Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Studie: Stimulační balík v USA pracovní místa nejen nevytvořil, ale dokonce snížil

Studie: Stimulační balík v USA pracovní místa nejen nevytvořil, ale dokonce snížil

11.7.2011 15:38
Autor: ČTK

Nedávno zveřejněná studie o vlivu rozpočtové stimulace americké ekonomiky za vlády Baracka Obamy na zaměstnanost došla k nečekanému zjištění, že stimulační "balíček" z roku 2009 v rozsahu 787 miliard dolarů (13,3 bilionu Kč) celkově žádná nová místa nevytvořil, a dokonce jejich počty snížil. Analýza kanadského a amerického ekonoma se závěry i metodikou diametrálně liší od jiných studií založených na modelech předpokládajících pozitivní vliv vládních výdajů na ekonomiku.

Timothy Conley a Bill Dupor ve studii, kterou hlavní americké média vesměs ignorovala, zjistili, že zákon o oživení a obnově investic (ARRA) za rok a půl platnosti sice vytvořil či zachoval 450.000 pracovních míst ve státním sektoru, avšak zlikvidoval nebo zabránil vzniku milionu míst v produktivnějším soukromém sektoru. V čistém vyjádření tak program vedl podle středního odhadu studie ke ztrátě 550.000 míst.

Základní příčina takového výsledku je podle autorů v tom, že ARRA vlastně nebyl klasickou keyenesiánskou stimulací v podobě investic zejména do infrastruktury, nýbrž hlavně náhradou prudce padajících příjmů amerických států. Jejich vlády většinu peněz použily na dosavadní sociální transfery a k udržení zaměstnanosti, platů a požitků ve státním sektoru.

Téměř 500 miliard dolarů určených v ARRA na výdaje tak šlo v podstatě na rozpočtovou sanaci států. Ta ale měla takový charakter, jako kdyby Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytovaly finanční pomoc Řecku a žádaly po něm, aby zachovalo svůj přebujelý státní sektor s vysokými platy a benefity. Zbylá částka necelých 300 miliard dolarů šla na jednorázové daňové slevy, které podle ekonomů prakticky žádný efekt nemají.

Největší negativní dopad na zaměstnanost měl ARRA u služeb soukromého sektoru, které poskytuje i státní sektor, to znamená v soukromých zdravotních službách, školství a profesionálních službách. Bez federálních subvencí by kvalifikovaní státní zaměstnanci našli snadno místa v soukromém sektoru, uvádí studie.

Federální dolary určené na investice navíc státy pochopily jako pružnou náhradu příjmů ztracených v důsledku krize, takže peníze, které poslal Washington na infrastrukturu, byly opět "projedeny" v transferech a platech státních zaměstnanců. Státy totiž většinou své vlastní výdaje v této oblasti o získanou sumu snížily a občas dokonce jejich celkové výdaje na infrastrukturu i přes federální dotace klesly.

Počet zaměstnanců na stavbách silnic a mostů v letech 2008 až 2010 klesl o zhruba 20 procent, přestože Washington v balíku určil na infrastrukturu 28 miliard dolarů. Studie cituje příklad Texasu, který dostal loni z ARRA na stavbu dálnic 700 milionů dolarů, avšak utratil na tento účel o 560 milionů dolarů méně než v předešlém roce.

Pozorovatelé poukazují na to, že umělé udržování výdajů států v prvních letech Obamovy vlády pouze odložilo den zúčtování. Důsledkem bylo, že noví guvernéři států jako Wisconsin nebo Ohio museli přikročit k razantnímu osekání nákladných výhod státních zaměstnanců a jejich počtů, což vyvolalo v minulých měsících bouřlivé protesty mocných odborů státního sektoru. Počet míst ve státním sektoru za posledních osm měsíců klesl o téměř čtvrt milionu.

Vládní ekonomové ještě před schválením ARRA předpovídali, že stimulační balík vytvoří či zachová 3,6 milionu míst, z toho 90 procent v soukromém sektoru, a udrží míru nezaměstnanosti pod osmi procenty. Odhady v rozsahu dvou až čtyř milionů vytvořených a "zachráněných" pracovních míst po celou délku trvání programu ukazují výpočty Rozpočtového úřadu Kongresu, vládní Rady ekonomických poradců nebo ekonomů Alana Blindera a Marka Zandiho, z nichž druhý jmenovaný byl jedním z architektů stimulačního balíku. Jsou to přitom vesměs studie založené na sporném keynesiánském předpokladu "multiplikátoru", podle něhož zvýšené vládní výdaje za krize vytvoří v ekonomice určitý násobek produkce.

Nižší odhady vlivu ARRA na zaměstnanost ukazují studie založené na metodologii zjišťování údajů na úrovni států, jakou nyní použili i Conley a Dupor. Loňská analýza ekonomů Johna Cogana a Johna Taylora, která zkoumala údaje o vládních nákupech zboží a služeb, došla k závěru, že stimulace měla na celkovou produkci zanedbatelný a na zaměstnanost mírně negativní vliv.

Vzhledem k tomu, že Obamova vláda vytčených cílů fiskální stimulace evidentně nedosáhla, hodnotí řada ekonomů tento program jako těžký neúspěch. Velmi vlivní keynesiánští ekonomové v čele s nositelem Nobelovy ceny Paulem Krugmanem však příčinu nedosažení cílů vidí v tom, že stimulace byla příliš malá. Vyžadují proto další mohutné vládní výdaje, přestože fiskální situace USA s neustálými astronomickými deficity se začíná blížit krizi a Obamova vláda už projevuje ochotu dohodnout se s Kongresem na výrazném snížení výdajů.

Komentátoři poukazují i na výstřelky stimulačního programu, které vedou k pravému opaku cíle zvýšit zaměstnanost. Notoricky předlužený stát Kalifornie například letos z ARRA dostal téměř 840 milionů dolarů na programy "modernizace" a rozšíření podpor v nezaměstnanosti.

Obamova vláda a Kongres řízený levicovým křídlem demokratů v minulých letech navíc podkopávali zvyšování zaměstnanosti takovými kroky, jakými bylo několikanásobné prodlužování délky vyplácení podpor v nezaměstnanosti a zvýšení minimální mzdy postupně o 40 procent. To podle listu The Wall Street Journal prudce snížilo zaměstnanost mladých a těžce dolehlo zejména na mladé černochy.

Míra nezaměstnanosti v USA se i dva roky od konce "Velké recese" drží nad devíti procenty a americká ekonomika má nyní o sedm milionů míst méně než na začátku recese v prosinci 2007. To je nejhorší výkon trhu práce od Velké hospodářské krize 30. let minulého století. Po poválečných recesích se obnovovala předešlá úroveň zaměstnanosti v průměru do 13 měsíců, což znamená, že normálně by nyní americká ekonomika měla mít o deset milionů míst více než za krize. Stav trhu práce bude jedním z klíčových faktorů, podle něhož se budou Američané příští rok rozhodovat, zda Obamu opět zvolí za prezidenta.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
14.12.2017
17:59Summary: Prodej větrníků, nákup filmů a internetová neutralita
17:35Pražská burza rostla třetí den za sebou, PX +0,52 %
17:10Disney koupí aktiva Foxu za 66 miliard dolarů. Měl by se Netflix bát?
17:02Technická analýza: Týden bohatý na události rozhoupal trh s ropou
16:30ECB euru další zisky nepřinesla, zatímco dolar využil dobré zprávy z ekonomiky  
15:15ECB výrazně vylepšuje prognózu, ale dál mává holubičími křídly
15:14Česká zbrojovka a.s.: Zápis z řádné valné hromady akciové společnosti
14:41Listopad znovu nastartoval americký maloobchod  
14:38České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
14:09INFOND investiční fond s proměnným základním kapitálem: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:48ECB zlepšila výhled růstu v eurozóně a Draghi hýbe eurem. Sledovali jsme ŽIVĚ
13:35Konsorcium v čele s EPH kupuje většinu v druhé největší maďarské elektrárně
13:15Sazby v Británii beze změny, další proměny rétoriky tentokrát nepřišly
11:54Ifo: Německá ekonomika poroste příští rok nejrychleji od 2011
11:37Evropa před ECB ztrácí, Vestas Wind Systems +7 %
11:01Eurodolar přestal růst, když vyprchal efekt Fedu. Jsou tu ale data a přijde ECB  
10:44VIG (-0,19 %) spojí dvě české pojišťovny
9:39Deutsche Boerse zvažuje termínové kontrakty na bitcoin
9:11Rozbřesk: Fed zvýšil sazby, koruně jestřábi chybí a trh s auty je v kondici
8:59Evropské burzy po rozhodnutí Fedu asi zahájí poklesem, co ta pražská?  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
3:00Čína - Maloobchodní tržby, y/y
3:00Čína - Průmyslová výroba, y/y
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00CZ - Běžný účet, mld. Kč
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - Maloobchodní tržby vč. PHM, y/y
13:00UK - Jednání BoE, základní sazba
13:45EMU - Jednání ECB, základní sazba
14:30USA - Maloobchodní tržby, m/m
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
15:45USA - PMI v průmyslu (Markit)