Rozšířeno (17:20) Ekonomika eurozóny se dál zlepšuje, vyhlídky na další vývoj ale zůstávají nejisté. Po jednání bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) to řekl prezident ECB Jean-Claude Trichet. ECB dnes nechala podle všeobecného očekávání základní úrokovou sazbu na historickém minimu jednoho procenta, kde ji drží už rok a půl. Podle Tricheta nyní rovněž existuje trochu vyšší riziko, že se začne zvyšovat inflace.
"Ekonomická data z poslední doby odpovídají našemu hodnocení, že oživení ekonomiky pokračuje. Zároveň ale přetrvává nejistota," řekl Trichet. V posledních dnech statistika například ukázala, že zpracovatelé v eurozóně zvyšují výrobu rychleji, než se předpokládalo. Hospodářské oživení přitom vede Německo, kde se tempo růstu zrychluje.
Trichet hned na začátku tiskové konference banky dostal dotazy na středeční krok americké centrální banky (Fed), která zahájila nové kolo takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. To spočívá hlavně v dalším tištění peněz za účelem podpory úvěrové aktivity a celé ekonomiky. Trichet se odmítl ke krokům Fedu vyjadřovat, jen poznamenal, že doufá, že Spojené státy nerozehrávají politiku slabého dolaru.
"Nemám žádné poznatky, které by změnily mou důvěru v to, že předseda Úřadu federálních rezerv (americké centrální banky - pozn. ČTK) a ministr financí, o prezidentovi nemluvě, nehrají strategii či taktiku slabého dolaru. Nemám důvod jim nevěřit," řekl Trichet. Na otázku, zda rozhodnutí Fedu ovlivnilo dnešní rozhodování ECB, ale Trichet jednoznačně odpovědět nechtěl. "My máme svůj vlastní mandát. Takže žádný další komentář k tomu, co dělají jiné centrální banky. Ty mají vlastní zodpovědnost a působí ve svém prostředí," podotkl k rozhodnutí Fedu Trichet.
Podrobněji se ale šéf ECB vyjádřil k summitu Evropské unie, na kterém byla minulý týden dohodnuta přísnější rozpočtová pravidla a také případné sankce za jejich nedodržování. Trichet od začátku upřednostňoval, aby sankce za porušování byly víceméně automatické, což ale summit neschválil. "Výkonná rada (ECB) má obavy hlavně z toho, že v realizaci fiskálního dohledu bude nedostatečná automatičnost a že tam nejsou jasné podmínky pro použití pravidla snižování státního dluhu," řekl Trichet.
Trichetovo hodnocení ekonomiky zůstává prakticky stejné jako na poslední schůzce bankovní rady. Šéfa ECB tedy ke změně hodnocení nepřiměla ani série poměrně dobrých statistických údajů, které byly v poslední době zveřejněny. Pravděpodobnější je podle Tricheta zhoršení výhledu ekonomiky, než jeho zlepšení.
Trichet se vyjádřil i k problémům na periferii eurozóny, které v posledním půlroce způsobily eurozóně vážné problémy. Trichet řekl, že plán snížit v Irsku v příštích čtyřech letech výdaje asi o 15 miliard eur (zhruba 366 miliard Kč) by měl být dostačující. Země by podle něj měla vyřešit problémy se zadlužením a stabilizovat se.
"Těch 15 miliard podle našeho názoru není málo, ale samozřejmě musíte být neustále ostražití a být připraveni udělat vše, co bude třeba. Já bych ale těch 15 (miliard eur) nehodnotil negativně," poznamenal Trichet, jehož citovala agentura Reuters.
Kurz eura se po Trichetových slovech k riziku vyšší inflace vydal vzhůru a jak Trichet mluvil, růst eura akceleroval. Jednotná evropská měna tak vystoupila až nad 1,4280 USD, což byl nárůst o více než jedno procento. Euro se tak dostalo nejvýše od letošního února. Jakmile však začal Trichet hovořit o Irsku, euro část zisků vůči dolaru zase smazalo a pohybovalo se kolem 1,4250 USD.
"Trichet říká, že je mírně vyšší tlak na růst inflace, zatímco u růstu ekonomiky existuje riziko poklesu," řekl šéf výzkumu v makléřské společnosti GFT Forex Boris Schlossberg. "Je to velmi jemný příklon k pozitivnějšímu hodnocení ekonomiky," dodal. Mnohem důležitější je ale podle Schlossberga to, jak se Trichet staví ke kurzu eura.
V posledních dnech se kolem Irska znovu objevila nejistota, která se projevila růstem nákladů na obsluhu jeho dluhu. Trichet se ale k otázce Irska a jeho problémů dál vyjadřovat nechtěl. "Tu otázku naprosto obchází a žádné konkrétní řešení nenabízí," myslí si Schlossberg.
Americká centrální banka ve středu oznámila, že v rámci nového kola QE2, jak se druhá fáze kvantitativního uvolňování měnové politiky zkracuje, chce do poloviny příštího roku odkoupit dluhopisy americké vlády za zhruba 600 miliard dolarů (asi 10,3 bilionu Kč). Reinvestovat přitom bude i výnosy z papírů, které nakoupila dříve, takže celková částka podpory by se mohla vyšplhat až na 950 miliard dolarů (asi 16,3 bilionu Kč).
Opatření Fedu pravděpodobně povede k dalšímu znehodnocení dolaru, neboť QE2 ve své podstatě znamená citelné rozšíření měnové báze.