Jaderné energetice ve střední a východní Evropě navzdory německému odporu zřejmě ještě neodzvonilo. Litevská vláda chce do roku 2020 postavit dva reaktory o výkonu 1300 MW a jako dodavatele technologie a zároveň strategického investora pro výstavbu jaderné elektrárny Visaginas si vybrala japonsko-americké konsorcium firem Hitachi a . Konkurenční nabídka dua Toshiba-Westinghouse neuspěla.
Visaginas má nahradit již nefunkční jadernou elektrárnu Ignalina, kterou musela Litva z bezpečnostních důvodů vypnout po vstupu do EU, čímž se zvýšila závislost všech baltských států na dodávkách ruských energetických surovin a elektřiny.
Elektrárna by měla dodávat proud do Lotyšska, Estonska i Polska, které by měly projekt také spolufinancovat. Jedná se o vůbec první jadernou zakázku pro japonskou firmu od havárie reaktorů v zemětřesením a tsunami postižené Fukušimě. Litevská vláda bude nyní s vítězem tendru dojednávat podrobnosti kontraktu. Ten bude muset být nakonec schválen parlamentem.
Konsorciu Hitachi-GE by měl být v elektrárně nabídnut až 51% podíl, o zbytek se podělí tři baltské státy a Polsko. Začátek stavebních prací je plánován na rok 2014 a první elektřinu by Visaginas měla začít vyrábět o šest let později.
Vybrané konsorcium dodá vybavení, jaderné palivo a najme subdodavatele. V elektrárně budou instalovány reaktory třetí generace typu ABWR (advanced boiling water reactor) o výkonu 1300 MW, které již fungují v Japonsku i jinde v zahraničí. Tandem Toshiba-Westinghouse nabízel reaktory AP 1000 o kapacitě 1154 MW, se kterými se uchází i o tendr na dostavbu Temelína. Podle litevského premiéra Andriuse Kubiliuse jsou oba reaktory na technologicky srovnatelné úrovni, ale nabídka Hitachi-GE vycházela cenově lépe. „Jde o komerční projekt, jehož výstupem musí být elektřina za konkurenceschopnou cenu),“ uvedl Kubilius. Náklady projektu se odhadují na 4 až 6 mld. EUR.
Elektřinu v regionu chce vyrábět a exportovat také Rusko, a to ze své kaliningradské exklávy usazené příhodně mezi Polskem a Litvou. Práce na stavbě kaliningradské jaderné elektrárny o dvou reaktorech začaly už před dvěma lety, nyní se plánuje výstavba dalších reaktorů v sousedním Bělorusku. Je přitom sporné, jestli bude v oblasti dostatečně velká poptávka po elektřině ze všech plánovaných zdrojů, takže lze ruské projekty považovat za přímou konkurenci pro Visaginas.
Zejména běloruská elektrárna se zdá být vábničkou, která má vyvolat zdání konkurence. Rusko slíbilo na stavbu, k níž zatím neexistuje žádná dokumentace, poskytnout půjčku 9 mld. EUR, přičemž místo bylo vybráno velmi blízko litevských hranic. Proti elektrárně se z obav o bezpečnost a životní prostředí ohradila litevská vláda.
Do Kaliningradu hodlají Rusové přilákat zahraniční investory z EU a nabízejí až 49% podíl v projektu. K připojení se byly vyzvány i baltské státy. Zatím bez odezvy. Moskva zde má díky ambiciózním plánům náskok – první reaktor má být zprovozněn už za pět let, druhý o dva roky později. Účast investičních partnerů a garance odbytu jsou nicméně i při rychlém tempu stavebních prací nezbytné.
(Zdroj: Eurasie Daily Monitor, HN)