Aktualizováno Německý prezident Christian Wulff dnes zpochybnil legální oprávnění Evropské centrální banky (ECB) k nákupům státních dluhopisů zemí eurozóny. Ukázal tím sílu německého odporu vůči kontroverzním krokům na podporu zadlužených zemí za každou cenu a podpořil nedávnou kritiku nákupů dluhopisů ze strany německé centrální banky Deutsche Bundesbank.
"Považuji masivní nákupy dluhopisů jednotlivých států Evropskou centrální bankou za právně sporné," řekl Wulff v projevu na ekonomické konferenci v jihoněmeckém Lindau. Prezident citoval článek smlouvy o EU, podle nějž má ECB zakázáno kupovat dluhopisy přímo od vlád. "Takový zákaz dává smysl pouze tehdy, když se jej nebudou pokoušet obcházet nákupy na sekundárním trhu," řekl.
ECB uskutečňuje nákupy dluhopisů na sekundárním trhu od loňského května ve snaze přispět k řešení dluhové krize nejprve v Řecku a pak v dalších zemích eurozóny. Po jarním přerušení ECB tyto nákupy obnovila před dvěma týdny, kdy reagovala na útok trhu na španělské a italské dluhopisy. Jejich výnosy tehdy vzrostly nad kritickou hranici šesti procent, což vyvolalo obavy z rozšíření dluhové krize na velké ekonomiky eura.
"Nepřímé nákupy vládních dluhopisů jsou dražší než přímé. Hráči na finančním trhu tím získávají provizi bez jakéhokoli rizika," řekl Wulff.
Německý prezident má převážně ceremoniální funkci a na vládní politiku nemá větší vliv. Jeho vyjádření však odrážejí obavy německé veřejnosti, finančního sektoru a části politiků ze snah řešit dluhovou krizi na úkor Německa a zdraví jednotné měny. Bundesbanka v pondělí označila nákupy dluhopisů za faktor, který vede k poklesu fiskální disciplíny v zemích dluhové krize, a kritizovala celý trend směřování EU k "transferové unii".
Prezident Bundesbanky Jens Weidmann byl tento měsíc jedním ze čtyř členů rady Evropské centrální banky, kteří se postavili proti tomu, aby ECB začala nakupovat španělské a italské dluhopisy. Podle kritiků ECB těmito nákupy zasahuje do fiskální politiky, překračuje svůj mandát a ohrožuje vlastní nezávislost.
Německý ústavní soud rozhodne 7. září o žalobách na finanční pomoc pro zadlužené členské země eurozóny. Žaloby podala skupina akademiků, podle které je pomoc v rozporu s německým i evropským právem a lisabonskou smlouvou.