V poslední době se znovu rozvířily vody kolem problematiky globálního oteplování. Snad nejvíce šokující názory přitom představil český prezident Václav Klaus: "Je to úplný nesmysl. Globální oteplování je prostě nesmysl. Copak je možné, aby to někdo nechápal?" hřímal na své návštěvě ve Washingtonu.
Nepochopili to zřejmě vědci, kteří v rámci Mezivládního panelu pro klimatické změny v únoru konstatovali, že se Země v posledním století skutečně oteplila, a to o přibližně 0,74 stupně Celsia. Nepochopily to asi ani členské státy EU, které se rozhodly proti globálnímu oteplování bojovat. Zavedly systém emisních povolenek jako nástroj pro plnění cílů Kjótského protokolu a uzavřely dohodu o pětinové omezení emisí skleníkových plynů do roku 2020.
Podle Klause však žádný zásah vlády nemůže zastavit to, aby se svět a příroda měnily. „Proto nesouhlasím s takovými projekty jakým je Kjótský protokol a podobné iniciativy, které stanovují arbitrární cíle, vyžadující ohromné náklady, bez realistických vyhlídek na jejich úspěch,“ řekl Klaus americkým kongresmanům. „Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci,“ uvedl dále prezident v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Přišli tedy evropští politici o rozum, když se snaží o omezování škodlivých emisí? Přišli o rozum i vědci, kteří ve zprávě Mezivládního panelu pro klimatické změny dospěli k závěru, že za oteplování modré planety od druhé poloviny 20. století s pravděpodobností 90 % může lidská činnost? Jsou varování vědců, že změny klimatu s sebou přináší vymírání druhů či rozšiřování chorob, jen malováním čerta na zeď?
I evropský environmentalismus, který Klaus označil za ten „nejnebezpečnější –ismus“, má však své meze a při jeho realizaci někteří politici přeci jen „dostávají rozum“. Například český ministr průmyslu Martin Říman už chystá na Evropskou komisi žalobu, protože Česku přidělený objem emisních povolenek ohrožuje ekonomický růst. A český průmysl mu dává za pravdu – proč se nechat oproti jiným státům znevýhodňovat? Jak řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, český podnikatel přeci nemůže globální problém vyřešit...
Nezodpovězenou otázkou stále zůstává, zda mají snahy Evropy o boj proti globálnímu oteplování vůbec nějaký efekt, dokud se k němu nepřipojí také největší světoví producenti emisí - Spojené státy, Čína nebo Indie. Má Evropa na zbytek světa čekat, nebo mu jít příkladem? Nezíská nakonec díky modernizaci, inovaci a růstem investic do čistých a efektivních technologií mnohem více? Je boj Evropy s globálním oteplováním nesmysl, zbytečnost, správná věc, nebo nutnost? Hlasujte v naší anketě! Těšíme se na Vaše názory.