Výbuch vrtu britské ropné společnosti v Mexickém zálivu již stál firmu na výdajích na nápravu situace 1,43 miliardy dolarů a na celkové tržní kapitalizaci skoro 58 miliard liber – nejnižší za 13 let. Pokles akcií se však nezastavuje ani poté, co společnost v uvedla, že se jí od úterní půlnoci do včerejšího poledne povedlo z poškozeného vrtu odčerpat 7920 barelů ropy – tedy více než polovinu úniku. Ostré komentáře z Washingtonu však zřejmě převážily.
Akcie včera zakončily obchodování na Wall Street se ztrátou 15,8 procent na úrovni 29,2 dolaru a na tento vývoj dnes navázaly i v úvodu obchodování na primárním trhu v Londýně, kde se titul propadal až o 12 procent na 3,45 GBP za akcii, aby však záhy většinu ztrát umazaly na poledních -3,3 %.
Americká vláda včera vystupňovala své požadavky na to, aby pokryla všechny náklady škod na životní prostředí. Motivací k razantnějšímu přístupu americké vlády, která se z počátku do situace příliš nevměšovala a nechávala řešení v rukách společnosti, byly zřejmě průzkumy veřejného mínění v USA ukazující na nárůst nespokojenosti Američanů s kroky vlády v této kauze, což snižuje šance demokratů na úspěch v listopadových volbách do Kongresu. Kongresmani proto stupňují požadavky na to, aby se přestala vyplácet zisky v podobě dividend svým akcionářům a aby firma raději podržela všechnu hotovost na výdaje spojené s náklady znečištění moře a pobřeží ropou.
neponechala situaci bez reakce. Dnes ráno firma ve zvláštním prohlášení uklidňovala investory, že její finanční pozice je nadále velmi silná a přestojí závazky vzniklé únikem ropy. Propad hodnoty akcií podle není racionálně vysvětlitelný. "Firma si není vědoma ničeho, co by odůvodňovalo tento pohyb akcií," sdělila . V současném tržní prostředí firma prý generuje značný dodatečný cash flow a zadlužení se pohybuje na spodní hranici rozmezí prognózovaného .
Výroky amerického prezidenta na adresu , které se v uplynulých dnech vyostřily až do vulgární oblasti, však podle odborníků mohou mít dopad na celkový obrázek britské podnikové sféry. "Je nebezpečí, že se to stane věcí britského byznysu a že se kvůli tomu zvednou předsudky proti britským firmám. Celý problém by se měl rozhodovat mimo politiku," řekl podle ČTK generální tajemník britského Institutu ředitelů Miles Templeman.
(Zdroj, Bloomberg, čtk, FT, WSJ)