Martin Feldstein, profesor ekonomie na Harvard University, v rozhovoru pro Bloomberg TV z Hong Kongu uvedl, že doufá, že nyní, když se prezidentu Obamovi podařilo prosadit reformu zdravotnictví, se zaměří na hlavní ekonomické problémy. Mezi ně patří počet pracovních míst, agregátní poptávka, fiskální deficit, lokální banky a úvěry pro podniky. Ty Obama podle ekonoma kvůli zdravotnictví doposud zanedbával; jím prosazené změny v oblasti zdravotnictví přitom povedou k vyšším daním a nakonec budou pro ekonomiku škodlivé.
Ekonomika USA stále čelí riziku druhého poklesu, poslední data „nejsou tak dobrá“, zejména v oblasti průmyslu a stavebnictví, uvedl Feldstein. Pohled dopředu ukazuje, že pro spotřebitele bude velmi těžké poskytnout ekonomice dostatečnou podporu pro silný růst. „Zmizela velká část jeho bohatství, zmenšuje se jeho příjem, nezaměstnanost je stále vysoká a přístup k úvěrům omezený,“ uvedl ekonom. Spotřebitelé tak podle jeho názoru budou více šetřit a snažit se obnovit své bohatství. „To vše snižuje agregátní poptávky a zvyšuje riziko druhého poklesu,“ sdělil Feldstein.
Zhruba polovina míst, která se během této recese ztratila, pocházela z malých a středně velkých podniků. Ty mají těžký přístup k úvěrům od svých bank, přístup na trhy nemají vůbec. Bankovní systém USA je přitom velmi neobvyklý – má asi 7 000 malých bank. Ty nyní snižují objem půjček, protože se obávají ztrát v oblasti komerčních nemovitostí, uvedl Feldstein s tím, že na tuto oblast by se měl prezident Obama zaměřit.
„Fed nyní říká, že trhy s úvěry již fungují a proto se z nich stahuje. Ze stejného důvody zvýšil diskontní sazbu. Nedělá ale nic, co by vedlo ke zvýšení klíčové sazby či utažení monetární politiky samotné,“ uvedl ekonom. Sazby Fed nezvýší, „dokud si nebudou jisti, že nedojde k druhému poklesu“. Dokud ohledně druhého poklesu panuje nejistota, budou sazby držet velmi blízko nule.
„Řecko je dobrým příkladem toho, čeho jsem se obával, když jsem před více než deseti lety varoval před eurem,“ řekl Feldstein. Měnová unie umožnila této zemi hospodařit s velkým deficitem, protože „neexistovala žádná zpětná vazba od trhů“. Nebylo ani možné, aby snížilo sazby v případě, kdyby došlo k utažení fiskální politiky. Pro Řecko nyní neexistuje dobré řešení, euro to ale nezničí, uvedl ekonom. Možností pro něj je „zdvořilý default“, což podle Feldsteina znamená, že řecká vláda investorům řekne, že za své dluhopisy nedostanou peníze, ale jiné dluhopisy, možná s třicetiletou dobou splatnosti a „pokud s tím nebudou souhlasit, tak je to špatné“. Další vysoce rizikovou malou zemí je Portugalsko, rozšíření problémů do Španělska „je nepravděpodobné, ale nedá se vyloučit“.
(Zdroj: Bloomberg TV)