Daňové trendy v zemích EU

Následuje tisková zpráva Ministerstva financí ČR.
Eurostat vydal dne 26. června 2007 tiskovou zprávu, ve které byly shrnuty výsledky každoročně vydávané publikace "Taxation trends in the European Union: Data for the EU Member States and Norway". Průměrná celková daňová kvóta v zemích EU27 v metodice Eurostatu se za rok 2005 zvýšila na 39,6 % HDP, tedy oproti roku 2004 o 0,4 procentního bodu. Celková daňová kvóta ČR mezi těmito roky klesla ze 36,8 % HDP na 36,3 % HDP a je tak 3,3 procentního bodu pod průměrem zemí EU27.

Podle posledních dostupných statistik OECD "Revenue Statistics of OECD Member Countries 1965 - 2005" je průměrná celková daňová kvóta členských zemí OECD v metodice OECD za rok 2004 35,9 % HDP, přičemž Česká republika v roce 2004 dosáhla celkové daňové kvóty 38,4 a v roce 2005 38,5 % HDP, což je 2,5 resp. 2,6 procentního bodu nad průměrem zemí OECD. Celková daňová kvóta evropských členských zemí OECD činila v roce 2004 38,3 % HDP a je tedy téměř stejná jako celková daňová kvóta v ČR.

Mezi roky 1995 až 2005 byla celková daňová kvóta v ČR v podstatě stabilizována (36,2 resp. 36,3 % HDP). K největšímu snížení celkové daňové kvóty mezi roky 1995 až 2005 došlo v zemích EU27 na Slovensku (z 39,6 na 29,3 %), a Estonsku (z 37,9 na 30,9 %). K největšímu nárůstu ve sledovaném období došlo na Kypru (z 26,7 na 35,6 %) a na Maltě (z 27,3 na 35,3 %).

Eurostat používá k měření dopadu daní na spotřebu, práci a kapitál tzv. implicitní daňové sazby (ITR), které měří průměrné efektivní daňové zatížení různých druhů ekonomických příjmů či aktivit. ITR se vypočítá jako podíl celkových daňových výnosů z každého typu ekonomických příjmů či aktivit k potenciálnímu základu těchto daní (tj. spotřebě, nákladům práce nebo kapitálovým příjmům).

Implicitní daňová sazba na spotřebu je v ČR pro rok 2005 22,1 %, což je přesně na průměrné hodnotě EU27. Tato sazba se vypočítá jako poměr mezi celkovými příjmy z daní ze spotřeby (tj. v ČR zejména DPH a spotřebních daní) a celkovými konečnými náklady domácností na spotřebu na území daného státu.

Implicitní daňová sazba na práci (ITRL) je v ČR pro rok 2005 41,3 %, což je 6,1 procentního bodu nad průměrem EU27. ITRL se v ČR meziročně snížila z 41,7 na 41,3 %. Implicitní sazba na práci představuje podíl daní a veřejnoprávního pojistného (placených z pracovních příjmů jak zaměstnavatelem tak zaměstnancem) k celkovým nákladům práce (celkový objem náhrad vyplacených zaměstnancům na území daného státu včetně případných daní z mezd bez zahrnutí výnosů daní ze sociálních transferů). Právě pojistné na veřejnoprávní pojištění představuje největší část daňového zatížení práce v České republice.

Implicitní daňová sazba z kapitálu (ITRK) je v ČR pro rok 2005 23,2 %, což je 4,1 procentního bodu pod průměrem EU a ITRK se meziročně v ČR snížila z 25,4 % na 23,2 %. Implicitní sazba z kapitálu se vypočítá jako podíl inkasa daní z výnosů úspor a investic domácností a firem k objemu celosvětových výnosů z kapitálu a podnikání tuzemských daňových rezidentů, který podléhá domácímu zdanění.

Výnos daní s ekologickými dopady a energetických daní se v EU27 celkem snížil za rok 2005 na 2,6 % HDP, což je nejméně za posledních deset let.

Nejvyšší sazbu daně z osobních příjmů za rok 2006 (včetně obecních přirážek k sazbám daně) mělo v EU27 Dánsko (59 %), Švédsko (56,6 %) a Nizozemí (52 %), nejnižší Rumunsko (16 %), Slovensko (19 %) a Estonsko (23 %).

Nejvyšší sazby zdanění firemních příjmů mělo v roce 2007 Německo (38,7 %), Itálie (37,3 %) a Malta (35 %), nejnižší sazby mělo Bulharsko a Kypr (10 % obě země), Irsko (12,5 %) a Lotyšsko (15 %). 

Tabulka č. 1 - Daňové výnosy a implicitní daňové sazby podle typu ekonomické aktivity

Tabulka č. 2 -  Nejvyšší zákonné sazby osobních daní z příjmů pro rok 2006, %