Snaha Spojených států zatlačit režim syrského prezidenta Bašára Asada do kouta se začíná projevovat i v ekonomické rovině. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová minulý týden vyzvala Indii a Čínu, aby zastavily investice do syrských nalezišť ropy a plynu. Vzápětí si vzala na mušku Rusko, které by podle ní mělo přerušit dodávky zbraní režimu neváhajícímu k potlačení protivládních demonstrací použít tanky a kulomety.
Téma vojensko-technické spolupráce se Sýrií je přitom pro Rusko krajně citlivé, už jen z finančního pohledu. Jelikož na Írán a Libyi byly Radou bezpečnosti OSN uvaleny rozsáhlé sankce, včetně zbrojního embarga, stal se Damašek pro ruské zbraně hlavním vývozním trhem v regionu Blízkého východu. V objednávkových knihách zbrojních podniků se začátkem roku nacházely syrské zakázky v hodnotě 3,5-3,8 mld. USD.
V průměru nakoupí Asad u Rusů zbraně za 500 mil. USD ročně, čímž vojenskoprůmyslovému komplexu momentálně zajišťuje 10 % veškerého vývozu. Sýrie je tak pátým největším zahraničním zákazníkem ruských zbrojovek. V případě závodu RSK MiG, který dodává hlavně stíhací letouny, představuje syrský režim dokonce jednoho z největších zákazníků, který objednává víc než samotné ruské ministerstvo obrany nebo Indie. Syřané také nakupují rakety k osazení MiGů, radiolokátory, motory do tanků a jiné těžké techniky. Ve střednědobém horizontu se plánovaly zakázky na 130 helikoptér Ka-226T a 24 stíhaček Su-35 za další miliardy USD.
V Moskvě se zatím k výzvě americké ministryně nikdo oficiálně vyjádřil. Rusko dosud možnost uvalení sankcí na Sýrii kategoricky odmítalo. V posledních týdnech nicméně došlo k určitému posunu. Rada bezpečnosti OSN přijala dokument odsuzující násilí páchané Asadovým režimem na civilním obyvatelstvu, avšak pouze ve formě deklarativního prohlášení předsednické země Rady, nikoliv závazné rezoluce. Ruský prezident Dmitrij Medveděv pak zašel ještě dále, když v rozhovoru s ruskými a gruzínskými reportéry prohlásil, že pokud budou excesy v Sýrii pokračovat, mohla by Moskva svůj postoj přitvrdit.
Medveděv ukázal Západu přátelštější tvář i v pátek, kdy se na webových stránkách prezidenta objevil podepsaný dekret zakazující libyjským letadlům přelety v ruském vzdušném prostoru a nařizující prohledávat libyjské lodě podezřelé z převozu zbraní. Agentura RIA Novosti posléze napsala, že tím „podpořil“ rezoluci 1973 Rady bezpečnosti nařizující vznik bezletové zóny nad Libyí a povolující ochranu civilního obyvatelstva „všemi dostupnými prostředky“. Rusko se při příjímání rezoluce letos v březnu hlasování zdrželo. Ihned po schválení dokumentu však Medveděv odvolal ruského velvyslance v Tripolisu, který do poslední chvíle stranil Kaddáfímu.
Kreml bude mít teď podle expertů velmi těžké rozhodování. Kvůli sankcím proti Íránu, k nimž nakonec Medveděv svolil, přišel ruský vojenskoprůmyslový komplex o 5-7 mld. USD. Ztráty z přerušení spolupráce s libyjským diktátorem Muammarem Kaddáfím činí asi 4 mld. USD. Další takovou ránu už by odvětví, které je po ropě a plynu hlavní vývozní pýchou Ruska, mohlo nést velmi těžce. Podle šéfredaktora časopisu Rusko v globální politice Fjodora Lukjanova už zrušení íránských a libyjských kontraktů vyvolalo mezi řediteli ruských zbrojovek velkou vlnu nevole. „Navíc takový postup podrývá důvěryhodnost Ruska u ostatních potenciálních kupců zbraní, kteří by si mohli začít hledat jiné, spolehlivější dodavatele,“ dodává Lukjanov.
(Zdroj: Kommersant, RIA Novosti)