Praha 13. července (ČTK) - Ministr práce Petr Nečas (ODS) neplánuje pro příští rok zvyšování minimální mzdy. Měla by tak zůstat na nynějších 8000 korun. Nečas to řekl ČTK. Od letošního ledna se proti loňsku minimální příjem zvedl o 45 korun.
"V tuto chvíli nepřipravujeme žádný návrh na změnu výše minimální mzdy," uvedl ministr. Podle něj byl růst do poloviny loňska "nesmírně rychlý a nad rozumnou míru". Analýzy trhu práce prý ukazují, že další zvyšování by mohlo zvednout nezaměstnanost lidí s nízkou kvalifikací.
Stínový ministr práce za ČSSD Zdeněk Škromach již dříve řekl, že by růst minimální mzdy měl odpovídat růstu české ekonomiky. Ten se rovná zhruba šesti procentům. Minimální příjem by se tak měl dostat na přibližně 8500 korun. Podle Škromacha by práce za minimální mzdu měla být výhodnější než život ze sociálních dávek. Také odbory si ve svém plánu do roku 2010 předsevzaly, že budou usilovat o pravidelné každoroční valorizace minimální mzdy. Podle nich by neměla klesnout pod 40 procent průměrného výdělku. Také podle této zásady by tedy měla dosáhnout nejméně asi 8500 korun. Tuto částku navrhovali odboráři už pro letošní rok.
Ministr práce považuje argument, že lidé nebudou chtít za nízkou mzdu pracovat a zůstanou na dávkách, za "irelevantní". Podle něj je podíl pracovníků, kteří minimální mzdu pobírají, totiž malý. Podle údajů ministerstva práce ji dostávají asi dvě procenta zaměstnanců.
Proti výraznějšímu zvyšování minimální mzdy byli v minulosti i zaměstnavatelé. Tvrdili, že znamená vyšší náklady a komplikace pro podniky. Může hrozit i propouštění. Některé menší výrobní firmy si stěžovaly na to, že pokud musí povinně přidávat nekvalifikovaným pracovníkům, nezbývají jim peníze na zvýšení platů schopným zaměstnancům s odborností.
Minimální mzdu mají stanovenu i jiné státy EU. Záruku nejnižšího výdělku mají pracovníci například v Beneluxu, Francii, Portugalsku, Španělsku, Řecku, Británii či Irsku. Naopak není zaveden v Německu, Itálii, Dánsku, Finsku či Rakousku. Podle odpůrců minimální mzdy brzdí pevně určený nejnižší příjem podnikání a podepisuje se negativně na trhu práce. Nekvalifikovaná pracovní síla je tak prý drahá. Zastánci nejnižší mzdu naopak považují za jednu ze sociálních jistot zaměstnanců. Podle některých představuje i motivaci k upřednostnění práce před pobíráním dávek.
Tabulka vývoje minimální mzdy od roku 1991
Rok: Částka v korunách
únor 1991: 2000
leden 1992: 2200
leden 1996: 2500
leden 1998: 2650
leden 1999: 3250
červenec 1999: 3600
leden 2000: 4000
červenec 2000: 4500
leden 2001: 5000
leden 2002: 5700
leden 2003: 6200
leden 2004: 6700
leden 2005: 7185
leden 2006: 7570
červenec 2006: 7955
leden 2007: 8000
leden 2008*: 8000
* záměr ministra práce pro příští rok
Zdroj: ministerstvo práce