Varšava 19. června (ČTK) - Polská vláda se rozhodla zpřístupnit odvětví těžby uhlí soukromým investorům, ačkoli jde o strategický sektor, kde jsou změny tradičně vnímány jako politicky citlivé téma. Chystané kroky by mohly mít zásadní vliv na energetický sektor celé střední Evropy, napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
O vstup do polské těžby uhlí má zájem i společnost New World Resources (NWR), která ovládá těžební skupinu OKD. Majitelem NWR je společnost RPG Industries, kterou spoluvlastní podnikatel Zdeněk Bakala. Polské ministerstvo hospodářství potvrdilo, že NWR chce založit společný podnik se státní společností Jastrzębska Spółka Węglowa.
Ministerstvo minulý týden dokončilo dlouhodobou strategii rozvoje odvětví a pokud získá souhlas celé vlády, státní těžební firmy by měly mít možnost v příštích dvou letech umístit své akcie na varšavské burze. Peníze, které by z prodeje získaly, by investovaly do další expanze a nových technologií, bez nichž se neobejdou.
Získá-li plán ministerstva podporu, vůbec poprvé by měl být umožněn prodej státních dolů i společných podniků, které doly ovládají. Těžebnímu sektoru podle náměstka ministra hospodářství Krzysztofa Tchórzewského chybí do roku 2015 asi 20 miliard zlotých (zhruba 150 miliard Kč), a pokud se mu je nepodaří získat, těžko bude konkurovat firmám v jiných zemích.
Polsko těží zdaleka nejvíce uhlí z celé Evropy a loni jeho těžba přesáhla 94 milionů tun. To je asi čtyřikrát tolik, co těží Německo, které je na druhém místě a loni vytěžilo kolem 24 milionů tun uhlí. Více než 90 procent spotřeby elektřiny v Polsku kryjí uhelné elektrárny. Na polské uhlí se však spoléhají i výrobní podniky ze soudních zemí, nejen z Polska.
Privatizaci dolů se snažily prosadit skoro všechny vlády, které se po listopadu 1989 chopily moci. Žádná ale neměla dost odvahy na to, aby se postavila horníkům, kteří snahy o privatizaci zatím úspěšně bojkotovali. Na těžbě uhlí se v Polsku podílelo půl milionu lidí a žádná z vlád se nechtěla s tak početnou skupinou dostat do křížku.
V posledních deseti letech ale Varšava dokázala prosadit úsporná opatření a pozvolna snížila počet zaměstnanců z původních 430.000 na zhruba 118.400. Důvody tkví v tom, že vláda neměla peníze na modernizaci, takže snížení počtu pracovníků byl způsob, jak zabránit dalším ztrátám. Vláda tím však na druhou stranu připravila půdu soukromým investorům, kteří se obávali střetu s odboráři.
Těžba uhlí v poslední době obecně čelí tlaku různých zájmových skupin a z Evropské unie například zaznívají hlasy, že je nutné omezit emise skleníkových plynů. Náměstek Tchórzewski říká, že vláda od nových investorů očekává mimo jiné to, že těžbu uhlí pozvednou na kvalitativně vyšší úroveň. Díky tomu by Polsko mělo splnit i závazek, že sníží škodlivé emise.
Zájem investovat do čistších elektráren v Polsku už projevilo několik energetických firem z celé Evropy, včetně české společnosti ČEZ. Zatím jim ale nezbývá než čekat, zda Poláci obnoví privatizaci energetického sektoru, kterou nynější vládní koalice zastavila v roce 2005.