Jednou z klíčových událostí poslední doby se na české scéně minulý týden stal předčasný plánovaný odchod současného guvernéra ČNB z funkce. Zdeněk Tůma oznámil, že se k 30. červnu tohoto roku rozhodl vzdát svého mandátu. Tůmovo druhé (a dle legislativy i poslední možné) šestileté funkční období mělo oficiálně skončit 12. února 2011. V tento den přitom končí mandát většiny členů bankovní rady. „Je celkem přirozené, že narůstá tendence hodnotit kroky a vyjádření členů bankovní rady z pohledu této změny,“ uvedl Tůma v prohlášení.
Guvernér však uvedl, že jeho rezignace nesouvisí s kritikou Mezinárodního měnového fondu ze strany viceguvernéra Mojmíra Hampla. "Souvislost je pouze v tom, že mínění vnějšího světa o ČNB začíná být zatíženo chystanou obměnou bankovní rady," řekl Tůma. „I na základě podobné zkušenosti před šesti lety si uvědomuji, že pro Českou národní banku bude lépe, když období nejistoty spojené s obměnou bankovní rady bude co nejkratší. Kromě toho považuji za rozumné, aby mandát guvernéra byl i do budoucna časově oddělen od ostatních členů bankovní rady.“ Tůma mimo jiné připustil, že v rozhodnutí hrála roli i osobní stránka věci; umožní mu to dříve se začít soustředit na další kariérní postup.
Guvernérův předčasný odchod překvapil české politické i ekonomické autority, které nicméně informaci přijaly s pochopením. Podle ministra financí Eduarda Janoty chce Tůma dát pravděpodobně šanci svému nástupci, aby dobře naladil vztahy s novou vládou, která má vzejít z květnových voleb. Janota zdůraznil, že si dlouhodobé spolupráce s Tůmou váží. Prezident Václav Klaus, který zprávu podle slov Tůmy přijal překvapeně, ale věcně, uvedl, že negativní dopad odchodu guvernéra na fungování ČNB a ekonomické podmínky neočekává, představu o možném nástupci však zatím nenaznačil. Vzhledem ke Klausovým postojům k evropské integraci se však dá očekávat, že s odchodem „neutrálního“ Tůmy se vedení ČNB může posunout směrem k většímu euroskepticismu.
Největší šance na obsazení opuštěného křesla guvernéra mají zřejmě současní viceguvernéři Mojmír Hampl a Miroslav Singer. Vedle Tůmy končí 12. února mandát právě Miroslavu Singerovi, dále pak Robertu Holmanovi a Pavlu Řežábkovi. Dalšími členy současné sedmičlenné rady jsou kromě Hampla Vladimír Tomšík a Eva Zamrazilová. Možnost nominace do guvernérského křesla tak kromě viceguvernérů připadá i na další členy vedení ČNB – Klaus může vybírat z celého spektra bankovní rady. Zcela vyloučený pak není (ačkoli je zřejmě nejméně pravděpodobný) ani příchod nového kandidáta zvenčí ČNB.
Zdeněk Tůma je guvernérem ČNB od prosince 2000, v únoru 2005 byl prezidentem republiky potvrzen ve funkci na další šestileté období. Už před nástupem do aktuální funkce měl Tůma zkušenosti ze soukromé sféry i významných finančních institucí. V letech 1993 až 1995 působil jako poradce ministra průmyslu a obchodu a od roku 1995 byl hlavním ekonomem Patria Finance. Od 1. června 1998 do svého nástupu do ČNB počátkem roku 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj, v jejímž představenstvu zastupoval Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko.
Podle ekonomických špiček bude rezignace guvernéra, jehož časopis Global Finance loni zařadil mezi sedm nejlepších centrálních bankéřů světa, pro českou měnovou politiku významnou ztrátou. Nekonfliktní a apolitický odborník Tůma učinil z ČNB respektovanou instituci doma i v zahraničí. ČNB byla pod vedením Zdeňka Tůmy jednou z prvních centrálních bank v regionu střední a východní Evropy, která zareagovala snížením úrokových sazeb postupně v šesti krocích z 3,75 % v srpnu 2008 až na 1 % na úrovní hlavní dvoutýdenní reposazby. „Za jeho působení se měnová politika posunula výrazně dále a dnes funguje ČNB stejně dobře, ne-li lépe, než centrální banky s dlouhodobou praxí a nejlepším renomé jako například Bank of England,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Kdo se podle Vaše názoru stane příštím guvernérem ČNB? Zapojte se do naší ankety ZDE.