MADRID (MEDIAFAX) - Stávky španělských zaměstnanců by mohly ohrozit snahu vlády na přijetí reformy pracovního trhu. Španělskou burzu mezitím zachvátily obavy, informovala o tom agentura Reuters a španělské deník El Mundo a El País.
Španělská média kritizovala rozhodnutí odborů, které nesouhlasí s opatřením a škrty španělské vlády a svolaly na 2. června stávku. Z pohledu tisku by právě sociální nepokoje a protesty mohly oslabit pozici vlády, která připravuje klíčovou reformu trhu práce. Španělsko dlouhodobě bojuje s vysokou nezaměstnaností, která během prvního čtvrtletí překročila hranici 20 procent.
Deník El País napsal, že vláda nebude schopná povzbudit ekonomické oživení či tvorbu nových pracovních míst, což navíc budou doprovázet škrty ve veřejných investicích, v atmosféře sociálního nesouhlasu a nepokojů.
Postoj španělské veřejnosti navíc ostražitě sledují i trhy. Ty se obávají, že země by díky vysoké nezaměstnanosti a pomalému ekonomickému růstu nemusela být schopná snížit rozpočtový schodek podle plánu. Španělskou burzu v poslední době zachvacuje spíše pesimismus, po 14:20 SELČ španělský akciový index IBEX 35 ztrácel více než čtyři procenta. Akcie španělských bankovních domů jako a Santander klesají o 5,2 %, respektive o 5,1 procenta. Z toho vyplývá, že na trzích nadále panují obavy z možného šíření řecké rozpočtové krize. "Na trzích se objevily obavy z efektu rozšíření řecké krize. To bylo dáno i oznámením portugalské vlády, která ve snaze snížit deficit bude zvyšovat daně. Investoři se obávají, že španělská vláda bude nakonec zvyšovat daně podnikatelům," míní Nuria Álvarez ze společnosti Renta 4.
"Španělský trh si klade otázku, zda vládní opatření na snížení deficitu budou dostatečná. Navíc v současné době chybí jasná podoba reformy pracovního trhu a finančního systému," vysvětluje David Cortina ze společnosti Banif.
Španělská ministryně financí Elena Salgadová ve čtvrtek bránila navržené škrty a úspory. I z jejího pohledu je nutné povzbudit důvěru na trzích. "Naše ekonomika je silná, ale není to německá nebo francouzská ekonomika, a proto je pro nás velmi důležité povzbudit důvěru na trzích," prohlásila ministryně.
Španělská média navíc spekulují, že vláda se kvůli přijetí úsporných opatření ocitla pod silným tlakem dalších evropských zemí. Premiérovi José Luis Rodríguez Zapaterovi v této otázce navíc volal i americký prezident Barack Obama.
Ve středu premiér Zapatero představil v parlamentu konkrétní opatření na snížení rozpočtového deficitu o dalších 15 miliard eur v letech 2010 a 2011. Mezi ně patří i snížení mezd státním zaměstnanců o pět procent v letošním roce, zmrazení důchodů či zrušení porodného. Španělsko by podle posledního vládního plánu mělo letos snížit deficit o 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) více, než se očekávalo. V příštím roce to bude již o jedno procento HDP více oproti původnímu plánu. V roce 2010 tak schodek místo 9,8 procenta HDP bude 9,3 procenta HDP, v roce 2011 oproti původnímu plánu 7,5 procenta HDP klesne deficit na 6,5 procenta HDP. Zapaterovi se prozatím podařilo uklidnit trhy, které se obávaly o rozšíření řecké rozpočtové krize i do dalších zemí eurozóny.