Po velmi úspěšné knize z roku 2006 s názvem „Inside the House of Money“ vydal americký finanční poradce a autor s česky znějícím jménem Steven Drobny další knihu rozhovorů, tentokrát ne s manažery hedžových fondů, jako v prvém případě, nýbrž s manažery fondů investičních, pod názvem „The Invisible Hands“. Mezi vydáními obou knih uběhla pouhá čtyři léta, ale světy, které popisují, jsou rozdílné asi jako hvězdné války George Lucase a ruský realismus konce 19. století z pera Antona Pavloviče Čechova. Toto svědčí o mimořádné proměnlivosti doby, kterou prožíváme. Nechci zabíhat do detailů, abych případné čtenáře nepřipravil o skvělý zážitek z četby obou knih, ale chci se přesto podělit o několik dojmů. Informace ze světa institucionálních investorů neplní řádky online médií, jejich život plyne pomalu, pod povrchem. O to je důležitější vědět, co se zde děje, jelikož změny v jejich investorském chování mohou poznamenat trhy na dlouhá léta.
Když pominu podprahovou informaci o stále větším významu komodit v investorských portfoliích, kterou jsem si z knihy odnesl, nejvíce mne oslovil rozhovor s Jimem Leitnerem, ředitelem firmy Falcon Management. Od jiných, neméně zajímavých, zpovídaných osobností jej odlišuje skutečnost, že spravuje hlavně své vlastní peníze. Jak jistě většina čtenářů chápe, rozdíl mezi správou svých a cizích peněz je z pohledu technického téměř nulový, avšak v rovině psychologické zde panují nemnohé, ale o to důležitější behaviorální rozdíly. Názory lidí riskujících svůj vlastní kapitál mne zajímaly vždy o trochu více než názory jiných.
Co zajímavého ještě kniha evokuje? Například obraz následků finanční krize na segment institucionálních investorů. Člověk postupně pochopí, jak velkou a důležitou roli hrály tyto dlouhodobé peníze v poptávce po riziku v letech 2000 až 2007 a že téměř neomezený investorský apetit, daný jejich silou, pravděpodobně způsobil přestřelení kreditních a akciových trhů na konci této periody. Institucionální „kmeti“, kteří měli mít dostatek rozumu a moudrosti, opět podlehli vábení krátkodobého úspěchu a opomenuli nepříjemný fakt, že pravděpodobnostní rozdělení relativních přírůstků cen finančních instrumentů není normálně rozděleno, ale má tzv. „fat tails“. Co je podstatné, tato epizoda je ranila do té míry, že se na trh jen tak s podobnou vervou nevrátí. Zde je možno hledat jeden z důvodů obecně nižší likvidity na trzích v pokrizovém období.
The Invisible Hands Stevena Drobneho je velmi podnětná kniha, kterou mohu vřele doporučit všem, kteří chtějí pochopit hlubší souvislosti a dopady poslední finanční krize.