Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z páté situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze v souhrnu jako vyrovnaná. Inflace v srpnu byla jen o 0,1 procentního bodu nižší oproti prognóze, když rostly méně ceny potravin a mírně nižší byla i korigovaná inflace bez pohonných hmot a růst regulovaných cen. Ve směru nižší inflace působil silnější měnový kurz a dopady navrhované fiskální konsolidace. V proinflačním směru působily zveřejněné údaje o vyšší spotřebě domácností a mírně rychlejším růstu mezd, vyšší výhled růstu cen potravin a vyšší výhled růstu regulovaných cen z důvodu očekávaného zvýšení cen elektrické energie.
V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že rizika prognózy inflace jsou vyrovnaná a že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Bylo však také uvedeno, že se objevují proinflační rizika vzhledem k pokračujícímu oživování domácí i zahraniční ekonomiky. Opakovaně bylo řečeno, že současná úroveň měnověpolitických sazeb je nízká a v delším horizontu může představovat riziko z pohledu finanční stability. Převažoval ale názor, že pro aktuální nastavení sazeb je rozhodující makroekonomická situace doma i ve světě a její výhled. V souvislosti s tím bylo řečeno, že rizika prognózy jsou mírná.
V diskuzi o rizicích prognózy inflace někteří členové bankovní rady poukazovali na dílčí proinflační rizika. Zvyšují se ceny některých zemědělských komodit a ceny dovozu ve vybraných odvětvích. Bylo uvedeno, že očekávané zvýšení cen elektrické energie se může přenést do dalších cenových okruhů. Opakovaně zazněl názor, že proinflační rizika jsou dominantně nákladová, ale objevují se i na straně poptávky. V diskuzi bylo uvedeno, že rostoucí ceny komodit a jiných nákladových položek neznamenají významné riziko prognózy inflace a že meziroční růst cen průmyslových výrobců byl v srpnu oproti předchozímu měsíci nižší. Opakovaně bylo řečeno, že inflační očekávání jsou dobře ukotvena a že plnění inflačního cíle není ohroženo.
Někteří členové bankovní rady vyjádřili názor, že neočekávaně vyšší růst spotřeby domácností může znamenat proinflační riziko. Bylo ale opakovaně uvedeno, že spotřeba domácností je sice podpořena vyšším růstem mezd a nižší nezaměstnaností oproti prognóze, ale v aktuální inflaci se tento vyšší růst spotřeby neprojevuje. Nové údaje o spotřebě domácností také nejsou konzistentní s údaji o tržbách v maloobchodě. Opakovaně zazněl názor, že neočekávaně vyšší růst spotřeby domácností a mezd nemá vliv na aktuální nastavení měnověpolitických sazeb.
Bankovní rada podrobně diskutovala výhled růstu v zahraničí, který je důležitým předpokladem růstu domácí ekonomiky. Opakovaně bylo uvedeno, že domácí vývoz je ve velké míře závislý na růstu a vývozu Německa. Bylo konstatováno, že výhled růstu hlavních obchodních partnerů je pozitivní a že se obnovuje robustní růst německé ekonomiky, který zřejmě nebyl ovlivněn ukončením programu šrotovného. V diskuzi ale bylo několikrát uvedeno, že výhled růstu zahraniční ekonomiky je zatížen nejistotou. Zahraniční růst se sice obnovuje, ale existuje riziko opětovného zpomalení. Zpomalení zahraničního růstu signalizují některé konjunkturní indikátory a nejistý je i výhled růstu americké ekonomiky. Proti výhledu robustního růstu zahraniční ekonomiky stojí i nejistý výhled v oblasti fiskálního vývoje v některých zemích eurozóny. Bylo však také uvedeno, že rizika z vývoje v zahraničí jsou oproti prognóze inflace vyrovnaná, neboť případně vysoký růst v zahraničí bude znamenat růst českého exportu a tím posílení kurzu, který bude působit protiinflačně.
V diskuzi o výhledu domácího ekonomického růstu bylo řečeno, že obnovující se růst může při nízkých sazbách vyvolat proinflační tlaky. Zazněl také názor, že očekávaný růst v příštím roce bude sice trvalejší, ale nikoli natolik robustní, aby při současném nízkém využití kapacit znamenal proinflační riziko. Bylo řečeno, že domácí ekonomika zvyšuje růst i přes posilování kurzu a že domácí proinflační tlaky budou tlumeny silnějším kurzem. Byla vyslovena domněnka, že posilování kurzu zřejmě představuje nižší riziko pro růst ekonomiky ve srovnání s předchozím obdobím. Kromě možného zpomalení růstu zahraniční ekonomiky bude mít v příštím roce negativní dopad i očekávané zdražení elektrické energie a nejistý je i výhled zaměstnanosti. Opakovaně bylo řečeno, že ekonomický růst bude skrze spotřebu domácností negativně, byť dočasně, ovlivněn připravovanou fiskální konsolidací. Bylo znovu uvedeno, že negativní růstový dopad mohou mít i nový regulatorní rámec finančního sektoru v Evropě a požadavky na vyšší kapitálovou přiměřenost.
Bylo řečeno, že k obnovení růstu ekonomiky dochází i přes nízký růst úvěrů. Nízký růst úvěrů ale nemusí být v rozporu s postupným oživováním ekonomiky, protože nedávná krize mohla změnit chování účastníků finančního trhu a jejich přístup k riziku. Zazněl názor, že se zvyšuje podíl netermínovaných vkladů, mimo jiné díky snížení měnověpolitických sazeb v květnu, a že by to mohlo znamenat určitá rizika. Bylo uvedeno, že riziko představují také aktuálně záporné ex-ante reálné úrokové sazby z vkladů, avšak reálné sazby z nově poskytnutých úvěrů jsou kladné a vyšší než v období před vypuknutím globální finanční a ekonomické krize. Vyšší reálné úrokové sazby z nově poskytnutých úvěrů jsou konzistentní s postupným odezníváním krize. V diskuzi bylo také uvedeno, že rozpětí mezi krátkodobými tržními a měnověpolitickými sazbami je stabilní a nemění se. Bylo ale také řečeno, že toto rozpětí se může snížit, pokud bude fiskální konsolidace úspěšná.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: guvernér Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Janáček a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní ředitelka Zamrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Přítomni: guvernér M. Singer, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér V. Tomšík, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel K. Janáček, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.
(Zdroj: ČNB)