Nová bankovní regulace Basel III kromě samotných aktivit bankovních domů dolehne v podobě nových výzev i na centrální banky, uvedl při dnešním vystoupení v Milánu člen bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) Lorenzo Bini Smaghi. ECB se podle něho bude muset v budoucnu vypořádat s novými podmínkami na bankovním trhu, jak v případě přenosu změn úrokových sazeb do ekonomiky tak u různých provozních opatřeních banky. Celkové však podle Smaghiho přínosy nové basilejské regulace „převáží nad přímými náklady“.
Naposledy prezentovaný návrh dalšího zpřísnění bankovní regulace, který by měl předejít opakování dalších globálních finančních krizí, počítá s nárůstem požadované úrovně základního ukazatele kapitálové přiměřenosti na 6 procent z dosavadních 4 procent a doplňkovým 2,5% polštářem, který má být tvořen v ziskových dobách na „zlé časy“. Pravidla Basel III mají být nyní schválena v listopadu skupinou G20. Již nyní se však spekuluje, že evropské banky budou kvůli Basel III žádat větší objem prostředků od ECB.
„Nově navrhovaná regulace pravděpodobně povede k zatraktivnění likvidity dodávané centrálními bankami a k větší poptávce po státních dluhopisech ze strany bank,“ popsal dnes Lorenzo Bini Smaghi předpokládaný posun v chování bank po zavedení Basel III, k němuž má postupně dojít do roku 2015.
Vyšší poptávka po hotovosti od ECB podle člena bankovní rady této instituce povede k růstu úročení refinancovacích operací centrální banky. ECB sice může reagovat uvolněním dalších prostředků, ale v tomto případě by hrozilo „vytlačování“ vlastní aktivity na trhu a snížení stimulů pro sledování konkurence, což by podle Smaghiho mohlo vést k zvýšené chuti finančních institucí podstupovat riziko.
Samostatná zpráva Evropské centrální banky o situaci ve finančním sektoru dnes varovala, že některé evropské banky zůstávají nadále zcela odkázány na úvěrovou podporu od centrálních bank a národních vlád, což stále vyvolává obavy. ECB dále uvedla, že by investoři mohli donutit banky se slabší rozvahou, aby nesly ještě vyšší náklady na financování svých hotovostních potřeba, zatímco bankovní domy se silnou kapitálovou pozicí se mohou dočkat poklesu nákladů úvěrování.
Otevřený přístup ECB k zásobování finančního sektoru likviditou, který zatím pomáhal bankám přestát složité podmínky na trzích peněžních prostředků přitom podle posledních vyjádření vysokých činitelů centrální banky nemusí již trvat dlouho. Člen bankovní rady ECB Jürgen Stark se včera nechal slyšet, že Evropská centrální banka ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku neobnoví některá stimulační opatření, kterým vyprší jejich platnost.
(Zdroj: Bloomberg, MediaFax, AP)