, anebo ještě napjatější trh práce. To není příliš pravděpodobné.

Na druhé straně ale vyšší inflace pravděpodobně zpozdí návrat sazeb k „normálním“ úrovním, tj. do pásma 2,5 - 3%. První pokles sazeb pravděpodobně nepřijde dříve než v první polovině roku 2023 a návrat k „normálním“ úrovním bude velice pozvolný.

Patria.cz: Jakou roli sehraje koruna? Jaký vývoj na ní čekáš?

Koruna bude oproti našemu základnímu scénáři minimálně v prvním kvartále tohoto roku výrazně slabší, než jsme očekávali. Původní odhad byl 24,30 EURCZK. I když to na stávajících úrovních asi centrální bankéře nebude výrazně znervózňovat, v případě přetrvávající „slabosti“ nebo pokračujících výprodejů může být ČNB v pokušení pragmaticky reagovat prodejem devizových rezerv.

Pro českou ekonomiku by možná za stávající situace dávalo větší smysl přitvrdit měnové podmínky skrze silnější kurz, než jít cestou dalšího zvyšování úrokových sazeb.

 
 
 
 

    Offline rozhovory
    Míříme k výplatě rekordní dividendy. Výhled sunou vzhůru tři klíčové faktory, říká finanční ředitel ČEZ Martin Novák
    12.05.2022 6:11
    ČEZ v tuto chvíli předpokládá výplatu dividendy ze zisku za rok 2022 n...
    Fidelity: Ruský trh se rozpadl, Lehman moment ale nečekáme. Roste riziko globální recese i stagflace
    05.03.2022 14:45
    Ruská agrese na Ukrajině vyvolává obrovské humanitární následky. Na tr...
    Jak dopadne ruská invaze na českou ekonomiku očima hlavního ekonoma Patrie Jana Bureše?
    01.03.2022 21:03
    Ruská invaze na Ukrajinu bude spojena s negativními ekonomickými důsle...
    Jan Marek: Pokud chcete být v oceňování na špici, musíte sledovat inovace a změny
    10.02.2022 13:16
    Institut ekonomických studií (IES) Univerzity Karlovy a European Valua...
    Ročně prodáme stovky tisíc montérek: Bratři Ratajovi vybudovali největšího tuzemského dodavatele pracovních oděvů
    30.10.2021 14:27
    Firma Canis bratří Jaromíra (54) a Jiřího (50) Ratajových, která prodá...

    Online rozhovory

    Váš názor

    Nejčtenější zprávy týdne

    Jsme také na sociálních sítích

    Facebook Twitter RSS Youtube RSS

    Právě diskutujete

    Nejčtenější zprávy dne

    Nejdiskutovanější zprávy týdne

    Analýza dne