Kvantitativní i tradiční uvolňování měnové politiky skončilo a řady kritiků dalšího využívaní této stimulace ekonomiky se rozšiřují. Globální ekonomika přesto možná bude potřebovat další berličku pro postrčení na cestě k oživení. Dokazuje to i dnešní překvapivě špatný měsíční report z trhu práce největší ekonomiky světa. Podle ekonomů se totiž nelepšící nezaměstnanost ve Spojených státech promítá do zdrženlivosti spotřebitelů, kteří generují dvě třetiny amerického hrubého domácího produktu. Prezident Barack Obama však dnes naznačil, že ekonomiku na holičkách nenechá.
Prezident Obama přiznal, že dnes představená červnová zpráva z amerického trhu práce ukazuje, že země má před sebou "ještě dalekou cestu". Základním milníkem na této cestě je podle Obamy schválení navýšení stropu pro zadlužení země, které je nutné do 2. srpna, jinak americké vládě dojdou peníze.
"Světové kapitálové trhy by se potenciálně mohly rozhodnout, že plná víra ve Spojené státy a jejich kredit nic neznamenají. Mohlo by tak být sníženo hodnocení naší schopnosti splácet úvěry, úrokové sazby by mohly drasticky vzrůst, což by mohlo vytvořit spirálu vedoucí do druhé recese nebo něčeho horšího," varoval před následky možného "ne" Obama v polovině tohoto týdne.
Limit pro zadlužení brzdí podnikové investice, vysvětlil prezident současné zhoršení obrazu největší ekonomiky světa při dnešním projevu v Bílém domě. Obama přitom naznačil i možné východisko ze současné situace. Kongres podle něho může velmi rychle vytvořit nová pracovní míst, pokud prodlouží daňové úlevy na mzdách a podpoří stavebnictví najmutím dělníků na stavbu nových projektů v rámci infrastruktury země.
Barack Obama tak dnes jasně naznačil, jak by mohla v budoucnu vypadat podpora ekonomického růstu, který se v současnosti celosvětově zpomaluje spolu s tím, jak docházejí peníze napumpované do ekonomiky v rámci vládních stimulů v krizových letech 2008 a 2009, a centrální banky pomalu ukončují kvantitativní i tradiční uvolňování měnové politiky.
Pro tuto cestu hovořil již před dnešním odpoledním projevem prezidenta USA například ekonom Joseph Brusuelas. „Prezident pravděpodobně využije dnešní příležitosti k oslovení veřejnosti i Kongresu ohledně nutnosti zvážit další kroky pro podporu ekonomické aktivity skrze fiskální kanál.“
Vlády tak možná již brzy převezmou opratě stimulace ekonomiky z rukou centrálních bank. Ekonomové totiž při analýze dopadů druhé vlny kvantitativního uvolňování měnové politiky americkou centrální bankou za 600 miliard dolarů často docházejí k závěru, že tyto peníze (daňových poplatníků) nedospěly tam, kam měly.
Soudí to například Izuru Kato, ekonom japonské investiční společnosti Totan Research, který se pro agenturu Bloomberg nechal slyšet, že nákupy dluhopisů v rámci QE2 sice posílily americké akcie, ale ekonomickému oživení země příliš nepomohly. Banky totiž ani po zahájení této netradiční monetární stimulace nepustily více úvěrové kohouty podporující ekonomickou aktivitu, ale volné prostředky (nad povinné rezervy) dále ukládaly u centrální banky s vidinou 0,25% zhodnocení. „Skoro všechna hotovost, kterou Fed napumpoval do ekonomiky, u něj opět skončila v podobě zvláštních rezerv,“ shrnuje svou kritiku Kato.
Také jeden z nejvlivnějších miliardářů světa Warren Buffett se dnes nechal slyšet, že podle něho třetí kolo kvantitativního uvolňování měnové politiky již „nedává smysl“.
(Zdroj: AP, Bloomberg, čtk, New York, Times, WSJ)