Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Studie: Stimulační balík v USA pracovní místa nejen nevytvořil, ale dokonce snížil

Studie: Stimulační balík v USA pracovní místa nejen nevytvořil, ale dokonce snížil

11.7.2011 15:38
Autor: ČTK

Nedávno zveřejněná studie o vlivu rozpočtové stimulace americké ekonomiky za vlády Baracka Obamy na zaměstnanost došla k nečekanému zjištění, že stimulační "balíček" z roku 2009 v rozsahu 787 miliard dolarů (13,3 bilionu Kč) celkově žádná nová místa nevytvořil, a dokonce jejich počty snížil. Analýza kanadského a amerického ekonoma se závěry i metodikou diametrálně liší od jiných studií založených na modelech předpokládajících pozitivní vliv vládních výdajů na ekonomiku.

Timothy Conley a Bill Dupor ve studii, kterou hlavní americké média vesměs ignorovala, zjistili, že zákon o oživení a obnově investic (ARRA) za rok a půl platnosti sice vytvořil či zachoval 450.000 pracovních míst ve státním sektoru, avšak zlikvidoval nebo zabránil vzniku milionu míst v produktivnějším soukromém sektoru. V čistém vyjádření tak program vedl podle středního odhadu studie ke ztrátě 550.000 míst.

Základní příčina takového výsledku je podle autorů v tom, že ARRA vlastně nebyl klasickou keyenesiánskou stimulací v podobě investic zejména do infrastruktury, nýbrž hlavně náhradou prudce padajících příjmů amerických států. Jejich vlády většinu peněz použily na dosavadní sociální transfery a k udržení zaměstnanosti, platů a požitků ve státním sektoru.

Téměř 500 miliard dolarů určených v ARRA na výdaje tak šlo v podstatě na rozpočtovou sanaci států. Ta ale měla takový charakter, jako kdyby Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytovaly finanční pomoc Řecku a žádaly po něm, aby zachovalo svůj přebujelý státní sektor s vysokými platy a benefity. Zbylá částka necelých 300 miliard dolarů šla na jednorázové daňové slevy, které podle ekonomů prakticky žádný efekt nemají.

Největší negativní dopad na zaměstnanost měl ARRA u služeb soukromého sektoru, které poskytuje i státní sektor, to znamená v soukromých zdravotních službách, školství a profesionálních službách. Bez federálních subvencí by kvalifikovaní státní zaměstnanci našli snadno místa v soukromém sektoru, uvádí studie.

Federální dolary určené na investice navíc státy pochopily jako pružnou náhradu příjmů ztracených v důsledku krize, takže peníze, které poslal Washington na infrastrukturu, byly opět "projedeny" v transferech a platech státních zaměstnanců. Státy totiž většinou své vlastní výdaje v této oblasti o získanou sumu snížily a občas dokonce jejich celkové výdaje na infrastrukturu i přes federální dotace klesly.

Počet zaměstnanců na stavbách silnic a mostů v letech 2008 až 2010 klesl o zhruba 20 procent, přestože Washington v balíku určil na infrastrukturu 28 miliard dolarů. Studie cituje příklad Texasu, který dostal loni z ARRA na stavbu dálnic 700 milionů dolarů, avšak utratil na tento účel o 560 milionů dolarů méně než v předešlém roce.

Pozorovatelé poukazují na to, že umělé udržování výdajů států v prvních letech Obamovy vlády pouze odložilo den zúčtování. Důsledkem bylo, že noví guvernéři států jako Wisconsin nebo Ohio museli přikročit k razantnímu osekání nákladných výhod státních zaměstnanců a jejich počtů, což vyvolalo v minulých měsících bouřlivé protesty mocných odborů státního sektoru. Počet míst ve státním sektoru za posledních osm měsíců klesl o téměř čtvrt milionu.

Vládní ekonomové ještě před schválením ARRA předpovídali, že stimulační balík vytvoří či zachová 3,6 milionu míst, z toho 90 procent v soukromém sektoru, a udrží míru nezaměstnanosti pod osmi procenty. Odhady v rozsahu dvou až čtyř milionů vytvořených a "zachráněných" pracovních míst po celou délku trvání programu ukazují výpočty Rozpočtového úřadu Kongresu, vládní Rady ekonomických poradců nebo ekonomů Alana Blindera a Marka Zandiho, z nichž druhý jmenovaný byl jedním z architektů stimulačního balíku. Jsou to přitom vesměs studie založené na sporném keynesiánském předpokladu "multiplikátoru", podle něhož zvýšené vládní výdaje za krize vytvoří v ekonomice určitý násobek produkce.

Nižší odhady vlivu ARRA na zaměstnanost ukazují studie založené na metodologii zjišťování údajů na úrovni států, jakou nyní použili i Conley a Dupor. Loňská analýza ekonomů Johna Cogana a Johna Taylora, která zkoumala údaje o vládních nákupech zboží a služeb, došla k závěru, že stimulace měla na celkovou produkci zanedbatelný a na zaměstnanost mírně negativní vliv.

Vzhledem k tomu, že Obamova vláda vytčených cílů fiskální stimulace evidentně nedosáhla, hodnotí řada ekonomů tento program jako těžký neúspěch. Velmi vlivní keynesiánští ekonomové v čele s nositelem Nobelovy ceny Paulem Krugmanem však příčinu nedosažení cílů vidí v tom, že stimulace byla příliš malá. Vyžadují proto další mohutné vládní výdaje, přestože fiskální situace USA s neustálými astronomickými deficity se začíná blížit krizi a Obamova vláda už projevuje ochotu dohodnout se s Kongresem na výrazném snížení výdajů.

Komentátoři poukazují i na výstřelky stimulačního programu, které vedou k pravému opaku cíle zvýšit zaměstnanost. Notoricky předlužený stát Kalifornie například letos z ARRA dostal téměř 840 milionů dolarů na programy "modernizace" a rozšíření podpor v nezaměstnanosti.

Obamova vláda a Kongres řízený levicovým křídlem demokratů v minulých letech navíc podkopávali zvyšování zaměstnanosti takovými kroky, jakými bylo několikanásobné prodlužování délky vyplácení podpor v nezaměstnanosti a zvýšení minimální mzdy postupně o 40 procent. To podle listu The Wall Street Journal prudce snížilo zaměstnanost mladých a těžce dolehlo zejména na mladé černochy.

Míra nezaměstnanosti v USA se i dva roky od konce "Velké recese" drží nad devíti procenty a americká ekonomika má nyní o sedm milionů míst méně než na začátku recese v prosinci 2007. To je nejhorší výkon trhu práce od Velké hospodářské krize 30. let minulého století. Po poválečných recesích se obnovovala předešlá úroveň zaměstnanosti v průměru do 13 měsíců, což znamená, že normálně by nyní americká ekonomika měla mít o deset milionů míst více než za krize. Stav trhu práce bude jedním z klíčových faktorů, podle něhož se budou Američané příští rok rozhodovat, zda Obamu opět zvolí za prezidenta.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
16.10.2018
5:59Obavy jsou namístě
15.10.2018
22:05Wall Street začala týden červenou remízou
18:34Trhy jen dostaly, co si samy přály. Výsledkem je hrozivá technická formace
17:41Vyšší cílová cena pomohla Avastu k pražské výhře, čísla z maloobchodu USA netěší  
17:17Trhy zůstávají nervózní, po propadu se jim zpět nechce  
17:01Roubini tvrdě kritizuje kryptoměny. Pravdu má, ale jen částečnou
16:05Horké podzimní počasí nejen v ulicích
15:46Hospodářská komora: Růst české ekonomiky letos zpomalí na 3,6 procenta
14:53Maloobchod v USA trhy nepotěší, v září zůstal u stagnace
14:28Za poslední krizi platíme více, než se domníváme
14:20Největší producent uranu na světě se chystá na burzu
13:27Zisk Bank of America (-2 %) díky reformě a vyšším sazbám vyrostl nad odhady
12:03Dolar ztrácí. Trhům na začátku týdne dochází optimismus  
11:54Týdenní výhled: Italský rozpočet dopodrobna, brexitosummit a čísla z bank i Číny míří na křehké trhy  
10:49Banky v Česku po zpřísnění pravidel čekají slabší zájem o úvěry na bydlení
10:26Zastíní mraky nad realitním trhem opět celou ekonomiku?
9:39EU se prý chystá podpořit výrobu baterií miliardami eur
9:18ČEB, a.s. - Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
9:18Rozbřesk: Krach jednání o brexitu ohrožuje libru…
8:58Evropské burzy se po rekonvalescenci asi vrátí do červeného, na Xetře se začne později  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
CSX Corp (09/18 Q3, Aft-mkt)
Lam Research Corp (09/18 Q1, Aft-mkt)
Omnicom Group Inc (09/18 Q3)
Prologis Inc (09/18 Q3, Bef-mkt)
United Continental Holdings Inc (09/18 Q3, Aft-mkt)
UnitedHealth Group Inc (09/18 Q3, Bef-mkt)
3:30Čína - CPI, y/y
9:00CZ - PPI, y/y
11:00DE - Index očekávání ZEW
12:15BlackRock Inc (09/18 Q3)
12:45Johnson & Johnson (09/18 Q3)
13:00Morgan Stanley (09/18 Q3)
13:30Domino's Pizza Inc (09/18 Q3)
13:30Goldman Sachs Group Inc/The (09/18 Q3)
14:00HU - Jednání MNB, základní sazba
15:15USA - Průmyslová výroba, m/m
22:05International Business Machines Corp (09/18 Q3)
22:05Netflix Inc (09/18 Q3)