Německo a Francie se shodli na tom, že MMF by se podílel na jakékoliv potenciální pomoci Řecku. Před jednáním zástupců zemí EU, které začne dnes, tak došlo k posunu v názorech na roli MMF. Před týdnem se přitom ministři financí eurozóny dohodli na tom, jaký by měla pomoc rámec. Německá kancléřka Angela Merkelová, která říká, že její daňoví poplatníci by neměli platit za největší rozpočtový deficit v eurozóně, poté začala prosazovat výraznější roli MMF, což ji postavilo proti francouzskému prezidentu, protože Nicolas Sarkozy požadoval řešení v rámci EU. Die Welt informoval, že Merkelová nyní souhlasí s podpisem prohlášení na summitu v Bruselu, na jehož základě bude vytvořen mechanismus pomoci zadluženým členům eurozóny, včetně Řecka. Vládní mluvčí ale popřel, že by plán odsouhlasila.
Řecký premiér J. Papandreu naléhal na země EU, aby poskytly detaily záchranného plánu s cílem uklidnit investory a snížit úrokové náklady půjček. Řecké dluhopisy nyní vynášejí dvojnásobek ve srovnání s výnosem dluhopisů německých. Tato prémie vedla k tomu, že řecký premiér 19. března sdělil, že Řecko, které potřebuje v následujících týdnech prodat dluhopisy v hodnotě 10 miliard eur, je jen krok od toho, že si nebude schopno dále půjčovat a bude se muset obrátit k MMF, pokud nepřijde pomoc z Evropy.
Podle nejmenovaného německého zdroje má Merkelová tři podmínky pro poskytnutí pomoci. Pomoc bude poskytnuta pouze v případě, pokud Řecko nebude schopno peníze získat na finančních trzích, MMF k ní významně přispěje a budou zpřísněny sankce vůči zemím, které porušují pravidla omezující deficity. Vysoký zástupce ECB Vitor Constancio včera uvedl, že žádost o pomoc u MMF by mohla být interpretována jako slabost evropských institucí.
Řecký ministr financí J. Papakonstantinu uvedl, že ze summitu očekává pozitivní výsledky a že preferuje evropské řešení pomoci. „Chceme si půjčovat za nižší sazby a domníváme se, že se tak stane na základě implementace plánu na snížení deficitu,“ uvedl včera na konferenci v Aténách. Řecko očekává, že díky snižování mezd a zvyšování daní sníží tento rok deficit na 8,7 % HDP z 12,7 % HDP dosažených v roce 2009. Podle ministra financí je tento cíl dosažitelný i v případě, že ekonomika klesne až o dvě procenta.
(Zdroj: Bloomberg)