Aktualizováno Snahy politiků na obou stranách Atlantiku o snižování schodku rozpočtu míří „přesně tím špatným směrem“, prohlásil včera ekonom Joseph Stiglitz s tím, že americké ekonomice hrozí „velmi vysoká“ pravděpodobnost návratu do recese. Při současném kurzu hospodářské politiky by přitom stejný problém podle tohoto laureáta Nobelovy ceny za ekonomii mohl postihnout i země eurozóny včetně Německa.
„Škrty nás zcela předvídatelně dovedou do potíží. Dejte ty peníze do investic a tyto investice povedou k vyššímu ekonomickému růstu,“ uvedl včera Stiglitz při vystoupení na konferenci v německém Lindau. „Pokud se Německo a další země, které tyto možnosti mají, rozhodnout zapojit do expanzivní aktivity, pomůže to i těm částem Evropy, které se nyní potýkají s překážkami,“ vysvětlil.
Stiglitz se v rámci akademické diskuse nebál ani nastínit možnost rozpadu eurozóny: „Pokud jednotná evropská měna padne, bude pro Německo jednodušší opustit euro než pro slabší členské státy,“ soudí ekonom a dává za příklad Řecko, které by po výstupu z bloku zemí platících jednotnou měnou čekalo oslabení vlastní měny. „Pro Německo by odejít a splatit své dluhy bylo díky zhodnocené německé marce velmi jednoduché,“ dává do kontrastu Stiglitz. Stále podle něho však zůstává hlavní otázka: „Pokud přijde konec eura, jak to udělat, aby to lidi v Evropě poškodilo co nejméně?“
„Spojené státy americké trápí velmi vážná situace na trhu práce,“ uvedl Stiglitz na adresu největší ekonomiky světa a dodal, že se nezaměstnanost „velmi pravděpodobně ještě zhorší“. Podle laureáta Nobelovy ceny totiž existuje velmi vysoká pravděpodobnost druhé recese (ekonomického vývoje ve tvaru „W“). „Nejlepší cestou, jak se vyrovnat s deficitem, je dostat Ameriku zpět do práce, aby se ekonomika vrátila do stavu plné zaměstnanosti,“ řekl.
Tento současný profesor ekonomie na Columbia University vidí jako hlavní současný problém Spojených států a překážku dalšího oživeni neochotu bank půjčovat malým a středně velkým podnikům a kritizuje vládu, že dosud nenašla řešení situace částečně zamrzlého domácího trhu peněžních prostředků.
Stiglitz již dříve v tomto měsíci apeloval také na změnu politiku americké centrální banky. Samotný závazek ponechání rekordně nízkých sazeb do poloviny roku 2013 bere jako „znak beznaděje ze zoufalé situace v ekonomice“. Nízké sazby sice podle něho teoreticky mohou na chvíli zastavit propad cen akcií, ale nevytvoří stabilní bázi pro oživení. „Nebyly to vysoké úrokové sazby, které držely ekonomiku dole,“ soudí ekonom.
O dnes ze všech stran propírané možnosti třetí vlny kvantitativního uvolňování měnové politiky Fedu (viz například ZDE) si Stiglitz myslí, že by stejně nebyla úspěšnější než QE2, která na místo podpory domácích úvěrů a investic jen „přifoukla bubliny na emerging markets”.
(Zdroj: Bloomberg, Financial Times)