WASHINGTON (MEDIAFAX) - Barack Obama se bude snažit transformovat americkou ekonomiku a vytáhnout jí z nejhorší finanční krize od Velké hospodářské krize ve 30. letech a možná se začátkem transformace nebude čekat až na slavnostní inauguraci. Uvedla to ve středu agentura Bloomberg.
Podle agentury Bloomberg bude mít Obama šanci začít své názory prosazovat už za méně než dva týdny, kdy se opět sejde americký Kongres, aby přijal další zákon na podporu ekonomiky. Tento balíček je v podstatě jen jakousi zálohou na Obamův ekonomický program a zbytek už bude muset sedmačtyřicetiletý Obama prosadit, až vstoupí do Bílého domu.
Nastupující prezident za Demokratickou stranu má ve svém pracovním diáři ale mnohem více práce a bude se muset vyrovnat s podobně velkými problémy, jakým čelil Franklin D. Roosevelt svým Novým údělem. Kromě zvýšení počtu pracovních míst a velkých investic do veřejného sektoru chce Obama přesunout daňovou zátěž směrem k bohatým lidem, vrátit zpět čtvrt století deregulace a rozšířit zdravotní péči pro všechny Američany.
"Změny budou mnohem větší, než mnozí očekávají," řekl Andrew Laperriere, ředitel washingtonské společnosti International Strategy & Investment Group, který se zabývá správou a výzkumem v oblasti finančnictví. "Od daní, přes energie až po zdravotní péči. Ten program je hodně rozsáhlý," dodal.
Obamova inaugurace by měla proběhnout 20. ledna příštího roku a už od poloviny ledna bude zřejmě nastupující prezident spolupracovat se současnou administrativou prezidenta Bushe na transformaci, která bude sice kolegiální, ale nikoli kolaborantská.
Bush navíc bude už v pátek 15. listopadu, z části na žádost evropských vůdců, řídit summit skupiny G20, který má prodiskutovat dlouhodobou strategii, jež by měla zabránit opakování kreditní krize. To by mohlo nastupujícího prezidenta dostat do nepříjemné situace, protože bude tlačen k tomu, aby prezentoval i své názory na schůzce, na které dosud nemá žádný oficiální status.
"Pro Obamu a jeho tým by nebyl nejlepší nápad, kdyby se snažil ujmout na summitu 15. listopadu nějaké prominentní role," řekl Mickey Kantor, který pracoval pro tým Billa Clintona v roce 1992 a později zastával funkci obchodního zástupce a také ministra obchodu v jeho vládě. "Tohle je Bushova show, a nikdo si nepřeje, aby to bylo jinak," dodal.
Illinoiský senátor se podle Bloombergu nebude bránit tomu, aby Kongres prosadil novou ekonomickou legislativu, ještě než Bush opustí svůj úřad.
Jedním z prvních Obamových úkolů v jednání s Kongresem bude rozhodnout, zda tak dlouhodobý stimul bude vázán k dlouhodobým krokům, které přivedou federální rozpočet k vyrovnanému saldu. Pokud budou platit současná pravidla, stane se Obama s největší pravděpodobností prezidentem s nejvyššími rozpočtovými deficity v historii Spojených států. Podle předpovědí analytiků by schodek státního rozpočtu mohl v roce 2009 vzrůst na trojnásobek, a to kvůli růstu nákladů na sanaci finančního sektoru, který začal během posledního roku Bushovy vlády.
Někdejší ministr financí Robert Rubin, poradce Baracka Obamy, říká, že záchranný balíček "se musí nutně snoubit se závazkem dlouhodobé fiskální disciplíny". V opačném případě Spojené státy riskují "podminování trhů s dluhopisy a měnou", prohlásil Rubin, který zastává funkci jednoho z hlavních poradců pro v New Yorku, na konci října v rozhovoru pro zpravodajskou stanici CNN.
Obama už navrhl balíček v hodnotě 175 miliard dolarů, který obsahuje mimo jiné i daňové úlevy za vytváření pracovních míst, větší investice do veřejného školství a také investice do infrastruktury. "Čelíme okamžité a mimořádné ekonomické situaci, která si žádá naléhavé řešení," prohlásil minulý měsíc, když svůj program představoval. Političtí analytici se nicméně domnívají, že Obamův balíček přijde daňové poplatníky na 200 miliard dolarů.
"Velké vítězství znamená, že balíček, který připravil Barack Obama, má větší šanci na to, že Kongresem projde," řekl Stan Collender, bývalý analytik rozpočtového výboru amerického Senátu a v současné době ředitel washingtonské společnosti Qorvis Communications.
A až se v lednu sejde nový Kongres, kde bude mít Demokratická strana ještě výraznější většinu, bude mít Obama v Bílém domě šanci prosadit ještě větší podpůrné balíčky a pak se soustředit na skutečně dlouhodobé cíle.
Obama navrhuje investici 150 miliard dolarů během příštích 10 let do čistší energie, což by mohlo vytvořit na 5 milionů nových pracovních míst. Také se bude snažit dotlačit automobilky a spotřebitele, aby na americké silnice do roku 2015 dostaly milion hybridních vozidel.
Mezi další návrhy patří založení fondu, který by měl financovat výzkum v oblasti průmyslové výroby, nové rekvalifikační programy a investice do infrastruktury bankovnictví, což by mohlo vytvořit na 2 miliony pracovních míst. Kromě toho chce založit síť podnikatelských inkubátorů a rozšířit širokopásmové internetové připojení do všech komunit ve Spojených státech.
Podle poradců Obama také pečlivě sleduje situaci na trhu s nemovitostmi a chce zastavit rostoucí počet exekuci kvůli neplacení hypotečních úvěrů.
Obama chce také změnit agentury, které dohlížejí na finanční průmysl, a dát americké centrální bance (Fed) bezprecedentní možnost kontrolovat účetnictví finančních institucí. Součástí tohoto plánu by měl být také vznik dohledové komise, která by byla odpovědná za vyhledávání a identifikaci rizik ještě před tím, než se vymknou kontrole.
Co se týká boje proti kreditní krizi, Obamovi poradci vyzvali ministerstvo financí, aby urychlilo rekapitalizaci bank pomocí 700miliardového balíčku, který schválil americký Kongres na návrh prezidenta Bushe.
Jedním z důvodů, proč se bude Obama zřejmě snažit rychle rozhýbat americkou ekonomiku a ukončit kreditní krizi, jsou jeho vlastní předvolební sliby, jejichž plnění by mohlo bránit rozvoji ekonomiky v krátkodobém hledisku. Obama totiž například slíbil odklon od současné politiky Bushovy administrativy, která se snažila podepisovat dohody o volném obchodu. Místo toho chce Obama zavést ochranu zaměstnanců a životního prostředí v již existujících a nových smlouvách. Mimo jiné prohlásil, že požádá Mexiko a Kanadu o nové projednání Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která by měla tyto změny obsahovat.
"Měli bychom z dohody NAFTA vytlouct, co můžeme, abychom zajistili, že pracovní a environmentální standardy budou takové, jaké chceme," řekl Obama v únoru během kampaně v amerických primárkách, která mu zajistila kandidaturu na prezidenta USA.
Od té doby, co nominaci získal, kritiku volného obchodu snížil, nicméně podle experta na obchodní politiku Clauda Barfielda z washingtonského American Enterprise Institute bude zřejmě ke změnám v politice volného obchodu tlačen vlivnými skupinami ve své vlastní straně.
"Odbory a environmentální skupiny na něj budou tlačit," řekl Barfield. Obamova snaha o změny podmínek dohod o volném obchodu ale může paradoxně celý obchod velmi zpomalit, myslí si Barfield.
Obama chce, alespoň pro některé Američany, zvýšit daňovou zátěž. Plánuje změny v daňovém zákoníku a zřejmě se mu je podaří prosadit, protože může využít silnější kontroly Demokratické strany nad Kongresem. V roce 2010 navíc vyprší většina daňových škrtů, které zavedl prezident Bush.
Obama chce zvýšit daně těm Američanům, kteří vydělávají více než 250 tisíc dolarů ročně. Na druhou stranu rozšíří daňové úlevy pro ty, jejichž příjem nedosáhne ani 200 tisíc dolarů za rok.
Daňový strop se zřejmě vrátí na úroveň z 90. let a stoupne tak ze současných 35 procent na 39,6 procenta. Daň uvalená na kapitálové zisky stoupne ze současných 15 na 20 procent.
Důsledkem těchto změn budou podle organizace Tax Policy Center nižší daně pro poplatníky s nízkým nebo středním příjmem, zatímco "daňovým poplatníkům s nejvyššími příjmy daně porostou velmi výrazně".
Podle kritiků ale může taková politika zhoršit ekonomický propad. "Historie ukazuje, že pokud zvýšíte daně v době, kdy je na tom ekonomika špatně, tak jí ještě více ublížíte. Například prezident Herbert Hoover, republikán, který zvýšil daně, zavedl ochranářská opatření a naše ekonomika šla z vážné recese do hluboké deprese," prohlásil Obamův oponent John McCain v rozhovoru pro televizní stanici Fox News.
Jiní mají z Obamových změn menší strach. Například ekonom Newyorské univerzity Mark Gertler, který studoval Velkou hospodářskou krizi, poukazuje na Obamovy poradce Rubina a Larryho Summerse, kteří oba zastávali funkci ministra financí, a také na Paula Volckera, bývalého šéfa americké centrální banky za prezidentů Cartera a Raegana, po němž do funkce nastoupil Alan Greenspan. "Ekonomové kolem něj jsou příliš chytří a příliš zkušení, než aby udělali něco, co ohrozí obnovu ekonomiky," řekl Gertler.
Americký vojensko-průmyslový komplex navíc předpokládá, že nastupující prezident i přes skutečnost, že finanční krize ztenčila federální rozpočet, bude pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu. "Chápe, jak je kriticky důležité mít adekvátní obranný rozpočet a jak je důležité mít silnou obranu," řekla Marion Blakeyová, prezidentka Asociace leteckého průmyslu v Arlingtonu ve státě Virginia, která zastupuje společnosti včetně takových, jako jsou Lockheed Martin, nebo Northrop Grumman. "Existuje akutní potřeba modernizace našich obranných sil, a to jak výměna starého vybavení, tak vývoj nových technologií," řekla Blakeyová.
Americký obranný rozpočet vzrostl v roce 2008 o 72 procent na 671,7 miliardy dolarů z 381,3 miliardy dolarů v roce 2000. Zahrnuje jak vliv inflace, tak náklady na vedení válek v Afghánistánu a v Iráku. Výdaje na nové zbraně přitom během tohoto období stouply na 37 procent z celkového objemu rozpočtu, z původních 30 procent.