Málo odvětví se může na první pohled zdát usazenější než železnice. Doby, kdy v Americe stála železnice v centru kolonizace, akcie železnic tvořily významnou část celkové kapitalizace trhu a v Evropě tyto „posloužily“ jako předmět široké spekulace a korupce, jsou nenávratně pryč. Zdá se ale, že pro některé investory (např. Berkshire Hathaway, The Children's Investment Fund) je toto odvětví v současné době typickou trhem zanedbanou hodnotou – není kolem nich povyk, ale může v nich být velká hodnota.
Ve Spojených státech toto odvětví prodělalo dlouhý vývoj. Počáteční sláva a přehnaná očekávání se změnily v bankroty zadlužených železničních společností, následoval útlum odvětví daný posunem k automobilové dopravě jak v nákladním, tak v osobním segmentu a dlouhé období velmi nízké návratnosti investic a konsolidace. Nyní jim ale do karet hrají jak dlouhodobé, tak krátkodobé faktory. Uplynulé období vyústilo v tlak na snižování nákladů a zvyšování efektivity (např. investice do IT pro optimalizaci dopravy) a do toho nyní vstupuje rostoucí poptávka po přepravě objemných komodit, jako jsou zemědělské produkty, uhlí (díky vyšší poptávce po elektřině z uhelných elektráren), či doprava zboží importovaného z Číny. A i v (na automobil silně navyklých) Spojených státech, může mít rostoucí význam růst ceny ropy na určitý posun ze silnice na železnici. Toto vede k rostoucím ziskům a schopnosti generovat cash flow, což je odraženo i v rostoucích investicích železnic do infrastruktury.
Např. zmiňovaný Berkshire Hathaway nedávno nakoupil akcie Union Pacific, Norfolk Southern a Burlington Northern Santa Fe; tyto měli návratnost na vlastní jmění (ROE) 11,2 %, 15 % a 17,9 %. Ač tyto ukazatele nejsou zdaleka dokonalé, zejména ve světle dřívějších čísel nejsou špatné. Co se týče PE, tyto společnosti se obchodují v pásmu 14-18, což v sobě rozhodně neodráží nějaký předpokládaný raketový růst. Lidé z BH si ale zřejmě myslí, že toto je pouze otázka času.
Zmiňované strukturální odvětvové faktory jsou navíc okořeněny pro investory zajímavým faktorem – železniční společnosti (snad díky vzpomínkám na dávné období vysoké zadluženosti a krachů) mají obvykle velmi malou finanční páku – mají malý podíl dluhu. A zdá se, že toto je pro některé investory to rozhodující. Takovéto společnosti, operující v relativně stabilním odvětví (malé operační riziko) s malou pákou (malé finanční riziko) jsou ideálním cílem pro private equity firmy, které se zaměřují na převzetí a následnou finanční restrukturalizaci (mohou silně zapáčit svou investici a tudíž i zisky, samozřejmě, že toto jde ruku v ruce se zvýšením rizika).
Do akcií evropských železnic si nyní zainvestovat nemůžeme. Zatímco se dá předpokládat, že se tyto společnosti budou ubírat podobným směrem, jako ty ve Spojených státech, mají svoje specifika. Mezi hlavní se samozřejmě řadí typ vlastnictví a institucionální nastavení celého trhu, mezi které patří i téměř všeobecná neochota otevřít domácí trhy pro konkurenci a síla odborů (s tím, že tyto dva faktory jsou silně propojené). A jedním z nejzajímavějších rysů tohoto odvětví v Evropě je nyní i snaha utvořit fungující alianci jednotlivých železnic, fungující na principu aliancí leteckých společností.