Vídeň (ČTK) - Oživení české ekonomiky zřejmě bude mít tvar nesymetrického písmene W. Podruhé by se ekonomika na dolní úroveň měla dostat kolem poloviny roku 2010. Uvedl to dnes na investičním summitu pro střední a východní Evropu pořádaném agenturou Reuters viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl.
"První pozitivní signály uvidíme v první polovině roku 2010, potom přijde něco jako další pokles, a poté ekonomika začne konečně růst," uvedl Hampl. Tempo růstu však bude podle něj nižší než sedm procent, což byl růst, který česká ekonomika zažívala v uplynulých letech.
Hampl také přivítal zvýšení některých daní a omezení výdajů státu, které v pátek schválila Poslanecká sněmovna. Uvedl, že je to signál zodpovědnosti a správná odpověď na zvyšující se výpadky ve výběru daní.
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí technicky vymanila z recese. Hrubý domácí produkt za tři měsíce do konce června sice meziročně klesl o 5,5 procenta, ve srovnání s předchozím čtvrtletím se však zvýšil o 0,1 procenta.
Hampl se domnívá, že až přijde oživení, nebude růst nejen v České republice, ale v celé Evropě tak vysoký, jako před krizí. Ekonomové pochybují o budoucím tempu růstu vzhledem k potřebě vypořádat se s vysokou hladinou zadlužení jak v soukromé, tak ve veřejné sféře a kvůli pravděpodobnému zpřísnění úvěrových podmínek i kontroly, napsala agentura Reuters.
Snahy o zvýšení regulace finanční oblasti Hampl kritizoval, regulace prý mohou způsobit více škody než užitku. Politici z Východu a Západu podle Hampla přijali ve snaze přijít s řešením pro finanční odvětví "mentalitu stáda". Vzhledem k rekordním deficitům většiny státních rozpočtů však nemají oprávnění kázat o tom, jak se má trh bránit nadměrnému utrácení.
Dolní komora českého parlamentu v pátek schválila úsporný balíček, který podle vlády sníží deficit státního rozpočtu příští rok na 162,8 miliardy korun, tedy 5,2 procenta hrubého domácího produktu. Bez úspor by činil deficit 7,4 procenta HDP. "Jsem velmi šťastný, že vidím signál zodpovědnosti na straně českých politiků," uvedl Hampl.
Centrální banka očekává v příštím roce růst ekonomiky o 0,7 procenta. Hampl uvedl, že dopad nových opatření zahrne banka do svého nového odhadu, který zveřejní v listopadu. Vyšší daně by měly mít vliv na inflaci, avšak centrální banka podle Hampla při rozhodování o měnové politice vliv změn nepřímých daní nebere v úvahu.