Nezaměstnanost ve Spojených státech opět roste (naposledy na 9,2 %). Kongres se s prezidentem Obamou chystá uzavřít dohodu, jejímž výsledkem bude pravděpodobně mix vyšších daní a snížení federálních výdajů. Pro víc než 44 milionů obyvatel Spojených států, kteří nyní závisí na potravinových lístcích, tak budoucnost nevypadá příliš růžově.
Federální program, který prostřednictvím virtuálních peněz nahraných na čipovou kartu (papírové kupony byly kvůli zabránění stigmatizace nositelů zrušeny v roce 2008) příjemcům zajišťuje přístup k potravinám a nealkoholickým nápojům, se stal dalším předmětem nesmiřitelných hádek mezi Demokraty a Republikány. Prvně jmenovaní ho považují za nedotknutelnou sociální pojistku, zatímco odpůrci varují před neudržitelným růstem výdajů na jeho fungování.
Nejde zrovna o malé částky. V roce 2008 činil rozpočet programu 35 mld. USD, vloni už to bylo 65 mld. USD. Tomu odpovídají i údaje o účasti. Posledních dvacet let před krizí pobíralo potravinou podporu v průměru 23 milionů Američanů; po recesi se toto číslo téměř zdvojnásobilo a při víc jak 44 milionech je nejvyšší od začátku vydávání potravinových lístků v roce 1939. Každý den se teď hlásí 20 000 nových zájemců. A to ještě ministerstvo zemědělství, které peníze rozděluje, předpokládá, že se u úřadů zaregistrují jen dvě třetiny lidí, kteří mají na ochranu před hladem nárok. Příjemci nesmí pobírat víc než 130 % minimální mzdy, což je hranice, která u čtyřčlenné rodiny odpovídá ročnímu příjmu 28 000 USD. Následující obrázek znázorňuje účast v programu podle států unie. Čím tmavší barva, tím více obyvatel je na výživové pomoci závislých. Údaje jsou z roku 2005.
Ani varování Demokratů před neodhadnutelnými následky seškrtání programu ale nepostrádá pádné argumenty. Průměrný účastník programu dostává pouhých 133 dolarů měsíčně (strop je 200 USD) a toto číslo bude se zavedením úsporných opatření klesat. Ve Washingtonu, D.C. a Mississippi je na lístcích závislý každý pátý občan. Polovinu všech příjemců na federální úrovni tvoří děti, což mimo jiné znamená, že čipovou kartu s americkou vlajkou, na níž se kredit nahrává, nyní k nákupům jídla používá každý čtvrtý občan USA mladší 18 let. Jen 14 % domácností využívajících potravinovou pomoc žije nad hranicí chudoby. Majetek a úspory průměrné rodiny v programu činí 101 dolarů. Jelikož příjemci jsou na tom většinou tak špatně, že peníze ihned utratí, je stimulační efekt pro ekonomiku podle Moody´s Analytics nejvyšší z široké palety všech federálních sociálních programů: každý rozdělený dolar přinese hospodářství 1,73 dolaru. U podpory v nezaměstnanosti je to 1,62 dolaru.
Zastánci programu tvrdí, že právě rychlá expanze během recese a po jejím odeznění je důkazem jeho funkčnosti jako vestavěného stabilizátoru ekonomiky. Dávky v nezaměstnanosti lze v USA v současnosti pobírat 99 týdnů, přičemž příští rok se lhůta zkrátí na šest měsíců. Nikdo přesně neví, kolik lidí už vyčerpalo svůj nárok, jelikož federální úřady se nepokouší tyto údaje zjišťovat. Jisté je, že téměř polovina z armády 14 milionů nezaměstnaných je bez práce víc jak půl roku, takže od prvního ledna tito lidé nedostanou ani cent. Bezdětní a zdravotně způsobilí dospělí sice nesmějí potravinové lístky dostávat víc než tři měsíce v průběhu tří let, ale v časech vysoké nezaměstnanosti toto pravidlo neplatí, takže čistě na lístcích bude od příštího roku závislé ještě větší procento chudých. Nárok na ně nemají jen nově příchozí imigranti a lidé odsouzení za drogové přečiny.
Republikáni chtějí, aby výdaje na výživovou pomoc klesly od roku 2015 o 20 % a aby program přešel do jiného režimu, kdy státy dostanou maximální kvótu, kterou budou smět přerozdělit. V zájmu zachování úvěrového ratingu USA tak prezident Obama asi bude muset obětovat i hladové.
(Zdroj: , The Economist, Food Research and Action Center)