Příliš velké půjčování státu může samo o sobě vést k vyšším dlouhodobým sazbám, aniž by do toho centrální banka jakkoli zasahovala. Přesto fiskál a jeho vliv na peněžní trh je samozřejmě jen jeden z parametrů našeho rozhodování a nelze pouze na jeho základě dělat závěry o budoucím zvyšování či snižování úrokových sazeb, uvedl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma v online rozhovoru na serveru Patria.cz. „Bylo by naivní se domnívat, že deficit mohl zůstat na stejné úrovni, jako vloni. Přesto bych uvítal razantnější reakci na nižší příjmy. Dlouhodobě je pak problém se strukturou rozpočtu, na kterou koneckonců opakovaně upozorňuje i ministr financí Janota, stejně jako jeho předchůdce,“ uvádí k vlivu fiskální politiky na domácí měnu guvernér Tůma. Pohled ČNB na makroekonomický vývoj se momentálně neliší zásadním způsobem od analýzy MF.
Český statistický úřad dnes zveřejnil data o inflaci. Index spotřebitelských cen byl v srpnu meziměsíčně o dvě desetiny níže, meziročně pak o dvě desetiny výše. Na adresu vývoje domácí inflace Tůma uvedl, že se zatím poměrně dobře naplňuje prognóza centrální banky (s vědomím, že dnešní čísla byla o něco nižší). „Nemám tedy důvod nevěřit, že se příští rok budeme postupně navracet k našemu inflačnímu cíli ve výši 2 %,“ uvedl guvernérem ČNB. „Razantnější zásah z naší strany by vyžadovalo, kdyby trajektorie inflace pro delší období byla záporná. Je sice pravda, že jsme nyní pod cílem (podobně jako několikrát v minulosti), ale měnová politika opravdu není schopna vykompenzovat v krátkém období všechny šoky. V takových případech ovšem musíme být schopni vysvětlit, proč jsme se od cíle odchýlili a kdy a jak se k němu vrátíme. Což se snažíme činit (viz naše zprávy o inflaci, průběžné záznamy z našich měnových jednání atd),“ řekl Tůma a dodal, že již na jaře ČNB předpovídala, že inflace se letos možná ocitne v záporných hodnotách, ale poté se bude postupně vracet k inflačnímu cíli. „Pořád to tak vidím,“ vyjadřuje konsistenci guvernér.
Na adresu globálního vývoje a propojenosti inflace s ekonomikou Tůma uvedl, že příliš nízká inflace pochopitelně indikuje problémy s ekonomickým růstem, což bylo důvodem, proč centrální banky snižovaly sazby a některé i přistoupily na kvantitativní uvolňování především proto, aby inflace nepropadla do záporných hodnot a také s ohledem na svoji roli ohledně stability finančních trhů. „Je pravda, že řada centrálních bank použila téměř veškery dostupný arzenál, nicméně je také pravda, že propad celosvětové ekonomiky se zastavil a pomalu se budeme odpichovat ode dna,“ zdůraznil Tůma a dodal, že poslední jednání guvernérů toto pondělí v Basileji bylo optimističtější než v ta v předcházejících 12 měsících. „Řada asijských zemí i Latinská Amerika se drží velmi dobře a i v Evropě se už začíná blýskat na lepší časy. Léčebná kůra byla v mnoha případech drastická, ale zdá se, že zabrala,“ uvedl Tůma.
Na dotaz týkající se transmise mezi 2T reposazbou centrální banky a sazbami na peněžním trhu Tůma odpověděl, že od podzimního zmrazení peněžního trhu se situace výrazně zlepšila. Rozpětí je podle Tůmy sice větší, než před dvěma lety, ale to podle guvernéra není překvapivé. „Právě celosvětově historicky nízké sazby přispěly k přehřátí ekonomik a k problémům, které v současné době všichni máme. Kromě toho jsou v dané situaci (propad ekonomiky) banky pochopitelně opatrnější (vyšší sazby, přísnější rozhodování při poskytování úvěrů). Na rozdíl od řady jiných ekonomik se u nás poskytování úvěrů ale nepropadlo a celkově (samozřejmě při menší dynamice) pořád roste,“ zdůraznil Tůma.
Úplný rozhovor s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou čtěte zde!