Jak se to vezme. Na konci loňského roku kurz koruny činil 27,50 CZK/EUR. Dnes kolísá kolem 28,60 CZK/EUR. To je přeci jasné oslabení. Z pohledu nominálního kurzu koruny je to jasné. Měřítka reálného kurzu už tak jasně nehovoří. Reálnou hodnotu měny totiž neurčuje jen nominální směnný kurz, ale také vývoj cen. Pokud Vás například dnes přijde šálek kávy ve Vídni na 3 eura a zítra na 6 euro, aniž by se změnil kurz koruny k euru, potom si místo normálního šálku budete moci dát leda tak piccollo. Jinými slovy mluvíme o reálném zhodnocení eura.
Na reálný kurz lze jít několika cestami. Začněme třeba tou, která bere do úvahy vývoj spotřebitelských cen. V prosinci loňského roku dosahoval takto spočítaný reálný kurz hodnoty 105,7 bodu, poslední data z dubna ukazují hodnotu 105,6 bodu (průměr roku 2005 = 100). Nominální kurz přitom ve stejném časovém rozmezí oslabil zhruba o jedno procento.
Index reálného kurzu, kde k výpočtu byly použity indexy cen průmyslových výrobců, se vyvíjel podobně jako nominální kurz koruny.
Dále tu máme reálný efektivní kurz koruny vypočítaný pomocí deflátorů HDP. Podle něj česká měna v 1. čtvrtletí oslabila o 0,2 procenta. Stejný výsledek nabízí srovnání průměrného nominálního efektivního kurzu v 1. čtvrtletí letošního roku a posledním čtvrtletí loňského roku.
Jiný obrázek na korunu nabízí reálný kurz spočítaný pomocí indexů jednotkových nákladů práce. Podle tohoto měřítka koruna v prvních třech měsících letošního roku posílila o 0,4 procenta. Meziročně tento typ reálného kurzu koruny ukazuje na posílení o 5,0 procent, zatímco nominální kurz ve stejné době posílil pouze o 2,0 procenta. Z pohledu konkurenceschopnosti české produkce je právě tento kurz koruny klíčovým parametrem.
Předchozí řádky nepřináší žádná velká moudra. Jen upozorňují, že na kurz koruny se lze dívat různou optikou. Paradoxně se tak může stát, že si ve stejném okamžiku pohorší, jak čeští turisté na dovolené v zahraničí, tak české firmy vyvážející na zahraniční trhy.