Brusel 3. července (zpravodajka ČTK) - Evropská komise chce v následujících pěti letech platit vinařům v EU štědré finanční náhrady za to, že zlikvidují část svých nekonkurenceschopných vinohradů. Dnes totiž schválila návrh na radikální reformu přebytkového evropského trhu s vínem, jehož hlavní součástí je právě plán zbavit se 200.000 hektarů vinic. Komise také dále počítá se zákazem doslazování vína cukrem, proti kterému ostře protestují vinaři z Německa a také z České republiky.
Především kvůli stále rostoucímu dovozu vína ze zemí jako jsou Chile, Jihoafrická republika, Spojené státy nebo Austrálie trpí evropský trh nadprodukcí. Každý rok vyrobí vinaři asi o 15 milionů hektolitrů vína více, než jsou schopni prodat. Valnou většinu těchto přebytků přitom tvoří především méně kvalitní vína, která se poté destilují na líh. Krizovou destilaci vinných přebytků unie dotuje desítkami milionů eur ročně, a právě od omezení plochy vinic si slibuje výrazné úspory.
Likvidace neboli klučení vinic by se podle komise mělo dotknout 200.000 ze současných 3,4 milionu hektarů evropských vinohradů. Komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová tak po protestech Evropského parlamentu původně navrhovanou plochu vinic určených k likvidaci omezila na polovinu. Do roku 2013 by se také měl prodloužit současný zákaz dalšího vysazování vinné révy.
"Nyní plýtváme příliš velkým množstvím peněz - až jedna třetina rozpočtu se používá na to, abychom se zbavili vinných přebytků," uvedla komisařka. "Utrácíme prostředky neefektivním a neobhajitelným způsobem," dodala.
Současný návrh ale čeká velká kritika z několika stran, a je tedy velmi nepravděpodobné, že by začal platit v současné podobě. Likvidaci vinic budou oponovat největší tradiční výrobci vína, tedy Francie, Itálie a Španělsko, kde vzniká až 80 procent celkové evropské produkce vína. Česká republika nemá s nadprodukcí vína problém, a klučení by ji tedy příliš zasáhnout nemělo.
Proti reformě budou ostře protestovat i severněji položené evropské země, protože komise v návrhu nadále počítá se zákazem doslazování vína cukrem. V zemích jako je Německo, Česká republika, Slovensko nebo Maďarsko patří doslazování k tradičním postupům při výrobě vína, kterým se zvyšuje množství alkoholu. Komise ale nadále počítá pouze s doslazováním vinným moštem, které je dražší a které zároveň přestane dotovat. Povolení metody doslazování cukrem nicméně podpořili letos ve své zprávě evropští poslanci.
Česko už dříve vyjádřilo výhrady také k tomu, jak hodlá komise rozdělovat dotace vinařům v jednotlivých členských státech. EK totiž navrhuje, aby se kromě plochy vinic brala v potaz také produkce země, spotřeba a historické objemy čerpaných dotací. Podle českých vinařů by ale jediným spravedlivým rozdělením peněz byla sazba na hektar.
Stejně jako v případě reformy trhu s cukrem se budou dotace vinařům postupně snižovat, což by je mělo motivovat vzdát se svých vinic co nejdříve. V prvním roce reformy se počítá s dotacemi na klučení vinic ve výši 430 milionů eur (asi 12 miliard korun), tedy s částkou 7174 eur (asi 206.000 korun) na hektar. V posledním pátém roce na dotace půjde 59 milionů eur (1,7 miliardy korun), tedy 2938 eur (asi 84.500 korun) na hektar.
Evropská komise radikální reformu trhu s vínem navrhla už před rokem, ministři zemědělství EU se však na její konkrétní formě zatím neshodli. Současný upravený návrh komise bude o souhlas členských států usilovat v následujících měsících a musí ho schválit i europoslanci, podle plánů má pak vstoupit v platnost v srpnu roku 2008.
V EU se každý rok vyrobí kolem 180 milionů hektolitrů vína. Nejvíce vína na trh míří z Francie, asi 53 milionů hektolitrů. Dalšími masovými producenty jsou Itálie s 47 miliony hektolitrů ročně a Španělsko se zhruba 38 miliony hektolitrů. Většinu produkce v jihoevropských zemích tvoří méně kvalitní stolní vína - v Itálii se na trhu podílí téměř třemi čtvrtinami, ve Španělsku 66 procenty.
Evropané přitom o domácí vína stojí stále méně - jejich konzumace se každý rok snižuje asi o 750.000 hektolitrů. Zvyšuje se navíc dovoz vína ze třetích zemí. V současnosti EU ročně vyváží asi 13 milionů hektolitrů vína, dováží ale 12 milionů hektolitrů.