Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
ČNB: Pro zvýšení sazeb hlasovala Eva Zamrazilová - záznam z jednání

ČNB: Pro zvýšení sazeb hlasovala Eva Zamrazilová - záznam z jednání

12.11.2010 9:38
Autor: Redakce, Patria Online

Jednání bylo zahájeno prezentací sedmé situační zprávy, která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku výrazně zrychlila svůj meziroční růst a další, i když mírnější zrychlení meziročního růstu HDP, bylo očekáváno i ve třetím čtvrtletí. Oživení se začalo projevovat i na trhu práce, kde ve druhém a třetím čtvrtletí došlo ke zmírnění meziročního poklesu zaměstnanosti a snížení míry nezaměstnanosti. Výchozí inflační tlaky plynoucí z domácí ekonomiky byly hodnoceny jako nepatrné. Dovozní nákladové tlaky v sektoru spotřebitelských statků byly v důsledku nedávné apreciace kurzu nepatrně protiinflační a v proinflačním směru působily pouze ceny komodit.

Podle listopadové prognózy se celková domácí inflace bude na celém horizontu prognózy podobně jako v současnosti nacházet v blízkosti inflačního cíle. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, na prognóze dále poroste a k inflačnímu cíli se přiblíží v první polovině roku 2011. Podle nové prognózy dosáhne růst ekonomiky v letošním roce 2,3 procenta. V roce 2011 dojde ke zpomalení tempa růstu HDP na 1,2 procenta, za čímž budou stát dopady fiskální konsolidace, zpomalení růstu zahraniční poptávky a odeznění efektu doplňování zásob. K obnovení robustnějšího oživení dojde až v roce 2012, kdy by měl růst HDP zrychlit na 2,5 procenta. Nominální měnový kurz na prognóze postupně posiluje. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci prognózy. Oproti minulé prognóze došlo pro rok 2010 k nepatrnému snížení predikce celkové inflace při nižší trajektorii úrokových sazeb na delším konci predikce. Rizika prognózy jsou vnímána jako vyrovnaná.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že aktuální inflační tlaky jsou zanedbatelné, inflační očekávání jsou dobře ukotvena a rizika prognózy inflace jsou vyrovnaná. Většina členů bankovní rady se shodovala, že ponechání měnověpolitických sazeb na stávající úrovni je za této situace adekvátní reakcí měnové politiky. Za slabé proinflační riziko byl označen potenciálně vyšší růst světových cen surovin a domácích cen zemědělských výrobců. Vyšší než očekávané protiinflační dopady fiskální konsolidace ve světě byly naopak identifikovány jako slabé protiinflační riziko.

Bankovní rada dále diskutovala rizika, která je nutno v souvislosti se stabilním výhledem zvažovat. Opakovaně zaznělo, že v posledních týdnech došlo k výraznému nárůstu nejistoty v řadě oblastí. Zdrojem zvýšené nejistoty je zejména vývoj v zahraničí, konkrétně makroekonomická rozhodnutí centrálních bank a vlád, obtížně odhadnutelné dopady změn v regulaci finančního sektoru, absence prorůstových impulzů a efekty nezbytné fiskální konsolidace.

Další část diskuze byla zaměřena na implikace výrazně zvýšené nejistoty pro měnověpolitické rozhodování. Převážil názor, že při absenci inflačních tlaků je v prostředí tak vysoké nejistoty optimální reakcí měnové politiky zachování úrokových sazeb na stávající úrovni, neboť stabilní úrokové prostředí zůstane prvkem, který pro tržní účastníky nevytváří dodatečný zdroj nejistoty. V diskuzi zazněl i názor, že obecná makroekonomická nejistota týkající se vnějšího prostředí a exogenních faktorů a jejich dopadů na českou ekonomiku je taková, že v tuto chvíli nelze na horizontu prognózy vyloučit prakticky žádné kroky v domácí měnové politice z hlediska směru i kvantity.

Bankovní rada podrobně diskutovala výhled hospodářského růstu. Panovala shoda na tom, že ve srovnání s zářijovou prognózou existuje větší nejistota ohledně vývoje domácího HDP minimálně ve smyslu širšího vějíře kolem středu prognózy. Opakovaně byla vyjádřena pochybnost, zda prognóza růstu HDP pro rok 2011 ve výši 1,2 procenta není příliš pesimistická. Na podporu tohoto názoru bylo řečeno, že fiskální konsolidace pozitivně ovlivní očekávání investorů a spotřebitelů, což se postupně promítne do zvýšení ekonomické aktivity. Bylo rovněž uvedeno, že spotřeba domácností se může vyvíjet lépe, než předpokládá prognóza a významným indikátorem jejího budoucího trendu i možného obnovení inflačních tlaků budou maloobchodní tržby v závěru letošního roku. Bylo rovněž uvedeno, že za možný signál očekávání soukromého sektoru ohledně výraznějšího oživení lze považovat rostoucí podíl transakční složky peněžní zásoby. Zazněl i názor, že vzhledem k pozitivnímu ekonomickému vývoji u obchodních partnerů české ekonomiky, jakými jsou Německo, Slovensko a Polsko, lze očekávat v roce 2011 mnohem silnější zahraniční poptávku a pokračování robustního oživení domácí ekonomické aktivity. To se promítne i do zvýšené domácí poptávky, v důsledku čehož se začnou objevovat silnější inflační tlaky, než jaké předpokládá nová prognóza.

Bankovní rada se rovněž věnovala vyhodnocení měnového vývoje v zahraničí a jeho potenciálním dopadům na domácí ekonomiku. Opakovaně bylo řečeno, že nové kolo kvantitativního uvolňování může vést k oddálení zvyšování úrokových sazeb v eurozóně. To vytváří riziko obnovení tlaků na neadekvátní zhodnocování koruny, které by mohlo nastat v reakci na vznik očekávání ohledně rychlejšího zvyšování domácích měnověpolitických sazeb v relaci se zahraničím. Za další potenciální zdroje obnovených apreciačních tlaků byl označen optimismus investorů související s pokračováním fiskální konsolidace a zlepšování výkonové bilance spojené se zastavením dovozů souvisejících s investicemi do fotovoltaiky v letošním roce. V diskuzi o vývoji v domácím a zahraničním finančním sektoru bylo řečeno, že z domácího hlediska současné prostředí nevytváří rizika pro budoucí finanční stabilitu, o čemž svědčí slabá dynamika růstu úvěrů a peněžní zásoby.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: guvernér Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel Holman a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní ředitelka Zamrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Záznam jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) ze 4.listopadu.

Přítomni: guvernér Miroslav Singer, viceguvernér Mojmír Hampl, viceguvernér Vladimír Tomšík, vrchní ředitel Robert Holman, vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data