Jaderná energie musí být podle premiéra Mirka Topolánka jedním z alternativních scénářů energetické koncepce státu do roku 2050. Vláda bude mít tento týden studii dalšího rozvoje energetiky, poté by měla následovat odborná veřejná diskuze, která určí další postup. "Současná vláda nemá mandát dělat v jaderné energetice žádné nevratné kroky a my je neuděláme," řekl Topolánek po dnešní návštěvě Jaderné elektrárny v Dukovanech.
Koaliční smlouva zakazuje stavbu nových jaderných zdrojů, tento zákaz do ní prosadili zelení. Část vládní ODS i opoziční ČSSD ale podporuje stavbu dalších bloků jaderných elektráren, protože v tom vidí jediný způsob, jak Česko může do budoucna vyřešit případný nedostatek elektřiny. Například vlivný předseda sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS) chce, aby už na podzim začal proces, který by umožnil zahájit kroky nutné k jejich výstavbě. K dostavbě jaderné elektrárny Temelín (JETE) se v minulosti přihlásil i stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD).
Značný rozruch v poslední době vyvolaly závěry nezávislé komise pro posouzení energetických potřeb Česka. Deník E15 minulý týden s odkazem na šéfa komise a předsedu Akademie věd Václava Pačese napsal, že komise vládě přímo nedoporučí dostavbu Temelína, ale navrhne, aby u všech plánovaných energetických projektů kabinet okamžitě uvolnil proces posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Komise se také vysloví pro zachování limitů pro těžbu uhlí a ponechání zbývajících zásob na výrobu tepla.
Šéf zelených Martin Bursík v pondělí v Českém rozhlase naznačil, že podle jeho názoru Pačes nezvládl "ukočírovat" práci komise a mediální výstupy. Kvůli těmto věcem ale může vzniknout v koalici napětí. Sociální demokracie totiž opět předložila v Poslanecké sněmovně návrh, aby státní energetickou koncepci do budoucna schvalovala místo vlády sněmovna - podle řady dřívějších informací by právě tento návrh "obešel" zelené a mohl by otevřít cestu k novým jaderným zdrojům. Sněmovna o tomto návrhu jednala už loni na podzim, ale nepodpořila ho.
Podle Topolánka projde zpráva Pačesovy komise nezávislou oponenturou, poté vláda navrhne práce na úpravě energetické koncepce. Veřejná diskuze by pak měla směřovat k optimální variantě, která by měla být známa do konce roku.
Podle Topolánka existují i další varianty - dovoz elektrické energie, prolomení limitů těžby v severních Čechách nebo zvýšení závislosti státu na dovozu plynu. "Pokud ale chceme zmenšit problémy se životním prostředím a problémy s dovozem, bez jádra to nepůjde. Další politická reprezentace musí v této věci učinit zásadní rozhodnutí," řekl Topolánek.
Rozvoj jaderné energetiky v Dukovanech podporují zastupitelé kraje Vysočina i okolní obce. Postoj krajské samosprávy se nelíbí zástupcům Strany zelených, kritizují ho i některá občanská sdružení v kraji. Obávají se toho, že v případě stavby nových atomových bloků bude v kraji umístěno i hlubinné úložiště jaderného odpadu a zvýší se pravděpodobnost otevření nových ložisek pro těžbu uranu.
O možných budoucích problémech s dostatkem energie se hovoří nejen v souvislosti s energetickou koncepcí státu, ale i s očekávaným úbytkem různých zdrojů energie ve světě a rekordně rostoucí cenou ropy. Výstavbu dalších jaderných elektráren v neděli v České televizi podpořil mimo jiné i šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina - jen tak podle něj může Česko zajistit energetickou soběstačnost. Pecina předpověděl, že kvůli poklesu těžby hnědého uhlí, jeho následnému nedostatku a růstu jeho cen může cena tepla vzrůst ve střednědobém horizontu až o 50 procent.
Po dnešním jednání se starosty obcí z dvacetikilometrové zóny v okolí jaderné elektrárny v Dukovanech premiér prohlásil, že požadavky obcí na roční dotace kvůli přítomnosti elektrárny jsou naprosto oprávněné. "Komise ministra průmyslu a obchodu o nich bude jednat. Neslíbil jsem konkrétní řešení, ale najdeme ho. Nebudeme dělat sliby, které nemůžeme splnit," uvedl Topolánek.
Podle starosty Náměště nad Oslavou Vladimíra Měrky premiér zásadně odmítá teorie o jaderném ohrožení obcí v okolí elektrárny, ale v tom není rozpor. "Je to i náš názor, nejsme ohroženi, máme jen zvláštní povinnosti," řekl ČTK Měrka. Obce ze zóny havarijního plánování v okolí dukovanské elektrárny požadují podle něj roční kompenzaci minimálně 100 milionů korun. Podle Měrky mají obce v okolí Dukovan zájem na prodloužení provozu elektrárny. "Je daleko lepší rozvíjet osvědčené jaderné zařízení než stavět neúčinné větrné elektrárny," řekl Měrka.