Centrální bankéři se nyní shodují na tom, jak opět dosáhnout stabilního globálního růstu: Na rozvíjejících se trzích musí dostatečně růst sazby, aby se zažehnalo nebezpečí inflace. To by mělo zabránit přelití cenových tlaků do USA a ty by měly prostor pro oživení. Poté, co budou správně nastaveny sazby v rozvíjejících se ekonomikách, bude čas na to, aby Fed začal s utahováním. Pokud ale bude načasování těchto kroků špatné, vše se promění v chaos.
Někteří ekonomové se tak obávají toho, že se bude opakovat rok 1994. V té době se americká ekonomika přehřívala a investoři nevěřili tomu, že Fed bude v boji s inflací dostatečně razantní. Ve snaze je přesvědčit však Fed zvýšil sazby rychleji, než trhy čekaly. Na konci roku dosahovaly 5,5 %, v lednu přitom ležely jen na 3 %. Držitelé dluhopisů se obávali dalších kroků a začali se jich ve velkém zbavovat. Desetileté dluhopisy oslabily o 12 %. Zvyšování sazeb přispělo k mexické krizi, růst amerického HDP ve druhém čtvrtletí roku 1995 zpomalil na 0,9 %.
Hlavní ekonom Chase Bruce Kasman varuje, že podobné masivní prodeje by mohly přijít i v roce 2012, protože centrální banky v rozvíjejících se ekonomikách svou politiku neutahují dostatečně razantně. Klíčové sazby tak podle něho zůstávají 200 bazických bodů pod svým průměrem z roku 2008. Inflace se však zrychluje a pokud nepřijde razantní akce, projeví se globálně. A mohlo by dojít i k tomu, že centrální banky v rozvíjejících se ekonomikách budou muset prudce zvyšovat sazby v době, kdy k utahování bude muset přikročit i Fed. To by pravděpodobně způsobilo kolaps dluhopisového trhu.
Například Jim O'Neill, který stojí v čele Asset Management, se však nedomnívá, že by se inflace v rozvíjejících se ekonomikách dostala mimo kontrolu. I tak by však výnos desetiletých dluhopisů v USA mohl rychle dosáhnout 5 % (nyní dosahuje úrovně 3,5 %). Stalo by se tak v případě nečekané akcelerace globálního růstu. I on se tak obává „velkých prodejů na trhu s dluhopisy podobných těm v roce 1994“.
Manoj Pradhan, ekonom , odhaduje, že globální vážený průměr sazeb v tomto roce vzroste o 70 bazických bodů na 3,5 %, Fed a Bank of Japan budou sazby držet stále nízko. Sazby upravené o inflaci se nad nulu dostanou až v posledním čtvrtletí. To podle ekonoma znamená, že centrální banky v rozvíjejících se ekonomikách „cenovým tlakům neutečou“.
(Zdroj: Businessweek)