Brno 29. ledna (ČTK) - Brno by mohlo být v budoucnu zásobeno i teplem pocházejícím z Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku. (920 CZK, -0,66%) proto zvažuje vybudování horkovodu z Dukovan do Brna za řádově miliardy korun. Na projektu spolupracují s městskou společnosti Teplárny Brno. Napsaly to dnes Lidové noviny s tím, že bližší podrobnosti projektu nechce do finálního rozhodnutí zveřejnit. Rozhodnutí o tom, zda se projekt uskuteční, by mohlo padnout v první polovině roku.
tak podle Lidových novin oprášil letité plány na vybudování horkovodu pocházející ještě z dob předchozího režimu. Důvod investice je prý pro jasný - Dukovany, stejně jako jihočeský Temelín, "topí" naprázdno. Teplo, které vyprodukují, sice roztočí turbíny na výrobu elektřiny, ale pak už nemá využití a není ho komu prodat. To podle LN kritizovala i komise pod vedením bývalého předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, která řešila energetickou budoucnost republiky.
Zástupci deníku potvrdili, že si od projekčních kanceláří nechali vypracovat analýzu nákladů na postavení asi čtyřicetikilometrového potrubí a dalších navazujících technologií. Zároveň porovnávali vývoj cen tepla vyráběného s pomocí plynu a elektřiny. "Technicky dodávku tepla z Dukovan do Brna lze realizovat, neexistuje žádná zásadní překážka," cituje list mluvčího Ladislava Kříže bez bližších podrobností.
Většinu rozvodných sítí v moravské metropoli vlastní městské Teplárny Brno. Teplo vytvořené v Dukovanech by musely odebírat a lidem a podnikům dodávat do kotelen a topení. "Posuzují se jak věcně, tak ekonomicky různé varianty," uvedla pro LN mluvčí tepláren Liliana Geisselreiterová. Podle ní bude hlavní rozhodnutí na majitelích a na brněnské radnici.
Projekt teplovodu z Dukovan do Brna vznikl už v době stavby elektrárny. Jeho přípravu přerušil rok 1989 a navazující restituce a privatizace. Koridor je ale stále součástí územních plánů. Ještě v roce 1990 odborníci tvrdili, že napojením brněnských teplovodů na Dukovany by ve městě nebylo nutné ročně spálit 250 milionů metrů krychlových zemního plynu, 11 milionů metrů krychlových mazutu a 120 milionů tun hnědého uhlí. Nyní se skladba paliva změnila: brněnské teplovody plní z 93 procent teplo vyrobené spalováním zemního plynu a ze sedmi procent těžkých topných olejů.
Souběžně může podle nastat podobná diskuse o využití tepla z Temelína, které by mohlo zásobovat České Budějovice.