Čína ve druhém čtvrtletí zpomalila hospodářský růst jen velmi mírně a méně, než se čekalo. Hrubý domácí produkt druhé největší ekonomiky světa vzrostl v meziročním srovnání o 9,5 procenta po tempu 9,7 procenta v prvním čtvrtletí a jeho tempo tak bylo nejslabší od třetího čtvrtletí roku 2009. Ekonomové v anketě Bloomberg očekávali „ochlazení“ na 9,3 procenta.
Čína tak udržuje velmi silné tempo růstu i přes výrazné přitvrzování měnové politiky. To dokazují zejména data o vývoji průmyslové výroby v červnu. Ta ještě zrychlila meziroční růst na 15,1 procenta z květnových 13,3 procenta, zatímco analytici čekali zmírnění na 13,1 procenta. Vládě a centrální bance to dává prostor k pokračování v protiinflační politice bez obav z hlubšího zpomalení růstu.
"Čísla o ekonomickém růstu jsou velmi optimistická," poznamenal k údajům ekonom China Merchant Bank Sü Piao. Dodal, že vládní protiinflační politika bude moci díky tomu v příštích měsících pokračovat bez hrozby "tvrdého přistání".
Čínská centrální banka od října zvýšila úrokové sazby již pětkrát a devětkrát zvýšila povinné minimální rezervy komerčních bank. Míra inflace však zůstává nadále příliš vysoká a v červnu kvůli zdražování potravin vzrostla na tříleté maximum 6,4 procenta.
Navzdory utahování úvěrové politiky domácí poptávka v Číně dál silně roste. Investice do fixního kapitálu v prvním pololetí vzrostly meziročně o 25,6 procenta, vedle průmyslové výroby silná čísla ukazuje i maloobchod. Maloobchodní tržby se v červnu zvýšily meziročně o 17,7 procenta při očekávaném jen mírném zrychlení na 17,0 procenta z 16,9 % v květnu.
Čínská ekonomika zůstává motorem světového růstu v situaci, kdy největší vyspělé ekonomiky USA, západní Evropa a Japonsko zažívají útlum a mají velké potíže se státními dluhy. Světová banka dnes zvýšila letošní výhled ekonomického růstu Číny na 9,3 procenta z původní prognózy 8,5 procenta.
Čína v poslední době podporuje domácí poptávku, což ji může do určité míry ochránit před útlumem ve vyspělém světě, který je předním odběratelem jejího vývozu. Zvýšená orientace na domácí poptávku, kterou čínští vůdci po globální finanční krizi a hluboké recesi let 2008-09 slíbili skupině G20, však znamená i zvýraznění domácích inflačních tlaků. Vláda si pro letošní rok vytyčila boj s inflací za nejvyšší prioritu, protože vysoká inflace může přinést sociální nepokoje a politické problémy.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)