Podobné články jako jsou `It's Like the Matrix:' Twitter May Help Read Investors' Minds nebo Twitter mood predicts the stock market ve mně po přečtení vyvolají pocit beznaděje. Má v dnešní době obchodování založené pouze na úsudku, bez pomoci obchodního robota, šanci na úspěch nebo je jedinec, snažící se pouze vlastníma rukama a mozkem vyždímat z trhů nějaké to penny, hříčkou v rukou sofistikovaných investorů a jeho prostředky dříve nebo později skončí na cizích účtech, a měl by se proto raději věnovat nějaké bohulibější činnosti, než je spekulování na trzích? Vždy se musím ujišťovat a hledat racionální důvody, proč tomu tak není. Zatím jsem je vždy našel.
V roce 1973 publikovali pánové Black a Scholes svůj průlomový článek týkající se oceňování opcí. Ví se však, že principy popsané v jejich práci byly používány lidmi jako Ed Thorp již notnou řádku let před jejich uveřejněním. V tomto případě byla akademická obec pozadu za světem praxe a není důvod se domnívat, že je tomu jinak v případě výše uvedené práce. Dovedu si představit, že podobným nástrojem je již nějakou dobu vybavena celá řada obchodníků. Nechlubí se tím jen z jednoho prostého důvodu, že akademické ocenění je slabou náplastí na ušlý zisk plynoucí z faktu, že zveřejnění podobné obchodní strategie bude mít za následek její znehodnocení. Zdání revoluční modernosti je v tomto případě vyvoláno použitím sociální sítě Twitter k získání informací o sentimentu investorů. Samotný princip je však stará vesta.
Každý obchodník po nějakém čase téměř jistě dospěje k závěru, že nejspolehlivějším indikátorem pro obchodování jsou emoce. Problémem je, kde a jakým způsobem o nich načerpat povědomí. Staromilci poslouchají nahrávky z pitů, jiný analyzuje investorské blogy, některé hedžové fondy používají software na rozpoznání emocí z tváří televizních komentátorů a analytiků, aby zjistili, jestli lžou nebo mluví pravdu. V podstatě se již hezkou řádku let využívá všechno možné i nemožné, co vás napadne v té nejdivočejší fantazii a je nějakým způsobem počítačově implementovatelné. Analýzy konverzací na Twitteru jsou tedy jen jednou z mnoha cest, jak dojít ke kýžené informaci.
Má se tedy drobný spekulant používající pouze „ruce a klávesnici“ bát, že kvůli robotům analyzujícím emoce přijde o chlebíček? Myslím si, že nikoli, ba právě naopak. Kdyby tomu tak mělo být, muselo by se to již dávno stát. Navíc emoce jsou lidská vlastnost a stroje na ně netrpí. Proto musí na trzích zůstat dostatečně mnoho „lidského faktoru“, aby počítače vůbec měly co analyzovat. Ekonomika je totiž výsostně lidská aktivita. Pokud by tradingové roboty měly na trzích nahradit člověka, zničily by ji jako takovou a tím by potažmo zlikvidovaly i důvod své existence. Proto jsem celkem klidný, ale s trochou nadsázky, na Twitter to nenapíšu.