Mnozí jistě poznali, že jsem se snažil parafrázovat název velmi slavné série sci-fi - Hvězdných válek. Pokud ale někomu schází Epizoda číslo jedna, tak bohužel musím přiznat, že jsem žádnou takovou nenapsal. Epizoda číslo jedna byla totiž v roce 1930, když byl 17. června v USA schválen takzvaný Smoot-Hawley Tariff a to jsem ještě nebyl na světě.
Když tento druhý nejtvrdší celní sazebník (Fordney-McCumber byl asi ještě horší) schvalovali v americkém Kongresu, zuřila okolo Velká deprese. Důvodem pro jeho předložení byla snaha podpořit čistý export Spojených států omezením dovozů, a pomoci tak výkonu americké ekonomiky. Stal se ale pravý opak. Vlna recipročních opatření ze strany evropských států, ale i jiných zemí, dokázala ještě více podkopnout nohy pochroumané ekonomice. Světový obchod se propadl na úroveň, ze které se nevzpamatoval do osmdesátých let, kdy hodnota mezinárodního obchodu konečně dosáhla předkrizové úrovně. Tento celní sazebník, se spoustou dalších nesmyslných vládních programů, které byly zaměřené na výdaje skrze rozpočtové deficity a nesmyslné pálení přebytků různého zboží i potravin, platby za "nečinnost" zemědělcům, zavinil, že krize, místo řekněme jednoho roku, trvala téměř desetiletí. A i když mnoho těchto intervencionalistických opatření schvaloval ještě president Hoover, tak krize došla svého dna až v roce 1937 za úřadování ještě více levicového presidenta F. D. Roosevelta. Oba byli přesvědčeni o prospěšnosti takovýchto opatření a oba byli podporováni "svými" rádci.
V době zlatého standardu měl Smoot-Hawley Tariff omezit dovoz, aby USA nemusely za dovozy platit zlatem do Evropy. Tím ale došlo k pravému opaku toho, co předkladatelé zamýšleli, protože došlo k posílení dolaru a snížení vývozů. Spolu s recipročními opatřeními, které Evropa zavedla, když se kvůli sníženým vývozům do USA dostala do ještě hlubší krize. Reciproční opatření nakonec prohloubila krizi i v samotné Americe.
Centrální bankéři se tomu snažili zabránit dohodami mezi Fedem a centrálními bankami ze starého kontinentu, zejména Bank of England, o koordinované inflační politice a odchodu od zlata. Ve výsledku se USA s Evropou předháněly v tom, kdo devalvuje svou měnu více a kdo vytvoří větší objem nekrytých peněz na stávající zásobě zlata. Celá situace skončila v roce 1933, kdy již zmíněný F. D. Roosevelt zákazem držet zlato prakticky zrušil zlatý standard a krize se dále prohloubila v největší depresi v dějinách lidstva.
Příběh dnes pokračuje. Bohužel pro nás v horší podobě, kdy měnový systém není navázán na pevnou kotvu v podobě zlata. Tím spíše je umožněna emise nekrytých peněz. A tak podobně i dnes mezi sebou velmoci soupeří, kdo znehodnotí svou měnu více, aby podpořily své ekonomiky přes exporty a růst HDP. Evropa tiskne peníze na záchranu rozhazovačných Řeků, Irů, Portugalců, Španělů a za pár let možná celé měnové unie ve své marné snaze dohnat a předehnat Spojené státy. V těch Bernanke zachraňuje banky na Wall Street za cenu obětování dlouhodobé stability a amerického dolaru a navenek to prezentuje jako podporu ekonomiky. No a v Asii, kde měnové války asi začaly, o Japonsku, které podobnou politiku praktikuje více než dvě dekády, ani nemluvě.
Od doby Smoot-Hawley Tarifu se nic moc nezměnilo. Stále je zde snaha ať už protekcionismem, či překotnějším oslabením své měny na krátký čas těžit z výhodnějšího směnného kurzu vůči konkurentům. Jako před 80 lety se tomu říká stejným eufemismem "koordinace měnových politik", ale ve skutečnosti je to válka, kdy jedni se snaží žít na úkor druhých. Jenže jak poznamenal Frederic Bastitat: "Stát je velká fikce, prostřednictvím které se všichni snaží žít na úkor ostatních. Zapomínají ale, že tím, kdo žije na úkor ostatních je stát". Myslím, že Bastiat měl před 250 lety pravdu a mám obavu, že to nakonec zaplatíme všechno my, občané.
Série Hvězdných válek má celkem 9 epizod, i když však pouze u 6 došlo k jejich zfilmování. Možné další 4 epizody mohou znamenat ještě spoustu děje, který je před námi. Hned první z epizod měla dovětek "Skrytá hrozba", což by se hodilo i na dnešní článek. Jen doufám, že nebudu psát článek Episode III, nebo i víc, s dovětky, které přišly po tom, jako třeba "Impérium vrací úder", nebo nedej bože "Klony útočí". Nejraději bych použil název čtvrté epizody "Nová naděje", ale ten už zprofanoval president Obama :-)
