Pokud se v silně konkurenčním odvětví firma dostane až tam, kde byla automobilka FIAT před 4-5 lety, šance na záchranu nejsou velké. Ani já jsem v době, kdy byl velmi blízko bankrotu, v jeho záchranu moc nevěřil. Domníval jsem se, že rozhodující roli sehraje to, že se pověst topící se firmy přelije do slábnoucích prodejů díky strachu kupujících ze špatné kvality (dané nejistotou ve firmě a snahou sesekat náklady za každou cenu). Navíc jsem považoval značku FIAT za relativně slabou co se týče její asociace s kvalitou a schopností prodávat čistě na základě značky. Jedinou teoretickou možnou záchranou tak byla snad jen státní pomoc, ovšem v podstatě nemožná díky pravidlům EU.
FIAT dneška ukazuje, jaký byl tento názor omylem. V jeho záchraně se ukázala síla domácího trhu – síla vlivu toho, co je uděláno doma a na co jsou lidé zvyklí. Podobná jako v Itálii je pro FIAT z tohoto pohledu i situace v Brazílii, kde firma historicky silně zakotvila. Zbytek je do značné míry klasickým restrukturalizačním příkladem, který zní jednoduše, ale provést ho není lehké. Zde šlo zejména o změnu managementu a bankovní bail-out, propouštění a zaměření se na vyšší vzájemné využití komponent mezi jednotlivými modely. Finančně pomohlo vyrovnání se s GM ohledně put opce na prodej podílu ve firmě. FIAT se také snaží vydat cestou vyšší kooperace s producenty v nízkonákladových zemích, jako je TATA v Indii.
Ale zejména se FIATu povedlo uvést na trh modely, které do určité míry těží ze sentimentu (známých jmen) minulosti a zároveň splňují současné požadavky, do značné míry zelené (což u malých aut není často takový problém, např. ohledně splnění normy EURO 5). Na trh se tak dostala nová Panda, Grande Punto a v současné době dělá firma velký povyk okolo Fiatu 500. Firma věří tomu, že z této zmodernizované „nákupní tašky na 4 kolech“ udělá prodejní hit a věří si natolik, že jeho cena bude začínat nad 10.000 EUR. I tak se prý prodá ročně cca 120.000 těchto aut.
Dosavadní úspěch FIATu (a jeho dcer Alfa Romeo, Lancia, Ferrari a Maserati) byl nedávno potvrzen udělením investičního ratingu agenturou Fitch. Pro jeho akcionáře je pak rozhodující roční posílení akcie z 13,2 na 33 USD (ADR na NYSE; nyní se obchoduje s PE na úrovni 30). Zdaleka není vyhráno (respektive nikdy nebude), ale kdo FIATu nevěřil, zmeškal dobrou investiční příležitost. Nabízí se tak porovnání s dalšími automobilkami, které jsou už nějaký čas v určité krizi a které čeká úkol podobný FIATu – GM, Chrysler a Ford. Jejich situace je v některých detailech dosti rozdílná, ale v principu značně podobná. Sázka na jejich akcie je, stejně jako v případě FIATu, sázkou na restrukturalizaci (jejíž mustr je do značné míry stejný, úspěch leží v implementaci) a na úspěšnost nových modelů. Možná by si mohli z Detroitu udělat poznávací zájezd do Turína.